Bezdrátové dobíjení může doplňovat baterie za jízdy
Možnou budoucnost elektrických vozidel nastiňuje informace, které přinesl britský technický časopis The Engineer popisující technologii pro dobíjení jejich baterií při projíždění trasy na níž se pohybují.
Kanadský výrobce kolejových vozidel Bombardier testuje v současné době bezdrátové dobíjecí desky rozmístěné podél dopravních tras, které by teoreticky mohly umožnit doplňovat energii pro baterie elektrických vozidel jako jsou elektromobily, elektrobusy či tramvaje bez nutnosti zastávek pro dobíjení. Zatímco dosavadní bezdrátové technologie byly určeny primárně pro stacionární dobíjení akumulátorů, výzkumníci kanadské firmy se nyní zaměřili na pohybující se vozidla různých velikostí, zejména ta, která jsou používána v hromadné dopravě na pravidelných linkách a zastávkách.
Zastávky jako nabíjecí stanice
Nabíjecí body pro autobusy a tramvaje jsou umístěny na zastávkách, kde může vozidlo získat největší „porci“ energie, zatímco pasažéři vystupují či nastupují. Dobíjecí proces pak pokračuje na následující zastávce, takže jak se vozidlo pohybuje, projíždí několika dobíjecími body a postupně doplňuje baterie.
Zastávky jsou obvykle rozmístěny v rozmezí 300 – 500 m od sebe, což umožňuje dosáhnout pravidelnosti dopravy a umožňuje i plánovat řádný rozvrh – to znamená i možnost zmenšit velikost úložišť, protože přesně víme, co bude vozidlo dělat, uvedl Christian Köbel, ředitel a produktový manažer firmy Primove technology, která se na výzkumném projektu podílí.
S vhodnou technologií baterií, do níž nyní Bombardier investuje, by mohly autobusy omezit dobíjecí časy na každou druhou či třetí zastávku, což jim dovoluje využít méně příležitostí než u tramvají, které jsou mnohem těžší.
Elektřina je přenášena z dobíjecího bodu k odpovídající technologii umístěné pod vozidlem s využitím magnetické indukce. Když vozidlo přejíždí nad nabíjecím bodem, vyšle radiový signál, kterým se identifikuje a autorizuje pro použití dané nabíjecí stanice. Nabíjecí bod se zapojuje pouze tehdy, pokud je kompletně zakryt a stíněn vozidlem, aby chodci a cestující nebyli vystaveni magnetickému poli. Vzhledem k tomu, že systém je koncipován pro řadu různých pohybujících se vozidel, technologie musí mít vestavěnou určitou pružnost a přizpůsobivost, umožňující dobíjecí proces i když vozidlo ještě není zcela situováno a přesně „srovnáno“ navrchu nad jejími prvky.
Vyzkoušeno a připraveno k nasazení
„Největší výzvou byla pro výrobce aplikace takové technologie, která je většinou používána pro velmi malé výkonové rozsahy a její škálování až pro podmínky kompletního silničního provozu a veřejné dopravy, tzn. z typických 3,3 kW aplikací až k 160–200 kW nabíjení,“ konstatuje Christian Köbel.
Důležitým prvkem bylo vyřešit požadavky na napájení a problematiku emitovaného pole, protože nebylo možné využít standardní komponenty vzhledem k tomu, že bylo nutné vyhovět zcela různorodým požadavkům. Další výzvou byla aplikace standardů platných pro kolejový a automobilový průmysl na zmíněnou technologii, která je obvykle používána v méně náročných a přísných podmínkách.
Primove už otestovala nadějnou technologii na 125 m dlouhém úseku silnice v belgickém městě Lommel s využitím upravených hybridních autobusů, a na dlouho nepoužívané tramvaji v německém Augsburgu. Systém již Bombardier nabízí v tendrech a doufá, že se jej podaří zavést do praktického nasazení pro autobusy už v příštím roce a v roce 2014 i pro tramvaje, které však vyžadují rozsáhlejší doplňkovou infrastrukturu. /vj/
661
.gif)
