Otázkou není, zda cloud computing ano, či ne, ale kdy

Takže jak to ve skutečnosti je? Všude se píše a hovoří o cloudových řešeních, ale při bližším pohledu se ukazuje, že mezi firmami o něj zase v praxi zatím moc velký zájem není…
Obecně si myslím, že v nejbližší době budou nejvhodnější cestou hybridní řešení. Podle mého názoru je to navíc do velké míry věcí investic dodavatelů. Pokud se totiž budou chtít udržet na trhu, budou muset do svých cloudových řešení investovat, protože veškerá infrastruktura, zejména hardwarové platformy k nim budou směřovat. Vezměte si například Microsoft - kolik nainvestoval peněz do technologických center po celém světě. V červenci jsem byl na mezinárodní partnerské konferenci Microsoftu, a ten už vůbec neuvažuje, že by existovalo něco jiného než cloud computing. Verze Windows 8 už prostě nebude stavěná na „těžké“ aplikace.

Jenže než nastoupí Windows 8, než si na ně uživatelé zvyknou, je tu ještě doba, kdy poptávka po cloudu nebude asi moc velká. Takže hybridní řešení jako mezistupeň před finálem?
Jsem přesvědčen, že ano. Pro významné dodavatele softwarových řešení je to významná investice - navíc dlouhodobějšího charakteru - a proto je potřeba na tom začít dělat už teď, přestože doba třeba ještě není úplně zralá. Pokud se ptáme, jak rychle může nazrát: osobně to vidím v horizontu tří let, ačkoli to samozřejmě může trvat i o něco déle.
Nicméně na to, aby to v tak relativně krátkém čase dodavatelská firma ufinancovala, bude potřeba, aby i její příjmy byly po určitou dobu svým způsobem „hybridní“. Nový byznys model totiž počítá s přechodem od jednorázových investic do softwaru a hardwaru k jakési subskripci, kdy se platí měsíční či jinak periodické poplatky, které  na rozdíl od okamžité platby za licenci přitékají postupně.

Z toho ale vyplývá, že cloud computing zase asi nebude tak levná a úsporná záležitost, jak by se mohlo z některých marketingových projevů zdát a jak se občas prezentuje.
Dobrý postřeh. Určitě ne. To by byla obrovská chiméra. Nelze argumentovat tím, že cloudové řešení je pro koncové zákazníky levnější, to vůbec není pravda. Výhodnější – v časovém pojetí – ano. Ale levné to rozhodně nebude. To řešení má ale plno jiných výhod, většinou spíše nefinančního charakteru, ačkoli některé z nich se dají nakonec promítnout do financí.
Budeme-li srovnávat pouhé pořízení softwaru jako takového, tedy jednorázovou investici a odpisy na jedné straně s měsíčními poplatky na straně druhé, pak cloud rozhodně nevyjde levněji.
Jeho výhoda spočívá hlavně v tom, že firmy budou mít daleko menší starost o hardwarovou infrastrukturu, o správu IT apod. Tam potom mohou přicházet ony očekávané úspory. IT oddělení zaměstnávající drahé specialisty budou moci být subtilnější. Budou nižší investice do správy hardwaru. Firmy nebudou potřebovat kupovat „železo“ každé tři čtyři roky, aby obnovily zastarávající hardwarový park, protože budou mít jistotu, že aplikace běží někde na hardwaru, který to „uveze“. Na platformě či serveru, který je „up to date“, tedy na nejnovějších zařízeních. To, že tato starost odpadne, by měl být pro uživatele nejpádnější argument pro přechod na cloudové řešení. Nebude potřeba věnovat velkou část kapacit obsluze IT. To je v mých očích třeba právě pro výrobní firmy důležité, protože pak se budou moci skutečně soustředit na svůj core business - na výrobu, na to, co chtějí dělat a co jim vynáší.

Jinými slovy: musíme tam všichni…
Zní to možná dost tvrdě, ale myslím, že opravdu budeme muset. Svět kolem nás prostě bude postupně přesunut do prostředí cloudu. Odpověď tedy, podle mého názoru, zní, „rozhodně ano“. Otázkou je spíše jen „kdy?“ Protože trendu cloud computingu se bude přizpůsobovat základní hardwarová infrastruktura. Zmiňoval jsem Microsoft, ale podívejme se i na další, třeba Google, Apple, jakým způsobem přistupují ke svým aplikacím. Snaží se o model, kdy data jsou jednotná, uložená někde mimo, a uživatel má několik různých typů zařízení, jejichž prostřednictvím k nim může přistupovat. Uživatel se tedy nemusí starat o to, jaká data má ve svém mobilním telefonu, jaká na serveru, jaká má ve svém notebooku. Sdílejí se jediná data ovšem pomocí různých zařízení.
To ale v podstatě není nic příliš nového. O něco podobného se už snažil třeba koncept tzv. tenkého klienta. To, v čem spočívá nový pohled, je koncepční postup. A kdo ví, jak budou vypadat mobilní telefony za dva-tři roky? Možná bude existovat jakési super zařízení, jedno či dvě, nebude jich mnoho. Například mobilní telefon, který bude mít velmi výkonný procesor, bude připojen na síť, s dostatečnými parametry interní paměti, a nebude potřebovat žádné velké úložiště, protože veškerá data budou uložena někde jinde. Přijdu domů, vložím mobil do dokovací stanice, a pracuji normálně jako na počítači. To samé udělám v práci. Ale ta dokovací stanice bude v podstatě pořád jen rozhraním - periferií, která rozšíří můj počítač. Což může nakonec skutečně zastat výkonný mobilní telefon. A to opravdu nemusí trvat nijak dlouho. Takže zpátky k otázce, zda tam musíme: Ano, a jde jen o to, kdy. Myslím, že 5 let je nejzazší horizont.

Je ale cloud skutečně tak univerzálním řešením? Jsou přece určitě aplikace, pro které není až tak úplně ideální.
Všelékem určitě není. I když je to tak dnes někdy podáváno. Cloud je dnes do určité míry stále novinkou. Zájem o něj ze strany koncových uživatelů se zatím pohybuje v řádu jednotek procent. Rozhodně to není hlavní trend dneška. A tyto jednotky procent představují především inovátoři nebo firmy, které mají dobře rozmyšlené, jak s tím naložit.

Napadá mě ovšem jedno čertovo kopýtko, které z toho možná trochu vykukuje: co když bude mít zákazník „velké oči“, nasmlouvá si velký cloudový systém, a najednou zjistí, že na potřebné poplatky nebude mít? Co se stane pak? Vypnou jim ho tak jako třeba operátor telefon, nebo plyn či elektřinu, když jim odběratelé neplatí? Pro provoz firmy závislé na výrobě nějakého produktu by to asi bylo kritické…
Na to je dvojaká odpověď. Kdybych chtěl být marketingovým bagatelistou, odpovím, že velkou výhodou cloud computingu je skutečnost, že nabízí obrovskou škálovatelnost, která se dá velice rychle měnit a upravovat. Když si objednám širokou aplikaci pro obrovský počet uživatelů a zjistím, že ji nevyužívám, mohu si z hodiny na hodinu, či ze dne ne den - v nejhorším případě z měsíce na měsíc - tu subskripci dle potřeby snížit. Pokud zákazník zjistí, že nepotřebuje 150 uživatelů, ale bude jich stačit třeba 90, nepotřebuje všechny agendy, ale stačí jejich část, může je adekvátně zredukovat.

To ale asi nebude zase pro dodavatele moc dobrá zpráva…
Není, ale byznys by se měl dělat férově a zákazník by měl platit skutečně jen za to, co odebírá a využívá. Ne za to, co si v prvotním nadšení objednal. A rozumný dodavatel by to měl uznat. Když si vezmu naši firmu, jako tradičního dodavatele, pracujeme tímto způsobem v rámci tradiční servisní podpory. Pokud zákazník zjistí, že nevyužívá systém v tom rozsahu, ve kterém si jej pořídil, tak se prostě dodatkem ke smlouvě rozsah aplikace sníží a adekvátně se sníží i příslušný poplatek. Lze tedy říci, že v určité míře to vlastně funguje už dnes.

Takže nehrozí nebezpečí typu „teď se nedařilo, nemám na zaplacení cloudových služeb, tak mě odpojí“?
To je právě ta druhá část odpovědi – obávám se, že hrozí…

Jenže na to zatím nikdo z cloudových evangelizátorů moc neupozorňuje, přinejmenším ne tak „natvrdo“…
Ale na druhou stranu – v té subskripci, je vlastně řečeno vše. Je to věc naprosto srovnatelná s předplatným novin či jakékoli služby nebo s měsíční platbou za elektřinu, plyn, mobilní telefon, apod. Co udělá dodavatel, když dva měsíce po sobě nezaplatíte? Prostě službu vypne. A to samé bude muset asi nastat i tady. Zní to možná tvrdě, ale myslím si, že je to fér.

Nástup cloudu ale může hodně ovlivnit případná další krize, o které se teď často opět hovoří
Myslím, že krize jako taková bude ozdravným procesem. Dojde ke korekci samozřejmě na finančních trzích, možná i na dalších. Jak dlouho to bude trvat, jak vysoká bude inflace - nepochybuji, že nastane - nechme raději prognostikům. Ale ta očista, která podle mého názoru v důsledku krize nastane, by měla způsobit, že na trhu se „oddělí zrno od plev“ a přijde pozitivní čas pro firmy výrobního charakteru, které vytvářejí skutečně přidanou hodnotu.
Problémy mohou mít obory, které vytvářejí virtuální hodnoty, jako jsou třeba různé finanční produkty, kterým běžný občan nepříliš rozumí. Byznys lifestylového typu -  hubněte, starejte se o tohle a tamto a další oblasti podnikání, o nichž u nás před dvaceti lety nebyla ani zmínka. Naopak firmy, které skutečně produkují nějaké hodnoty - ať už jsou to podniky ze strojírenského oboru, to je asi nejtypičtější příklad nebo jiné - budou podle mého nadále fungovat a budou prosperovat. Ačkoli je samozřejmě v první fázi bude krize také bolet, protože se sníží poptávka. Těžké časy však prostě bude nutné nějakým způsobem přežít s adekvátním nastavením nákladů vůči výnosům. Nicméně tyto firmy budou mít odbyt, protože přinášejí konkrétní výrobky dalším odběratelům, kteří je budou potřebovat dál ve výrobním procesu, podložené reálnými, hmatatelnými věcmi s adekvátní marží, kterou si zaslouží.
O budoucnost středně velkých firem bych se v horizontu nějakých 10 – 15 let nebál. V úplně krátkodobém horizontu roku až tří bude ale možná nutné připravit se na nižší poptávku a adekvátně k tomu si upravit náklady. Tady se opět vracíme ke zmíněné problematice cloud computingu: pokud už ty firmy mají do IT nainvestováno, není důvod, aby to dělaly znova. Ale pokud se o investicích rozhodují právě teď, možná bude pro ně bezpečnější dělat to po částech, postupně, rozložit si je v čase. A to třeba u finančních produktů může být problém, protože úroky už dnes nepatří k nejnižším a je pravděpodobné, že díky inflaci, která se bude zvedat, půjdou dál nahoru. Pro výrobní podnik je zadlužení s nefixním úrokem v dnešní době rozhodně dost silný risk.

Ale na situaci menších a středních firem do značné míry závisí i váš vývoj, je to také vaše cílová skupina…
Nás samozřejmě nevyjímaje. I my jsme ostatně v podstatě výrobní, středně velká firma a budeme se muset také připravit na to, že ve střednědobém horizontu budeme muset přizpůsobit náklady tomu, jak budeme schopni uplatňovat produkty. Nicméně díky tomu, že jsme investovali do vývoje - a teď nemyslím vývoj softwaru, ale investice do rozvoje firmy a vývoje nových produktů - nevidím budoucnost příliš dramaticky. Pokud středně velké podniky, na něž je firma Asseco Solutions primárně zaměřená, protože produkty Helios jsou v tomto segmentu dominantní, mají budoucnost, máme budoucnost také my.

Krize je ale největší zátěží právě pro menší firmy, a podstatná část z nich patří k těm inovačním, které se prosazují svými nápady. Nehrozí, že se zadusí nějaký potenciál, který je právě ve firmách které mají šanci růst?
Opět mám dvojakou odpověď. Na jednu stranu se možná míra inovace sníží a inovační proces zpomalí a firem, které se inovacemi zabývají, bude nižší procento. Prostě na to nebudou peníze. Nicméně nemyslím si - a to je ten druhý pohled - že by se tento proces úplně zastavil a že by nedocházelo k dalšímu vývoji, domnívám se, že tento proces bude i nadále kontinuální. Je to úplně stejné jako s investicemi do firmy: v dobách horších investuji méně a pomaleji, ale chytrý finanční ředitel nikdy nezastaví investice úplně. Protože až se firma po krizi probere, najednou zjistí, že má za sebou dva nebo tři roky nenainvestováno a za rok to nedožene. Proto jsem přesvědčen, že i malé inovační firmy tady budou dále, ale asi už nebude tak překotné tempo, jakým s inovacemi přicházely dosud.

Cloud? Musíme tam všichni, otázka zní „kdy?“, říká Jiří Hub. Ale upozorňuje i na věci, které možná některé uživatele vrátí z oblaků zpátky na zem…

Ing. Jiří Hub
Nar. 1970, vystudoval VŠE v Praze, Fakultu mezinárodních vztahů, obor Mezinárodní obchod. Již v době studia se věnoval oblasti marketingu ve společnosti LCS International, kde postupně vybudoval kompletní marketingový tým. Působil jako ředitel marketingu a posléze také ředitel divize Finance a současně je členem představenstva společnosti Asseco Solutions (dříve pod názvem LCS International), kde zodpovídá za oblast obchod a marketing.
 

Publikováno: 19. 10. 2011 | Počet zobrazení: 3789 725