Tak trochu jiný systém - Plantyst: testováno na lidech

Už při příchodu do firmy překvapí pohodová, takřka rodinná atmosféra, která zde panuje - např. v mladém muži ve svetru, stěhující zrovna šanony a krabice, jenž s úsměvem otevírá dveře asistentce, byste rozhodně nehledali ředitele. A stejně tak nakažlivě pohodový pocit vyzařuje i ze zakladatele firmy a autora systému Plantyst, kterým je Jiří Rozvařil.
Systém začali vyvíjet už zhruba od roku 2006, původně pro vlastní potřebu, k optimalizaci provozu tiskárny – dodnes vše zkouší ve vlastním provozu a mohou tak poskytnout referenci zažitou skutečně „na vlastní kůži“. Pozitivní reakce a zájem zákazníků tiskárny, kteří se s ním v práci seznámili, vedl k tomu, že je Plantyst od loňského roku nabízen jako komerční produkt. Samotný vývoj řešení trval zhruba 10 let, a současná podoba je už čtvrtou verzí. Inspirací byl tachograf automobilu, ale cena, za kterou se takové systémy nabízely, byla pro firmu příliš vysoká, takže se Jiří Rozvařil obrátil na ČVUT a ve spolupráci s nimi začali pracovat na kýženém řešení sami. Výsledkem byl jednoduchý systém monitoringu strojů, který nevyžadoval zásah do výroby, umožňuje sledovat prakticky jakékoli zařízení bez ohledu na výrobce či typ. To se ukázalo jako klíčová a zásadní výhoda pro další rozvoj systému, který následoval. Ovšem zásadní byl poznatek, že skutečným zdrojem ztrát i úspor a faktorem, který rozhoduje o finální efektivitě výroby, jsou lidé, a proto se rozhodli zaměřit důsledně i na tuto stránku věci. „Je to hlavně o lidech,“ říká Jiří Rozvařil - na rozdíl od tržních, resp. komerčních hledisek, charakteristických pro konvenční klasické podnikové systémy, jsou základním principem a klíčovými prvky Plantystu pracovníci a jejich hlediska a potřeby. Jak jim lze práci usnadnit a zefektivnit, aby podávali lepší výkony a tím pádem měli z práce větší uspokojení a vydělali si více peněz.

„Máňu nenaprogramujete…“
Chtělo to v podstatě jen „maličkost“, která ale ve většině případů tohoto druhu představuje neřešitelný problém: aby manažeři i obsluha strojů a lidé ve výrobě našli společnou řeč. Aby si vysvětlili, v čem tkví problém, který zobrazilo v určitém čase grafické rozhraní na monitoru, a hlavně jak ho vyřešit a eliminovat. Sám Jiří Rozvařil uznává, že nejtěžší bylo dát dohromady lidi různých profesí, aby se spolu domluvili.
„Zautomatizovat se dá téměř všechno, ale otázka je, zda mají smysl drahé složité systémy, když se ve finále ukáže, že stroj se zastavil proto, že došel materiál, který Máňa, zapomněla objednat. Jenže na Máňu už žádné čidlo nenamontujete a je důležité spíše to, aby pochopila, jaký význam má v celkovém chodu systému, a sama udělala vše pro to, aby se „nezaseknul“ na ní,“ dodává ředitel Plantystu Michal Kutil. Pokud se povede lidi správně motivovat, aby vzali stanovené cíle za své, zapojit je už od počátku aktivně do zodpovědnosti za výrobu a dát jim k tomu jednoduché a srozumitelné nástroje, lze dosáhnout skutečně pozoruhodných zlepšení s nesrovnatelně nižšími náklady. A právě k tomu je určen Plantyst, který byl několikrát redesignován a systém jeho ovládacích prvků přepracován právě na základě poznatků lidí z provozu pro snadnou a intuitivní obsluhu.

Všechno je jinak
„Asi 10 let nám trvalo, než jsme dospěli ke zjištění, že to co dělá většina firem – brutální zaměření na zisk, obrat, tržní podíl a tomu upravené výkony, je v podstatě špatně. Instalují se systémy, které vyhovují hlavně managementu, ale hodnota vzniká někde jinde - ve výrobě, a lidé z výroby se často systém, který jim nevyhovuje, snaží obejít. Začali jsme přemýšlet, jak by to mělo vypadat správně, a před 10 lety jsme provedli revoluci: prakticky ze dne na den jsme změnili normy i systém odměňování na ně navázaný. Začali jsme řešit hardware a software,“ říká Jiří Rozvařil - sám bývalý „ajťák“. „Hlavní díl úspěchu totiž představuje psychologie. Recept na dlouhodobý úspěch nespočívá ve složitých a drahých technologiích, ale v lidech, kteří firmu tvoří, a umění vytvořit jim pro jejich práci co nejlepší podmínky a motivaci. A k tomu mohou pomoci vhodné nástroje“. Jak zdůrazňuje, pro manažery, ale i mistry je podstatné mít přehled o výrobě stejně, jako je pro opraváře důležité, aby měl k dispozici nářadí, se kterým se mu dobře pracuje, včetně všech potřebných náhradních dílů. „Plantyst je hlavně způsob, jak nezkresleně zjistit, co se skutečně ve výrobě děje v reálném čase a bez zkreslení způsobených různými důvody a faktory,“ říká Jiří Rozvařil.
Samozřejmě, ne všichni chtějí a jsou připraveni znát pravdu, tedy skutečný stav věcí – což se týká jak managementu, který může chápat takto revolučně nastavenou novinku jako potenciální ohrožení své pozice, tak personálu, který někdy považuje tento systém jen za další nástroj ke sledování své práce. Ale jak zdůrazňují tvůrci systému, továrna, která toto riziko podstoupí a nový přístup zvládne, má vyhráno… Proto je součástí dodávky – systém je nabízen jako služba a uživatelé si jej pronajímají na dobu, po kterou uznají jeho využívání za užitečné – také sada školení a instruktáží, jak s tímto netradičním řešením správně pracovat, co firmě přinese v konkrétní situaci, jak komunikovat se zaměstnanci jeho zavedení atd. A zkušenosti ukazují, že už v průběhu instalace a zaškolování jde efektivita obvykle výrazně vzhůru.

Tajemství černé skříňky
Co je tedy na Plantystu tak revoluční a jiné, než může nabídnout srovnatelná konkurence? Po pravdě řečeno, skutečně srovnatelnou konkurenci tomuto řešení budete na trhu hledat asi těžko, vzhledem k tomu, že Plantyst je v podstatě principiálně odlišný svým pojetím a soustavou hodnot, kterou využívá.
Pracuje sice také s měřitelnými veličinami (výkony strojů, přehled jejich využití, prostoje, spotřebou energie apod., které monitorují připojené snímače, ale je založen především na jejich interpretaci a hlavně na lidech kolem nich – a to způsobem u nás poněkud netradičním. Tedy ne jak zjišťovat jejich detailní výkony a pohánět je ke stále vyšším výsledkům, ale spíše pomáhat zjišťovat slabé stránky, resp. kritická místa procesů. Ta mohou způsobit, že výrobní proces není odladěn na hladký průběh a optimální efektivitu, což má za následek, že lidé si vydělají méně, než by v daném případě mohli. Nebo jsou frustrovaní nevhodně nastavenými pracovními procesy (to má většinou opět za následek, že nepodávají optimální výkon) apod.
Z technického hlediska jde tedy o monitorovací systém, umožňující podat přesný obraz parametrů a výkonu strojů v dané době. Toto obstarává speciální zařízení v podobě černé krabičky zhruba o velikosti silnější knihy. Hlavním výstupem je graf popisující průběh a kontinuitu (nebo také diskontinuitu, pokles, přerušení či problémové momenty) výroby či jiného procesu – např. výrobní linky v čase (měření lze zobrazovat jak v určitém časovém úseku, tak v konkrétním okamžiku, přidávat poznámky - např. „problémy s ložiskem“, „údržba“, „seřizování“ apod.). V případě, že se objeví výrazné odchylky od žádoucího stavu, je potřeba zjistit, co systém v dané době narušilo, a jak opakování podobné situaci zabránit. K jednotlivým zakázkám lze přiřadit podrobnější specifikaci v podobě tzv. jobů – funkce zobrazující pod přiděleným číselným označením doplňkové informace získané např. z čárových kódů nebo RFID čipů, kterou je možné propojit s ERP systémem.
Jde v podstatě o koloběh informací souvisejících s výrobním procesem: systém monitoruje běh stroje, následně analyzuje získaná data a vidí reálný stav výroby, který je poté prostřednictvím mítinků probírán a diskutován s příslušnými pracovníky a managementem. To má za cíl motivovat ke správnému fungování lidi, kteří stroj obsluhují a řídí jeho chod, aby vše běželo jak má, tedy co nejlépe – a monitorovací systém, který chod stroje kontroluje, vykazoval požadované hodnoty. Cyklus se uzavírá…

Tím, že jde o externí zařízení, lze jej umístit do blízkosti stroje (v rozvaděči je obvykle dostatečný prostor pro jeho instalaci), přitom ale jeho připojení nevyžaduje žádný zásah do stroje ani do řídicího systému. Takže Plantyst lze bez porušení záruky propojit prakticky s čímkoli, a zajistí stejný výstup bez ohledu na stáří stroje, nebo zda je řízen PLC či mechanickou převodovkou.
K nesporným výhodám systému patří i rychlost jeho samotné instalace – nepočítáme-li zmíněné detailní zaškolování. Fyzická instalace hardwaru zabere podle jeho tvůrců zhruba desítky minut, je „plug and play“ a systém je možné začít okamžitě používat. Ihned po zapojení jsou k dispozici vizualizace i dashboardy a je možné sledovat výsledky na počítačích, TV monitorech i mobilních zařízeních, např. smartphonech nebo tabletech.
V ceně pronájmu je zahrnuta i neustálá aktualizace, což je v případě Plantystu poměrně zásadní záležitost - prakticky každé dva týdny přibývá další funkce. Mezi nejnovější patří např. benchmarky, umožňující uživateli zjistit, jak je na tom ve srovnání s obdobnými firmami stejného typu a velikosti.

Blackbox – černá skříňka, která je (kromě počítačů zpracovávajících a zobrazujících naměřené údaje) základním hardwarovým prvkem systému Plantyst. Umožňuje připojení až 10 různých vstupů/snímačů (jejich počet lze jednoduše znásobit přidáním dalšího zařízení), obsahuje rovněž speciální čip a obvody umožňující naměřená data předzpracovat dedikovaným algoritmem a usnadnit tak práci následným analytickým procesům. Jak zdůrazňuje její tvůrce Michal Kutil, jde však jen o nástroj, přístupový prostředek k celkovému systému, sloužící jako chytrý sběrač dat. Instalace nevyžaduje žádný další software či databáze nebo servery. Vše běží v cloudu přes internet a jediným zařízením, které se připojuje a je fyzicky umístěno v továrně, je právě tato krabička.
 

Publikováno: 13. 5. 2016 | Počet zobrazení: 2396 433