Česko pracuje na posílení své konkurenceschopnosti, klíčem je podpora inovací

Průmyslová produkce zaznamenala v loňském roce růst, v zahraničním obchodu patří podle statistik k nejúspěšnějším strojírenské firmy a zdá se, že se docela daří i firmám zaměřeným na vyspělé technologie (podle analýzy MPO nejrychleji roste právě high - tech průmysl), ale stěžejním tahounem ekonomiky zůstává  automobilový průmysl, strojírenství a výroba elektrických zařízení. Lze v budoucnu očekávat nějaký posun?
Radikální a rychlou změnu určitě očekávat nelze. Celá střední Evropa se díky své vynikající centrální poloze v Evropě, návaznosti na Německo i své strojírenské tradici stala jádrem evropského automobilového průmyslu. Jen u nás se tak automobily vyrábějí hned na pěti místech a přinejmenším stovky dalších firem u nás působí jako dodavatelé automobilek ať už v Česku nebo v zahraničí. A tento klastr v regionu střední Evropy zůstane ještě velmi dlouho.
Určitě se ale bude pomalu proměňovat složení průmyslu a vůbec podnikatelského prostředí. Bude se posouvat právě k high-tech oborům a k produkci založené na vysoké přidané hodnotě tak, jak už to teď ukazují naše statistiky.
Takový vývoj chceme dál posilovat. Dlouhodobě v podobě postupného zkvalitňování našeho podnikatelského prostředí prostřednictvím projektů sdružených ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedním z takových opatření, které chceme provést co nejdříve, je například námi prosazované zatraktivnění systému investičních pobídek, zejména jeho otevření pro investice do výzkumu a vývoje a do služeb.

Hospodářský vývoj České republiky zaznamenal za uplynulý rok zotavení. Ale objevují se názory, že na obzoru je další krize. Ustál by český průmysl novou obtížnou éru?
Aktuální vývoj světové ekonomiky je hodně turbulentní. Pokud by mělo přijít druhé kolo recese, bylo to hodně obtížné nejen pro české firmy. Já chci zůstat mírným optimistou, protože Česká republika může díky svým úzkým vazbám na Německo profitovat z toho, že se právě Německu dnes daří poměrně úspěšně exportovat na trhy, které prožívají největší růst – Čína, Indie, Turecko a další. České výrobky se tak na těchto trzích zabalené do německé značky prodávají ve větší míře, než kolik ukazují naše statistiky.
Ovšem i našim finálním výrobcům se v těchto zemích daří – kupříkladu náš export do Číny za první měsíce letošního roku narostl o čtyřicet procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu se samozřejmě snaží českým exportérům na tyto trhy pomoct – podporou účasti na výstavách a veletrzích, praktickou podporou proexportního CzechTradu přímo v místě, takže věřím, že i my jsme k růstu našeho exportu několika procenty přispěli.
Ještě zmíním aktuální vylepšení hodnocení našeho kreditního ratingu od agentury S&P. Řada zemí se musela smířit s tím, že jim ratingové agentury hodnocení strhly, my jsme si naopak o dva stupínky polepšili. Solidního postavení naší ekonomiky a postupné zotavování se z krize potvrzují i mezinárodní srovnání.

Zmínil jste Strategii konkurenceschopnosti. Zahrnuje přes čtyři desítky konkrétních projektů připravených na míru české ekonomice a jejím cílem je posunout do roku 2020 ČR mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Myslíte si, že je to reálné?
Jedním z důvodů pro vznik Strategie bylo zhoršující se postavení České republiky v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra. Pokud bychom se dál tvářili spokojeně a nezkoumali příčiny propadu, postupně by se Česko stále víc a víc vzdalovalo od zemí, které žebříčku vévodí. Na rozdíl od obdobných materiálů, které v ČR v minulosti vznikly, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti nekončí pouhou analýzou příčin a identifikací nedostatků, ale jde mnohem dál. Na základě zkoumání dobré praxe, která funguje v nejvyspělejších státech Evropy, Strategie navrhuje přes čtyřicet konkrétních projektů a více než 200 opatření, včetně podrobného harmonogramu. Realizace těchto reformních opatření povede nejen k posunu v imaginárním žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti, ale především přispěje k modernizaci státu a ve svém důsledku zlepší kvalitu života občanů a podnikatelů v ČR.

MPO chce v návaznosti na strategii mezinárodní konkurenceschopnosti vytvořit i novou Exportní strategii na příští roky. Co mohou firmy od ní očekávat?
Firmy mohou očekávat  především strategické zaměření na obory a trhy a tomu odpovídají nabídku služeb. Jednu novinku už představit ovšem můžu, protože jsme ji zrealizovali už v prvním pololetí. Zahájili jsme totiž restrukturalizaci sítě proexportních zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. Síť by se měla do dvou let rozšířit o polovinu, a spolu s tím se zvětší i nabídka jejích služeb. Podpora exportérů se dosud opírala hlavně o tradiční model, teď půjde o adaptaci světových trendů a především o to na tyto trendy reagovat.

Podstatnou částí nové exportní strategie by mělo být i zaměření na různá zájmová teritoria. O které země či regiony jde?
V dnešní globální ekonomice jde hlavně o obory a trhy. Je dobré si uvědomit, že spousta ekonomů neustále hovoří o nových trzích, ale tyto trhy pro české firmy nejsou vysloveně nové – jsou to trhy, kam české firmy v minulosti významně exportovaly. Drtivá většina našeho exportu dnes míří do Evropské unie s dominantním podílem Německa. Jsme tedy silně závislí na jednom trhu a z toho vyplývá i teritoriální zaměření podpory našeho exportu, které se musí zaměřit na země mimo EU. K nim budou určitě patřit země BRIC, ale určitě také regiony, kde má Česká republika tradičně dobré jméno a které mají zároveň zajímavý růstový potenciál, což jsou zejména postsovětské republiky, ale také třeba Vietnam nebo některé arabské státy. Na druhou stranu je nutné brát v potaz stabilitu těchto trhů a ochotu bank k exportnímu financování, což je kapitolou samo pro sebe, kterou ovšem nová strategie také řeší.

Jedním z hlavních projektů nové strategie bude i nový model obchodně ekonomického zastoupení v zahraničí. Co si pod tím lze představit?
Praktické kroky v téhle oblasti už podnikáme. V současné době probíhá slučování zahraničních sítí agentur CzechInvest a CzechTrade. V tuto chvíli už fungují všechny zahraniční kanceláře vzájemně zastupitelně. Současně s tím zahraniční síť posilujeme a rozšiřujeme nabídku jejich služeb jak pro exportéry, tak pro zájemce o investice do České republiky. Vedle toho také Ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo dohodu s Ministerstvem zahraničních věcí, která zaručuje minimální garantovanou úroveň a rozsah služeb poskytovaných v zahraničí, tady na sloučených kancelářích našich agentur i diplomatických zastoupeních. Díky tomu se Česká republika bude v obchodní oblasti v zahraniční prezentovat jedním hlasem, jako jeden tým a nabídne efektivnější podporu zájemcům o podnikání u nás nebo s námi.

Ministerstvo nedávno oznámilo zaměření na inovace a jejich podporu, jedním z nových nástrojů má být i tzv. seed fond. Na co se bude zaměřovat?
Cílem seed fondu je nastartovat podnikání řady malých slibných technologických firem, které mají vynikající ideu, ale chybí jim peníze i zkušenosti na rozjezd podnikání. V České republice totiž prakticky neexistuje soukromý rizikový kapitál, který by se nebál investovat do úplně začínajících firem. Ve srovnání třeba s USA to pro nás představuje zásadní konkurenční nevýhodu. Právě Spojené státy, ale třeba také Velká Británie, jsou pověstné tím, že malé firmy tu jsou schopné přilákat zajímavé investice, pokud nabízejí dobrý produkt. Takto vznikl Google, eBay a řada dalších.
Proto chceme v České republice vytvořit veřejný fond růstového kapitálu, který by soukromé investory motivoval k investování do začínajících firem. Seed fond by totiž investoval spolu se soukromým kapitálem – nikdy ne sám. V tom bude spočívat jeho síla, protože ač bude nabízet veřejné prostředky, bude se řídit čistě tržními pravidly. Pravidla pro spuštění tohoto fondu chceme připravit do konce letošního roku.

Při porovnání české výzkumné sféry a zahraničních zkušenosti se zdá, že čeští výzkumníci nejsou špatní, ale slabší je to už pokud jde o komercionalizaci výsledků vědy a výzkumu.
V tom s vámi souhlasím. Proto se Ministerstvo průmyslu a obchodu zaměřuje právě na podporu inovací. Podporujeme průmyslový výzkum a vývoj prostřednictvím programu TIP, na inovace se zaměřuje podstatná část evropského Operačního program Podnikání a inovace, důležitým nástrojem pro podporu inovací bude už zmíněný seed fond.

Důležitou roli pro budoucí období má i školství, a výchova nové generace odborníků i technického dorostu. Pamatují záměry ministerstva i na ně?
Klíčem ke konstantním inovacím je technické vzdělání. Právě v této oblasti chceme situaci výrazně zlepšit, protože je zásadní pro to, abychom dokázali konkurovat těm nejvyspělejším ekonomikám. Budeme chtít podporovat technické školství, protože je to pro náš průmysl naprosto klíčové. Už koncem letošního roku by měl odstartovat speciální úvodní projekt, který se zaměří na další vzdělávání v technických oborech a prioritně v energetice, kde se zřejmě v nejbližší době projeví největší nedostatek odborníků.

Ing. Martin Kocourek
Nar. 1966, vystudoval ekonomiku a řízení na Českém vysokém učení technickém v Praze (fakulta stavební). V roce 1992 byl za ODS zvolen členem Federálního shromáždění a v období let 1992 - 1997 patřil k poradcům tehdejšího premiéra Václava Klause. Během procesu ekonomické transformace a privatizace působil ve statutárních orgánech řady státních a polostátních podniků (Česká spořitelna, UNIPETROL aj.). Mezi roky 1997 - 2005 byl členem prezidia Pozemkového fondu. V letech 1998 - 2006 byl poslancem ODS v Parlamentu ČR, kde dlouhodobě zastával funkci místopředsedy rozpočtového výboru. Od roku 2006 je předsedou dozorčí rady ČEZ a podniká v oblasti ekonomického poradenství. Od 14. července 2010 působí ve funkci minstra průmyslu a obchodu ČR.
 

Publikováno: 19. 10. 2011 | Počet zobrazení: 3619 754