Stroje si své zákazníky najdou, ale rozvoj výroby podvazuje nedostatek zkušených pracovníků
CNC obráběcí centra firmy Sahos nacházejí uplatnění v leteckém, automobilovém a slévárenském průmyslu s materiálovým rozsahem použití od obrábění plastů, kompozitních materiálů, dřeva, ale i slitin hliníku. Jsou běžnou součástí vysoce produktivních pracovišť při výrobě modelů, forem a matric.
Na veletrhu EMO v expozici firmy poutalo pozornost nejen obráběcí centrum DYNAMIC, ukázky obráběných dílů kupř. pro automobily Porsche, ale i studentská formule, která je dokladem praktických vazeb spolupráce společnosti SAHOS s ČVUT Praha. Během posledních příprav expozice jsme měli možnost získat informace o aktuálním dění prostřednictvím marketingové manažerky Ing. Veroniky Šůsové. Spíše než nedostatek zakázek dělá podle ní firmě starost problém s dodacími lhůtami komponentů a nedostatek kvalifikovaných lidí potřebných k jejich realizaci.
V současné době se u rozhodujících komponentů prodlužují termíny dodávek o řád týdnů, což komplikuje následné operace montáže, oživení a seřízení stroje v naší společnosti. Druhý problém je potom nedostatek „lidského kapitálu“. Ale to je koneckonců problém, se kterým se potýká a s velkou pravděpodobností se i bude potýkat v budoucnu většina českých průmyslových podniků.
Celá řada našich tradičních zákazníků, sléváren a modeláren propustila při krizi lidi, a ti jim teď chybějí, přešli do jiných oborů nebo šli do důchodu…
Znamená to, že zcela změnili obor působnosti, nebo šli ke konkurenci, která neměla takové problémy?
Propouštěli skoro všichni, takže se obávám, že se spíše přeorientovali, případně šli do předčasného důchodu, což už ale znamená, že se už nevrátí. Mladší se prostě přizpůsobili situaci a přeškolili se na jiné obory.
Jenže právě starší pracovníci, kterých se řada firem zbavovala, a jsou nyní pryč, mají možná nejcennější kapitál: praktické zkušenosti, které mladé generaci zatím chybí…
Samozřejmě, zvláště v těchto oborech. Máme třeba konkrétní případ, kdy po nás jeden ze zákazníků chtěl individuální řešení konstrukce stroje, protože propustili zkušeného pracovníka, jehož práce byla pro chod stroje nezbytná do předčasného důchodu a nikdo z mladších ročníků danou práci nebyl ochotný dělat.
Když jsme se bavili s pracovníky modeláren, zkušenými profesionály, většinu pracovníků si doslova vychovali. Nebyli to lidé, kteří se vyučili modelářské profesi, ale prostě se jimi stali. A zkušený modelář už pak může jít dělat ve slévárenství prakticky cokoli, protože je technicky zdatný a rozumí své práci ze všech úhlů pohledu.
Jak to řešíte vy? Vychováváte si také své lidi, nebo je vyhledáváte na školách?
Vyhledáváme je na školách. Zkoušeli jsme hned několik „zdrojů“. Jedním z nich je Strojní fakulta ČVUT. Vzhledem k tomu, že s nimi spolupracujeme na několika projektech výzkumného charakteru, jednáme s nimi o tom, že studenti posledních ročníků by pro nás mohli např. rozkreslovat díly na konstrukčně hotové stroje. Jde o rutinní, ale potřebnou práci, která však naše konstruktéry zdržuje.
Lákali jsme i vybrané absolventy, zda by k nám nešli pracovat – nakonec se však rozhodli pro něco jiného. Ale spolu s vedoucími pracovníky některých pracovišť na strojní fakultě se snažíme vytvořit nějaký systém, jak je už na škole zainteresovat a poté moci převzít.
Kromě technických univerzit se zajímáme i o střední odborné školy - mechaniků, seřizovačů a lidí, kteří se učí programovat CNC stroje je také docela málo. Proto teď třeba zkoušíme spolupráci se SOŠ ve Velešíně, s možností praxe nebo brigád studentů vyšších ročníků.
Některé firmy si dokonce zřizují i vlastní školy…
To je zajímavé spíše pro velké firmy, ale využili jsme možnosti evropského dotačního programu Školicí střediska, a právě zpracováváme příslušnou registrační žádost. Chceme si vybudovat vlastní školicí středisko, potřebu školení máme kontinuálně celý rok. Vzděláváme zákazníky, protože součástí prodeje stroje je i školení uživatele k ovládání a případné údržbě. Potřebujeme školit i naše zahraniční prodejce a servisní techniky. U zakázek ve vzdálenějších teritoriích, kupř. v zemích bývalého Sovětského svazu je důležité, aby náš prodejce byl schopen poskytovat i kvalitní servis. Zakládáme si na akceschopnosti našeho servisního týmu s tím, že jsme schopni nastupovat k realizaci prací ve zkrácených termínech a chceme, aby pokud možno stejnou službu poskytovala servisní oddělení našich prodejců.
Spoléháte na vlastní vývoj a konstrukci. Projevuje se i v tom spolupráce se školami?
Ano. Spolupracujeme na vývojovém projektu právě se Strojní fakultou ČVUT a společně s jejich Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii vyvíjíme nový stroj. Jde konkrétně o model „Power II. generace“ a budeme využívat jejich výpočty, ověřování, jak se stroj bude chovat, jak zredukovat tepelnou deformaci apod. Ušetří nám to hodně sil, peněz, a hlavně času.
863
