Kam a s kým do vesmíru?

Rusové jsou si toho vědomi a už dopravu do kosmu výrazně zdražili. Zatím jediným dopravním prostředkem pro cestu kosmonautů a nákladu do vesmíru jsou v současné době ruské kosmické lodě Sojuz a Progress. I ty už ovšem slouží několik desetiletí a také za ně se ovšem už připravuje náhrada.

Rusko inovuje kosmickou dopravu
V parlamentním projevu při 50. výročí Gagarinova letu do vesmíru v polovině dubna tehdejší šéf agentury Roskosmos Anatolij Perminov oznámil, že Rusko pracuje na novém typu kosmických lodí, které nahradí dosluhující Sojuzy. Oficiálně ji představila Ruská kosmická agentura Roskosmos pod prozatímním označením RUS (pozor, neplést s názvem Rus-M, který patří nosné raketě) koncem května při přistání kosmické lodě Sojuz TMA-20 se třemi kosmonauty z Mezinárodní vesmírné stanice ISS.
Na srpnovém aerosalonu MAKS 2011 v Moskvě už představila konstrukční a výrobní společnost Energia poprvé maketu připravované kosmické lodi ve skutečné velikosti. Vystavovaná maketa je variantou určenou pro přepravu šesti lidí na nízkou oběžnou dráhu Země. Čtyři z nich mohou být „kosmičtí turisté. Zásadním rozdílem je, že křesla posádky nejsou v jedné řadě, ale umístěna proti sobě. V plánu je kromě toho ještě nákladní typ a loď pro dopravu čtyř pasažérů až k Měsíci.
Kapsle má na Zemi přistávat bez padáku, pomocí raketových motorů, které se zažehnou zhruba kilometr nad povrchem a budou ji během přistání brzdit. Přistání by tak mělo být lépe kontrolovatelná a tedy přesnější a šetrnější, a také méně závislá na povětrnostních podmínkách. Modul je projektován jako vícenásobně použitelný (mj. i díky využití nových materiálů), počítá se, že by mohl spolehlivě posloužit až pro 10 letů.
Podle ředitele sekce pilotovaných letů Alexeje Krasnova je nová pilotovaná kosmická loď Rus (dříve označovaná jako PPTS - Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema) projektována ve třech variantách: lehké, těžké a nákladní.
První tzv. těžká pilotovaná loď bude schopna autonomního letu v délce až 30 dní, a měla by sloužit hlavně pro vynášení velkých vědeckých přístrojů na oběžnou dráhu. Stroj o hmotnosti 16,5 t unese čtyřčlennou posádku a 100 kg nákladu a měl by sloužit i k letům na Měsíc.
Lehčí verzi Roskosmos použije k dopravě lidské posádky na ISS. Loď určená pro lety na nízkou oběžnou dráhu Země bude vážit 12 t, pojme 6 kosmonautů a půltunový náklad. Nové lodi by měla k cestě na ISS stačit i kratší doba, než dva dny, které potřebují nynější Sojuzy.
Poslední nákladní verze bude bezpilotní a má mít několikanásobně větší nosnost než dnes používané rakety. Umožní vynést na oběžnou dráhu až dvě tuny nákladu a zpět na Zemi dopravit půltunový náklad.
Jak uvedl Alexej Krasnov, že ještě před nasazením nové generace kosmických lodí provedou ruští experti zásadní modernizaci nynějších Sojuzů, která potrvá zhruba tři roky a poslouží i k otestování některých technologických novinek, které hodlá Roskosmos uplatnit právě v nové kosmické lodi Rus.
Ztaímco současné lodi Sojuz mohou do kosmu vyvést tři kosmonauty, jejich nástupce bude mít větší kapacitu, zcela nové systémy řízení a uplatní se v něm i řada technických novinek. "Chceme, aby nová loď byla krokem do budoucnosti a ne jen větší verzí Sojuzu," uvedl na serveru Spiegel Online vedoucí sekce pilotovaných letů Roskosmosu.
Nové lodě budou startovat také z nového kosmodromu Vostočnyj, na východě u města Uglegorsk v Amurské oblasti. Rusko tak bude méně závislé na starém kosmodromu Bajkonur, v Kazachstánu, který mají Rusové nyní pouze pronajatý do roku 2050. Nebude to však jediná novinka pokud jde o startovací místo pro ruské kosmické lodě. Na kosmodromu v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně skončila počátkem letošního rok výstavba odpalovací rampy pro ruské rakety Sojuz, které tak ještě letos odstartují poprvé z kosmodromu na území EU. Na stavbě rampy, která byla oficiálně předána společnosti Arianespacve 31. března, pracovali převážně Rusové, první start by měl proběhnout ve 2. pololetí - původně byl plánován na srpen. Startovací rampa pro Sojuzy je situována 13 km severovýchodně od startovacího komplexu využívaného pro rakety Ariane 5, a je rozdělena na dvě části: vpředu je startovací plošina, vzadu je pak zóna s přípravnou budovou.
První nové ruské lodě by mohly do kosmu odstartovat v roce 2015, a o tři roky později se uvažuje o startu s posádkou – ovšem tyto termíny jsou čistě teoretické,  protože konkrétní vývoj bude záviset zejména na financích, kterých se nyní na kosmické projekty v Rusku příliš nedostává.

USA pod tlakem úspor
O moc lépe na tom nejsou ani Američané. V roce 2004 vyhlásil prezident George Bush mladší program Constellation, v jehož rámci se měli lidé opět vrátit na Měsíc a později se vydat i k Marsu. Rozběhl se vývoj nové kosmické lodi s označením Orion, a nosné rakety Ares a dalších zařízení. Jenže přišla krize, a prezident Barack Obama program Constellation v rámci úsporných opatření zrušil, i když výhledově se s misí na Mars stále počítá – do roku 2030.
Ačkoli NASA původně od lodi Orion ustoupila, její výrobce, společnost Lockheed Martin, ve vývoji pokračovala, a NASA ji posléze opět vzala na milost: s lodí, která se nyní nazývá Multi-Purpose Crew Vehicle (MPCV, tzn. víceúčelový dopravní prostředek pro posádku) se tak počítá pro delší mise (např. k asteroidům) a měla by být využita i jako záchranný modul u ISS. Kosmická loď má maximální průměr ve spodní části 5 m, takže je (o 1,1 m) širší než velitelský modul kosmických lodí Apollo. Do kabiny o prostoru necelých 9 m3 se vejde čtyřčlenná posádka. Prvního startu by se měla dočkat za 5 let, roku 2016.
Američané však spoléhají ve svých kosmických projektech nyní spíše než na NASA jako tradičního dopravce, na soukromé společnosti, které by měly být levnější a zajistit dopravu nákladů a následně i kosmonautů do vesmíru.
Má to však i háček: Rusko upozornilo NASA, že nepovolí zakotvení žádné vesmírné lodi u ISS, pokud nebude mít absolutní jistotu, že je to bezpečné. "Neudělíme povolení ke kotvení u ISS, pokud nebudeme mít jasný důkaz o bezpečnosti a spolehlivosti těchto zařízení. Doposud nemáme vůbec ověřené, že tyto vesmírné lodě splňují všechna bezpečnostní opatření", řekl Alexej Krasov, vedoucí oddělení lidských letů v ruské vesmírné agentuře Roskosmos. Obracel se tím zřejmě zejména k americké společnosti SpaceX, která má v plánu už letos v prosinci při třetím orbitálním testu poprvé zakotvit u ISS se svou vesmírnou lodí Dragon. Její vývoj se SpaceX snaží urychlit, aby prolomila současný monopol Ruska na dopravu do kosmu, a navrhla dokonce jeden z testů na oběžné dráze přeskočit. Ruští představitelé se tak zřejmě obávají, že při urychleném vývoji nebude věnována dostatečná pozornost bezpečnostním prvkům.

Přistanou na Marsu jako první soukromníci?
V projevu na Kennedyho vesmírném středisku Barack Obama oznámil pilotovanou výpravu k Marsu včetně přistání s předpokládaným horizontem v polovině 30. let našeho století. Kongres schválil pilotovanou misi k Měsíci, následovanou výpravou k asteroidu v roce 2025. Američané ovšem nejsou jediní. Začínají zřejmě nové kosmické závody, a hlavním cílem je Mars. Na tiskové konferenci na aerosalonu MAKS 2011 prohlásil ředitel Evropské vesmírné agentury, Jean-Jacques Dordain, že ESA společně s ruskou vesmírnou agenturou Roskomsos budou pracovat na první pilotované misi na Mars. Neuvedl však žádné další podrobnosti, ani předpokládaný rok mise, ani podíl jednotlivých účastníků, nebo předpokládané náklady. ESA už s ruskou vesmírnou agenturou spolupracovala na několika misích, včetně projektu Mars500, který simuluje let 6členné posádky k rudé planetě. Záměr vypravit se na Mars zvažuje také zřejmě i Čína.
K Marsu se však nechystají jen kosmické velmoci, ale i privátní firmy, přinejmenším ambiciózní americká SpaceX. Její šéf Elon Musk na srpnové tiskové konferenci představil plán, jak dopravit astronauty na povrch Marsu s tím, že tohoto cíle chce dosáhnout v horizontu 20 let. Pro realizaci takového projektu je nutno dopravit do vesmíru ze Země množství zásob, ovšem podle Elona Muska palivo představuje pouhých 0,3 % nákladů při startu raket Falcon 9, s tím, že nejdražší je raketa samotná a právě zde hodlá SpaceX ušetřit. Jejich koncept je založen na tom, že by se rakety mohly používat vícenásobně – zatímco dosavadní praxe kosmických letů vyžaduje vysoké bezpečnostní standardy, které jsou u použitých prvních a druhých stupňů raket problematické, SpaceX razí nový přístup. Navrhuje jednotlivé části rakety po odhození od hlavního nákladu znovu zažehnout a ztlumit tak jejich pád a tím i poškození. To však bude znamenat potřebu vyššího množství paliva, a zvýšenou ochranu i při změkčeném dopadu. Opakovatelně použitelné rakety i kosmické lodě by podle názoru SpaceX měly náklady na cesty do vesmíru i dopravu nákladu na oběžnou dráhu výrazně zlevnit.
 

Publikováno: 10. 12. 2011 | Počet zobrazení: 4289 811