Technické unikáty slaví jubilea
I věci mají své narozeniny, a na letošní léto připadá výročí hned několika pozoruhodných zařízení a staveb, které patří k významným technickým dílům naší země.
Orlická přehrada, která je největším vodním dílem v ČR, oslavila v srpnu půl století od svého uvedení do provozu. Hráz přehrady je 81,5 m vysoká a její šířka je 450 m a jde o největší tížnou, tedy gravitační hráz ve střední Evropě. Celkový objem vody v Orlické nádrži, která je dlouhá 68 km a zasahuje kromě samotné Vltavy i na Otavu a Lužnici, činí 716,5 mil. m3. Nádrž je využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody. Ve spodní části přehrady je umístěna vodní elektrárna. Desetilopatkové kole, které dříve pohánělo její Kaplanovu turbínu získalo zlatou medailí na výstavě EXPO 58 v Bruselu a bylo světovým unikátem. V současnosti jsou turbíny vybaveny moderními 8lopatkovými koly s vyšší účinností.
Přehrada ve své historii prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly katastrofické povodně v letech 2002 a 2006, které přehrada ačkoli patří mezi nejtenčí na světě, ustála se ctí. Tehdy odolala zátěži, s níž se při jejím budování vůbec nepočítalo. V srpnu 2002 se do přehrady kvůli vydatným dešťům dostalo 2,5 miliardy m3 vody - přitékala desetitisíciletá voda a odtékala tisíciletá, konstatoval generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Jubilejní, 120. narozeniny oslavila v srpnu také známá dominanta Prahy – Petřínská rozhledna. Inspirací pro její výstavbu byla Eiffelova věž v Paříži, a podobně jako Paříž pro Světovou výstavu v roce 1899 měla i Praha získat u příležitosti Zemské jubilejní výstavy podobný monument. Pozoruhodná je zejména krátká doba realizace projektu: práce byly zahájeny 16. března 1891 a celá stavba byla slavnostně předána veřejnosti 2. srpna 1891, přičemž samotná rozhledna byla smontována za pouhé tři měsíce.
Současně byla na vrchol Petřína postavena i známá lanovka, která slaví nyní rovněž 120. jubileum. Délka její dráhy činila 383 m a lanovka vyrobená firmou Ringhoffer byla poháněna tzv. vodní převahou, kdy horní vůz po načerpání vody do nádrží vytáhl vlastní vahou ten spodní. Lanovka fungovala až do první světové války, kdy byl její provoz přerušen až do roku 1931. Poté ji převzaly Elektrické podniky hlavního města Prahy (dnešní pražský dopravní podnik), přestavěly ji na elektrický pohon a její délka byla prodloužena na 511 m. V několikrát modernizované podobě slouží petřínská lanovka dodnes a patří, stejně jako rozhledna, k vyhledávaným atrakcím - ročně přepraví okolo 1,7 mil. cestujících, za celou dobu její existence se s ní svezlo asi 56 mil. lidí.
Před 120 lety se mohli Pražané a návštěvníci metropole také poprvé svézt elektrickou tramvají. Soukromá elektrická dráha vybudovaná firmou Františka Křižíka na Letné byla nejen první elektrickou tramvajovou dráhou v Praze (do té doby v Praze jezdila od roku 1875 pouze koněspřežná tramvaj), ale zároveň i první elektrickou dráhou v českých zemích. Měla především propagační účel. Pravidelná doprava na této dráze začala 18. července 1891. Trať měřila necelých 800 m a vedla z Letné do Královské obory (Stromovky). Jezdily na ní dva otevřené elektrické vozy, jejichž nejvyšší povolená rychlost byla stanovena na 10 km.h-1 a jízda trvala čtyři a půl minuty. Elektřinu pro ně vyráběl elektrodynamický stroj poháněný lokomobilou. Dráha byla jednokolejná, s jednou výhybkou (dvoukolejné úseky byly jen na koncích) a sloužila vždy jen sezónně v létě až do roku 1900, o dva roky poté byla zrušena. V té době ovšem už nejen v Praze, ale i v dalších českých městech vznikaly regulérní tramvajové tratě městské dopravy./ntm/
901
