Dobré ráno, Cap Canaveral, Sokol přistál…!
Ráno o zimním slunovratu 22. prosince 2015 se zapíše do historie kosmonautiky jako jeden z významných milníků, otevírajících další cestu do budoucnosti kosmických letů. Tisíce lidí upřeně zíraly do tmy, kde se objevil světlý bod připomínající světlo majáku. Pomalu klesalo, až ozářilo vodní hladinu pod sebou, a za frenetického potlesku dosedlo na horizont. První stupeň rakety Falcon soukromé firmy SpaceX po zhruba 10minutovém „výletu“ do kosmu, poté co raketa dosáhla výšky 619 km, úspěšně přistál na Floridě.
Na záběru z helikoptéry to vypadalo jako filmový záznam ze startu rakety puštěný pozpátku. Jenže nebyl – s plamenným chvostem šlehajícím z motorů dosedala raketa Falcon9 zpět na kosmodrom Cape Canaveral, odkud nedávno startovala vzhůru. Historický okamžik v dějinách kosmonautiky a sen mnoha konstruktérů se stal skutečností: povedlo se opětovné přistání, které má vyřešit odvěký problém, jenž činí kosmické projekty tak finančně nákladnými – návrat kosmického dopravního prostředku. Ten byl dříve odsouzen k záhubě, protože sloužil jen jako jednosměrný, ale zpět už se v neporušeném stavu obvykle vrátit nedokázal.
Elon Musk a inženýři jeho firmy Space Exploration Technologies (SpaceX) dokázali tento problém vyřešit a před kosmickými cestovateli a dopravci, mezi něž v rámci programů NASA právě SpaceX patří, se otevírají nové možnosti, které by měly mj. výrazně zlevnit dopravu nákladu i astronautů na oběžnou dráhu či dále do kosmu v programech budoucích expedic.
Příběh Falconu nebyl jednoduchý. Úplně první start např. zmařilo počasí, 10. ledna 2015 byl poprvé během běžného startu otestován řízený návrat prvního stupně rakety, který byl úspěšně naveden na přistávací plošinu v oceánu, během tvrdého dopadu byl však zničen. Při druhém pokusu o návrat v dubnu 2015 se raketa po dosednutí na přistávací plošinu převrátila, červencový (v pořadí již 19.) let skončil ztrátou rakety při výbuchu, k němuž došlo dvě a půl minuty po startu.
Nicméně během série experimentů se nová raketa vizionáře Elona Muska dokázala prosadit a úspěšně vynesla řadu satelitů i k mezinárodní kosmické stanici ISS. Také v rámci několika zásobovacích misí ISS vynesla novou kosmickou loď Dragon, která by se měla rovněž stát jedním ze základních kamenů kosmických výprav příštích let. Prosincový start byl pokračováním výzkumných projektů, které mají otestovat možnosti nové generace kosmických dopravních prostředků a tvůrci Falconu 9 se s těmito úkoly vypořádali zdatně. Raketa úspěšně odstartovala a vypustila satelity, ale její 41 m dlouhý první stupeň dokázal – poprvé v historii – uskutečnit bezchybně i zpětný návratový manévr: provést zpětný zážeh, zpomalit a měkce dosednout zpět na kosmodrom, odkud předtím vzlétl.
Falcon 9
Návratová raketa Falcon 9 R je další, pokročilou verzí 1.1 „devítkové“ řady nosných raket firmy Space X, vyvíjené od roku 2013. Primárně je navržená jako nosič kosmické lodě Dragon a svými parametry (tahem a nosností) je srovnatelná s obdobnými raketami, jako jsou ruské Angara, Proton, americké Delta IV, Atlas V, japonské H-2A a H-2B, a čínská Čchang-čeng 5. Na rozdíl od nich je však schopna i přistát zpět (přesněji řečeno navrací se základní, 1. stupeň dvoustupňové rakety). Dokáže vynést na nízkou dráhu (LEO) ve výšce zhruba 600 km téměř 10 t (9,9 t) užitečného zatížení nebo 4,9 t na geostaciární dráhu (GEO) ve výši 35 500 km. Připravuje se i verze Heavy s dvojicí pomocných startovacích stupňů po bocích pro zvýšení nosnosti, která by měla činit až 53 t pro dopravu na nízký orbit či až 12 t na GEO. Její premiérový start by se měl odehrát na jaře letošního roku.
462
.gif)
