Strojírenská odyssea: pohled očima výrobce
Česká republika má dlouhou tradici strojírenské výroby a silnou výrobní základnu v oboru obráběcích strojů. V poslední době však muselo toto kdysi prosperující průmyslové odvětví čelit velmi nepříznivému vývoji v důsledku globální krize, a navíc i silnému konkurenčnímu tlaku zahraničních výrobců, zejména asijské provenience. Situace není tedy nijak růžová, ale zdá se, že se českým strojařům podařilo toto nebezpečné období překonat, a dočkat se vyhlídky na lepší časy. Jak se to projevilo v praktickém životě jednoho z lídrů českých firem v této branži, je otázka pro generálního ředitele TOS VARNSDORF a.s. Ing. Miroslava Bičiště, kterého jsme se zeptali, jak vidí budoucnost českého strojírenství.
Český průmysl je - hlavně kvůli rozmachu automobilové výroby – hodně vázán na německou ekonomiku. Výrobci obráběcích strojů však míří často i do mnohem vzdálenějších teritorií. Jak vypadá současná struktura strojírenské výroby a výhled jejího dalšího rozvoje?
V souvislosti s nástupem velice razantní a nebývale strmé vlny recese postihující plošně všechna odvětví koncem roku 2008, se firma TOS VARNSDORF a.s. začala vedle řízení útlumu nákladů firmy ve vazbě na očekávaný propad tržeb, zabývat marketinkovou strategií i do budoucna. Výsledkem tohoto přístupu byly dva zásadní momenty v hospodaření a strategii firmy.
Díky optimálnímu přizpůsobení nákladů výši reálných tržeb a výraznému snížení oběžných aktiv, hlavně ve formě zásob, se podařilo firmu po celou dobu recese udržet v kladném hospodářském výsledku a v cashově naprosto komfortní stabilitě. Naše marketinková strategie do budoucna vyšla ze základní premise, že tato krize vyvolá přerozdělení ekonomického potenciálu mezi rozhodujícími ekonomikami. Dojde k trvalému oslabení pozice zemí EU a USA na úkor stále dynamičtěji se rozvíjejících a krizí prakticky nepostižených ekonomik jako je Čína, Indie, Ruská federace a Brazílie. Hlavním úkolem a marketinkovým cílem bylo výrazné posílení prodejů do těchto teritorií tak, aby byl propad historicky klasických oblastí maximálně eliminován. Na podporu tohoto cíle jsme v těchto destinacích založili obchodně servisní kanceláře (Čína, Indie, Ruská federace).
Výsledkem výše uvedeného je následující zásadní změna podílu našich prodejů:
Jak se českému strojírenství dařilo v poslední době?Průmysl se zotavuje z krize, ale už se objevují úvahy, že těžkým časům ještě není konec a je možné, že se podobná situace ještě zopakuje. Analytici očekávali, že ke zlepšení situace přispěje poptávka po průmyslovém vybavení v tzv. rozvíjejících se zemích, a zejména Asii a Latinské Americe. Ty však nyní také trochu šlapou na brzdu. Může to zasáhnout i projekty českých strojírenských firem?
Ano, skutečně po celý letošní rok až do této chvíle dochází k určitému zotavování českého strojírenství a k výraznému navyšování exportů v tomto odvětví. Na druhou stranu je těžké předvídat další vývoj, a to hlavně co se týče zemí EU a USA.
EU se dostává do zcela zásadních problémů, kdy německá a francouzská ekonomika přestávají být schopny sanovat hlavně ekonomiky Řecka, Španělska, Portugalska a vlivem toho se ocitá ve značné nejistotě i budoucnost jednotné měny EURO. Obdobně složitá je situace v USA. Jsem přesvědčen, že nejbližší doba ukáže do jaké míry se skutečně tyto ekonomiky budou zásadně zpomalovat až propadat do další vlny recese, či do jaké míry je stávající zvolnění růstu způsobeno negativistickými mediálními informacemi. Nemáme informace, že by ke zpomalování růstu mělo docházet v teritoriích Čína, Indie, Ruská federace, Brazílie, ba naopak naše analýzy a zkušenosti mluví o pravém opaku. Jako jedinou možnou obranu oproti stávajícímu vývoji světové ekonomiky a eliminaci dopadů pro české firmy, vidím právě posílení pozic v těchto dynamicky rostoucích teritoriích tak, jak to právě provedl TOS VARNSDORF a.s.
Poslední strojírenské novinky se představí nyní na podzim EMO Hannover a MSV Brno. Co pro výrobce znamená účast na veletrzích? Je pro firmu sekvence dvou obdobně zaměřených významných přehlídek v relativně krátkém časovém odstupu výhodou, nebo komplikací?
Veletrh EMO Hannover je pro naši společnost stejně jako pro ostatní společnosti v oboru hlavním veletrhem letošního roku. Na tomto veletrhu se prezentují všichni výrobci z oboru, kteří „něco znamenají“. U příležitosti veletrhu EMO 2011 společnost TOS VARNSDORF a.s. představí modernizovaný stroj WHNQ 13 CNC ve zcela novém designu 2012.
Je zcela logické, že konání MSV Brno v krátkém časovém období po veletrhu EMO Hannover určitě značně snižuje význam letošního ročníku. I přesto naše společnost přistupuje k přípravě celého veletrhu velice zodpovědně, neboť předpokládáme, že z pohledu zákazníků z ČR a SR zde bude značná frekvence, v tomto případě větší než v Hannoveru.
Strojírenství patřilo v naší historii vždy k elitě českého průmyslu, a výroba strojů zvlášť. Čeští vývojáři a konstruktéři patřili nezřídka i mezi světovou, či minimálně evropskou špičku ve svém oboru. Jak vypadá situace dnes? Dokážeme být konkurenceschopní ve srovnání se světem, vzhledem k tomu, že domácí trh asi stěží uživí několik velkých výrobců, nebo nám už ujíždí vlak?
Jsem přesvědčen, že české strojírenství si svou pozici v mezinárodní konkurenci stále udržuje. Neřekl bych, že nám, jak se říká „ujíždí vlak“. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že tempo inovací se celosvětově neustále zvyšuje a tomu je třeba se i v budoucnu v našem oboru přizpůsobit. Určité rezervy mají obecně české strojírenské firmy hlavně v rychlosti inovací, rychlosti jejich uvádění na trh a obecně v efektivitě vlastní vývojové a konstrukční činnosti. Toto je ale možno také vnímat jako určitý potenciál do budoucna.
Historické úspěchy jsou jedna věc, ale klíčová je perspektiva do budoucnosti, což je úzce spojené s výchovou nové generace technických specialistů i technických profesí pro výrobu obecně. V uplynulých letech ale nepatřily tyto obory mezi preferované, mladí lidé dávali spíš – částečně možná i pod tlakem reklamy a marketingu - přednost lukrativní kariéře v byznysu, finančnictví apod. Bude dost techniků, kteří by navázali na dřívější dobrý zvuk českého strojírenství?
Je pravda, že po roce 1989 došlo k značnému odklonu zájmu mladé generace od technických oborů ve prospěch studia práv, ekonomiky, managementu apod.. Naštěstí i v tomto směru začíná přirozeně působit regulátor tržní ekonomiky a mladá generace zjišťuje, že uplatnění se v profesi právníka, ekonoma atd. je v současné době velice obtížné a trh je těmito profesemi prakticky nasycen. Naopak proluka v nabídce mladých techniků vyvolala prostředí, kdy si mladí lidé začínají uvědomovat perspektivnost studia technických oborů a situace se zlepšuje. TOS VARNSDORF a.s. se dlouhodobě zaměřuje na velice úzkou spolupráci s bývalým strojírenským učilištěm ve Varnsdorfu, jakož i s vysokoškolskými pracovišti UJEP Ústí nad Labem, TU Liberec, ČVUT Praha a rovněž i s některými výzkumnými ústavy jako VÚTS Liberec.
Co představuje podle Vašeho názoru současné hlavní problémové oblasti v oboru a jaké jsou možnosti řešení?
Máme-li i do budoucna držet krok se světovou špičkou, vidím před českými výrobci tyto základní problémy, které je třeba co nejrazantněji řešit.
V první řadě je třeba výrazně zefektivnit vývojové a inovační procesy, včetně procesu zavádění do výroby a výrazně zvýšit celkovou efektivitu vývojových a konstrukčních procesů.
Druhý zásadní problém je stále nízká efektivita výrobních procesů v porovnání se špičkovými světovými firmami. Příčinou tohoto faktu je stále nízká tvorba přidané hodnoty, nízká produktivita práce z přidané hodnoty a přitom vysoký podíl mzdových nákladů v nákladech celkem (přestože mzda v českých podnicích dosahuje stěží polovinu průměrné mzdy zemí EU). Zde musí dojít k rychlému a zásadnímu zefektivnění výrobního procesu tak, abychom nadále byli nákladově konkurenceschopní a současně výrazným navýšením produktivity práce z přidané hodnoty vytvořili podmínky pro přibližování se průměrné mzdy v českých podnicích standardu zemí EU.
Počátky manažerské kariéry byly spojeny se sklářskou výrobou. V letech 1980 až 1989 působil ve vrcholných vedoucích pozicích k.p. Jablonecké sklárny, poté do roku 1992 jako generální ředitel s.p. Jizerské sklo (transformace bývalého závodu v samostatný právní subjekt). V letech 1992 až 1994 ve funkci generálního ředitele firmy Lustrové sklo Smržovka (stabilizace a rozvoj nově vzniklé akciové společnosti) a v období 1994 až 1997 jako generální ředitel a.s. Avirunion Teplice (strategické řízení společnosti převzaté renomovaným světovým výrobcem). Od roku 1997 se místem jeho působení staly strojírenské firmy, kde se věnoval strategickému řízení. Do roku 1998 vedl jako generální ředitel Válcovny Trub Chomutov, v období 1999 až 2000 na stejné pozici společnost Škoda Machine Tool. V prvních letech nového tisíciletí měl příležitost vyzkoušet si práci krizového manažera jako generální ředitel Uskupení Adamovských strojíren a Metra Blansko (2001), a následně ve funkci generálního ředitele TOS KUŘIM – OS (2003 až 2005). Od června 2005 po současnost se jako generální ředitel věnuje opět strategickému řízení ve společnosti TOS VARNSDORF a.s.
795
