Evropský plán energetické účinnosti: Další úspory podpoří renovace a inteligentní měřiče

Jedním z nejnovějších materiálů z této „sbírky právních předpisů“ je i materiál „Plán energetické účinnosti 2011“, který přijala formou sdělení Evropské komise [KOM (2011) 109 v konečném znění] v březnu letošního roku.
Evropský plán energetické účinnosti je v zásadě výčtem konkrétních opatření, které mají vést k úsporám energií, s cílem, řečeno slovy Plánu, zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a snížení její energetické závislosti při současném snížení úrovně emisí. Strategicky pak dokument potvrzuje záměr ušetřit v EU 20 % spotřeby primární energie do roku 2020. Ve finančním vyjádření mají opatření vytvořit roční úspory až ve výši 1000 € na domácnost.
Uvedené cíle se mají dosáhnout splněním vyjmenovaných akcí:
1) Zajistit příkladnou roli veřejného sektoru, zejména pak při modernizaci budov
2) Vyvolat zájem o budovy s nízkou spotřebou energie v soukromé sféře
3) Zvýšit účinnosti výroby elektřiny a tepla
4) Stanovit požadavky na energetickou účinnost pro průmyslová zařízení, informace malým a středním podnikům a systémy řízení energie pro velké společnosti
5) Zavést inteligentní sítě a měřicí přístroje pro spotřebitele
Komise se současně zavázala kontrolovat provádění tohoto plánu a převést jej do legislativních návrhů, a to již v nejbližších měsících.

1)    Veřejný sektor jako příklad úspor
Veřejný sektor může podle Komise vytvořit nové trhy energeticky účinných technologií, služeb a obchodních modelů. Členské státy EU by s tímto záměrem měly reformovat subvence na podporu využívání energie. Vlastní strategie má několik bodů:
- Energetická účinnost v oblasti veřejných výdajů
Cílem by mělo být směřování veřejných výdajů k energeticky účinným výrobkům, druhům dopravy, budovám, stavebním pracím a službám. Dále by měly veřejné subjekty zohledňovat kritéria energetické účinnosti i ve svých veřejných zakázkách týkajících se vozidel nebo kancelářských přístrojů; od roku 2019 se to bude týkat rovněž nových budov, které budou muset dosahovat úrovně „téměř nulové spotřeby energie“.
- Obnova veřejných budov
Veřejné subjekty by měly jít příkladem v dosahování velmi nízké energetické náročnosti u svých budov, zejména pak pokud jde o jejich obnovu. Komise hodlá předložit právní nástroj, podle něhož budou veřejné orgány muset každý rok obnovit alespoň 3 % svých budov (vztaženo k podlahové ploše). Pokud si veřejné subjekty pronajímají nebo kupují stávající budovy, mělo by se jednat o budovy v nejlepší dostupné třídě energetické náročnosti.
- Smlouvy o energetické účinnosti
Smlouvy o energetické účinnosti jsou podle Komise významné nástroje pro zahájení obnovy veřejných budov, ale i pro zvýšení úrovně energetické účinnosti veřejné infrastruktury, jako např. pouliční osvětlení. V současnosti však zavedení smluv o energetické účinnosti mnohdy brání nejasnosti v právním rámci a nedostatek spolehlivých údajů o spotřebě energie, které by umožnily vytvořit referenční údaje, vůči nimž by se měřila účinnost. Komise proto hodlá ještě v letošním roce předložit legislativní návrhy s cílem tyto problémy překonat.
- Provádění energetické účinnosti v praxi
Do dnešní doby se již více než 2000 měst v EU nabídlo provést opatření v oblasti udržitelné energie prostřednictvím Paktu starostů a primátorů. Pakt je formální závazek ke snížení emisí CO2 signatářů na jejich území o více než 20 % do roku 2020 prostřednictvím opatření v oblasti udržitelné energie. Tento závazek je pak konkretizován akčními plány pro udržitelné energie. V letošním roce hodlá Komise zahájit novou iniciativu s cílem vypracovat evropský rámec excelence v oblasti inovativních nízkouhlíkových a účinných energetických řešení na obecní úrovni.
2)    Vyvolat zájem o budovy s nízkou spotřebou energie v soukromé sféře
Podle průzkumů připadá téměř 40 % konečné spotřeby energie na domy, veřejné a soukromé kancelářské budovy, obchody a ostatní budovy. Z toho dvě třetiny připadají v obytných domech na vytápění prostor (viz obrázek).

Spotřeba energie domácností v EU-27 v %   
Velký potenciál úspor energie podle Komise zůstává nevyužit. Existují přitom metody, jak snížit spotřebu stávajících budov o polovinu nebo až o 3/4 a spotřebu energie běžných spotřebičů o polovinu. Míra obnovy budov je však příliš nízká, což platí i pro zavádění nejúčinnějších spotřebičů. Komise proto vyzvala členské státy ke zřízení podpůrných systémů pro budovy v soukromém sektoru.

3)    Zvýšení účinnosti výroby elektřiny a tepla
Oblast zvýšení energetické účinnosti výroby energií Komise rozdělila do několika oblastí, a to:
- Účinná výroba tepla a elektřiny
Odvětví energeticky se podle Komise podílí na spotřebě primární energie v EU přibližně 30 %, zejména pro účely přeměny energie na elektřinu a teplo a její distribuce. Komise proto považuje za nutné postavit nové výrobní kapacity a infrastrukturu s vysokou energetickou účinností. Současně hodlá právním předpisem stanovit pro členské státy, že podmínkou pro získání povolení pro nová výrobní zařízení bude dosažení úrovní nejlepších dostupných technologií platných pro nová zařízení, a zajistit, aby stávající zařízení byla modernizována na úrovně nejlepších dostupných technologií platných pro stávající kapacity.
- Energetická účinnost elektroenergetických a plynárenských sítí
Komise hodlá posílit základ pro zohlednění energetické účinnosti v rozhodnutích regulátorů vnitrostátních sítí a při monitorování řízení a provozu elektroenergetických a plynárenských sítí a trhů tak, aby se priority v oblasti energetické účinnosti odrážely v předpisech a sazebnících pro sítě a v síťových a technických kodexech.
- Energetická účinnost jako podnikatelské odvětví
Komise navrhne, aby všechny členské státy zavedly vnitrostátní režimy povinné úspory energie. Ty by mohly v závislosti na rozsahu a přísnosti požadavků vést k úsporám až do výše 100 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe) v roce 2020. 
4)    Požadavky na energetickou účinnost pro průmysl, malé a střední podniky a systémy řízení energie pro velké společnosti
Podle údajů Komise přibližně 20 % spotřeby primární energie v EU připadá na průmysl, přičemž zde došlo k největšímu pokroku v oblasti energetické účinnosti (zlepšení energetické náročnosti o 30 % během 20 let). Pro pokračování tohoto trendu hodlá Komise mj. podpořit členské státy EU v systému poskytování informací malým a středním podnikům (např. zákonných požadavků, kritérií pro subvence na modernizaci strojů, dostupnosti odborné přípravy v oblasti hospodaření s energií a pro odborníky v energetice) a v přípravě pobídek (daňové úlevy, financování investic do energetické účinnosti nebo finanční prostředky na podporu energetických auditů). U velkých podniků Komise navrhne povinné pravidelné energetické audity a doporučí, aby členské státy pro podniky připravily pobídky k zavedení systému hospodaření s energií (jak např. stanoví norma EN 16001) jako systematického rámce pro racionální využívání energie. Komise současně prozkoumá, zda a které požadavky na energetickou účinnost (ekodesign) by byly vhodné pro standardní průmyslová zařízení, jako jsou průmyslové motory, velká čerpadla, kompresory, sušící, tavící, slévárenská a destilační zařízení a pece.
5)    Inteligentní sítě a měřicí přístroje pro spotřebitele
V oblasti podpory spotřebitelů Komise hodlá zajistit, aby při technické práci v oblasti označování štítky, informací o úspoře energie, měření a používání IKT byly řádně zohledněny zájmy spotřebitelů. Komise dále vidí velký potenciál v pokračování zavádění norem účinnosti v rámci ekodesignu a energetických štítcích pro domácí spotřebiče. Komise proto dále stanoví přísnější spotřebitelské normy pro kotle k ústřednímu vytápění, ohřívače vody, počítače, klimatizační zařízení, bubnové sušičky, čerpadla, vysavače a rovněž další typy osvětlení.
Samostatnou otázkou jsou podle Komise právní předpisy EU, které upravují informace spotřebitelů o spotřebě energie v momentě jejího využití, aby mohli svou spotřebu regulovat pomocí individuálních měřičů všech důležitých druhů energie: elektřiny, plynu, vytápění a chlazení a horké vody. Jejich účty a smlouvy by dle Komise rovněž měly poskytovat informace o cenách a nákladech na energie, a měly by být prezentovány tak, aby pomohly zlepšit energetickou účinnost, např. srovnáním jejich spotřeby s referenčními hodnotami nebo dostupnými řešeními v oblasti energetické účinnosti. Komise proto hodlá ve spolupráci s členskými státy EU zajistit plné provedení ustanovení evropských právních předpisů v oblasti energetické účinnosti.
Kromě toho chce Komise podpořit zavedení evropských „inteligentních sítí“, které mají vést k zásadní změně v rozsahu shromažďování a předávání informací o dodávkách a spotřebě energií. Členské státy EU mají povinnost do roku 2020 zavést inteligentní elektroměry u nejméně 80 % konečných spotřebitelů, přičemž je záměrem, aby inteligentní technologie pronikly do ostatních sítí, jako je vytápění, chlazení a plyn, a aby všechny tyto inteligentní sítě přispívaly k vytváření fungujícího interoperabilního trhu služeb v oblasti energetické účinnosti.
Komise konečně hodlá zajistit, aby energetické štítky (certifikáty energetické náročnosti) a normy pro budovy a spotřebiče odrážely i začlenění technologie; přístroje jako chladničky, mrazničky a tepelná čerpadla by mohly přijít na řadu jako první.
Co dál?
Závěrem Komise vyzvala orgány EU, členské státy a všechny zúčastněné strany, aby nový plán energetické účinnosti podpořily, aby se aktivně zapojily do diskusí týkajících se prováděcích opatření a aby na jeho provádění úzce spolupracovaly. Pro úplnost je vhodné dodat, že Senát Parlamentu ČR tuto iniciativu Evropské Komise schválil na své 10. schůzi dne 20. července 2011. Podrobnější informace o iniciativě jsou na stránce Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise: (http://ec.europa.eu/energy/efficiency/action_plan/action_plan_en.htm). /pm/
 

Publikováno: 18. 10. 2011 | Počet zobrazení: 3782 799