Evropská unie rozšířila zákaz používání těžkých kovů v elektrických a elektronických zařízeních

Přijatá směrnice má podobu revidované směrnice o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (směrnice o nebezpečných látkách). Tato směrnice (směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních) z roku 2002 vstoupila v platnost dne 13. února 2003. Stanovila přitom přísné limitní hodnoty olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů ve specifikovaných typech elektrického a elektronického zařízení. Má se za to, že zabránila likvidaci tisíců tun zakázaných látek a jejich možnému uvolnění do životního prostředí a vedla ke změnám ve vývoji produktů v EU i na celém světě.
Evropská unie připravuje novou právní úpravu formou tzv. přezkumu, kdy hodnotí účinnost přijatého právního předpisu a v případě potřeby změny navrhuje, jakým směrem se má změna ubírat. V našem případě byl přezkum zahájen v roce 2008. V roce 2010 pak dosáhly Evropský parlament a Rada shody (která je podmínkou přijetí právní úpravy) a v červnu 2011 tak byla přijata uvedená revidovaná směrnice 2011/65/EU.

Hlavními prvky nové směrnice jsou:
- postupné rozšiřování pravidel na všechna elektrická a elektronická zařízení, kabely a náhradní díly, aby bylo do roku 2019 dosaženo úplného souladu s požadavky politiky EU a příslušných právních úprav
- přezkum seznamu zakázaných látek do července 2014 a poté v pravidelných intervalech
- jasnější a transparentnější pravidla pro udělování výjimek ze zákazu používání látek
- lepší provázanost s nařízením REACH o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
- nové definice vybraných pojmů
- označování výrobků značkou CE, která vyjadřuje shodu s evropskými normami a je vyhrazena pro elektronické výrobky, které rovněž vyhovují požadavkům směrnice o nebezpečných látkách

Stejně jak původní znění tohoto právního předpisu i nová směrnice stanoví pravidla omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ) tak, aby bylo ještě více chráněno lidské zdraví a životní prostředí, včetně zneškodnění odpadních EEZ. Konkrétně směrnice stanoví povinnost pro členské státy EU zajistit, aby EEZ uváděná na trh (včetně kabelů a náhradních dílů pro jejich opravy nebo opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity) neobsahovaly látky uvedené v příloze II. (vč. maximálních hodnot hmotnostní koncentrace tolerované v homogenních materiálech). Jde konkrétně o:

Olovo (0,1 %)
Rtuť (0,1 %)
Kadmium (0,01 %)
Šestimocný chrom (0,1 %)
Polybromované bifenyly (PBB) (0,1 %)
Polybromované difenylethery (PBDE) (0,1 %)

Z pohledu využití těchto látek v zařízeních je zřejmé, že jde o dramatický zásah do výroby, který se neobešel bez kompromisu. Výsledkem pak je poměrně široký výčet, který taxativně stanoví zařízení, na které se omezení nevztahuje. K těmto „volným“ výrobám, distribucím a prodejům mj. patří:
- zařízení nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů členských států (vč. zbraní, střeliva a válečného materiálu určených výlučně k vojenským účelům)
- zařízení určená pro vyslání do vesmíru
- velké stacionární průmyslové nástroje
- velké pevné instalace
- dopravní prostředky pro přepravu osob nebo zboží, kromě elektrických dvoustopých vozidel
- nesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použití
- aktivní implantabilní zdravotnické prostředky
- fotovoltaické panely určené k použití v systému k výrobě energie ze slunečního světla pro veřejná, obchodní, průmyslová a obytná zařízení
- zařízení navržená výhradně pro účely výzkumu a vývoje, která jsou k dispozici pouze mezi podniky

Vlastním elektrickým a elektronickým zařízením směrnice pak rozumí zařízení, „jehož správná funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, a zařízení k výrobě, přenosu a měření tohoto proudu a pole, které je určeno pro použití s napětím nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud“.
Předchozí směrnice o nebezpečných látkách se vztahovala na několik kategorií elektrických a elektronických zařízení, k nimž patřily domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a spotřební elektronika. Nyní však byla rozšířena na všechna elektronická zařízení, kabely a náhradní díly (viz tabulka – příloha č. 1 směrnice). V případech, kdy neexistuje žádná přijatelná alternativa, lze udělit výjimku. EU přitom stanovila, že seznam zakázaných látek bude pravidelně přezkoumáván. Protože byla významně rozšířena oblast působnosti směrnice, zavádí se přechodné období až osmi let pro nové výrobky, kterých se pravidla dotýkají.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kategorie EEZ spadajících do oblasti působnosti této směrnice
1. Velké spotřebiče pro domácnost
2. Malé spotřebiče pro domácnost
3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení
4. Spotřební elektronika
5. Osvětlovací zařízení
6. Elektrické a elektronické nástroje
7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty
8. Zdravotnické prostředky
9. Monitorovací a kontrolní přístroje včetně průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojů
10. Automaty
11. Jiná EEZ, která nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další opatření EU
Evropská komise bude usilovat pokud možno o hladký přechod firem od původní směrnice o nebezpečných látkách ke směrnici z letošního července. Za tím účelem bude před uplynutím lhůty pro zapracování směrnice do právních řádů členských států aktualizován podpůrný dokument obsahující často kladené otázky ke směrnici o nebezpečných látkách. Komise rovněž hodlá přezkoumat články, kterých se týká změna oblasti působnosti a u nichž zatím nebylo provedeno posouzení dopadů, aby je mohla do směrnice zahrnout.

Účinnost
Členské státy mají 18 měsíců na to, aby ji zapracovaly do svých právních řádů. Do té doby bude platit směrnice o nebezpečných látkách z roku 2002. V praxi to znamená, že v ČR by měla být přijata právní úprava, která transponuje požadavky a cíle směrnice do konce příštího roku, přičemž v ní bude stanovena také adekvátní účinnost. Obecně tak lze říct, že splnění požadavků ze směrnice se bude od firem a obchodníků očekávat přibližně za dva roky.
 

Publikováno: 19. 10. 2011 | Počet zobrazení: 4398 851