asseco Aimtec murr

Létající mezek má za sebou první samostatný let

Zatímco dnes se k dopravě materiálu a osob na obtížně dostupná místa používají hlavně vrtulníky, v blízké době jim už možná přibude pozoruhodná konkurence: bezpilotní robotické stroje, které vyvíjí konstruktéři izraelské firmy Urban Aeronautics.  

 

Jde o dmychadly poháněný stroj s kolmým startem a přistáním nazvaný příhodně AirMule – létající mezek. Práce na něm začaly už před 10 lety, tehdy ještě v podobě původně civilního projektu X-Hawk, z něhož vznikl na základě poptávky po podobném vojenském stroji v roce 2009 prototyp vojenské verze. O rok později byl projekt přejmenován na AirMule. Ještě téhož roku byl v rámci zkoušek proveden první zkušební vzlet, v dalších letech pokračoval vývoj i testování včetně zkoušek při špatných povětrnostních podmínkách i testování stability při provádění náročných leteckých manévrů a při převážení zraněných nebo nákladu, kdy se mění těžiště stroje, na jehož základě byly prováděny další úpravy a vylepšování. V této fázi se již na vývoji i spolufinancování podílela izraelská armáda, která rovněž určila, co má stroj umět (zásobování a evakuaci). Stroj dostal nové senzory, 6listé rotory a vylepšený letový software, jeho nosnost vzrostla na 200 kg.
AirMule má za sebou již přes 200 zkušebních letů, ovšem vesměs šlo o lety s lanovým zajištěním – až v závěru loňského roku absolvoval první zcela autonomní let bez zajištění. V dalších testech se počítá i s lety za hranicí přímé viditelnosti (tzn. i bez možnosti ovládat stroj běžným rádiovým spojením), kdy bude AirMule využívat nejrůznějších orientačních bodů na zemi.
Produkční verze AirMule by s motorem o výkonu 690 kW měla létat max. rychlostí 180 km.h-1 a vystoupat až do výšky 3600 m, a dopravit až půltunový náklad (což je maximální hmotnost povolená pravidly kontroly raketových technologií MTCR - Missile Technology Control Regime) na vzdálenost 50 km. Denně by tak stroj zvládl přepravu 6000 kg za den a letka 10 až 12 těchto dronů by dokázala zajistit trvalé zásobování jednotky o síle 3000 mužů a transportovat zraněné a mrtvé vojáky.
I když je AirMule ve srovnání s klasickým vrtulníkem pomalejší, pokud jde o jeho manévrovací možnosti a schopnost operovat či přistávat v omezeném prostoru, nemá díky krytým listům rotoru umístěným uvnitř stroje mezi současnými létajícími transportními stroji absolutně konkurenci. Může tak operovat v místech, které jsou pro vrtulníky nedostupné. Kromě schopnosti přistávat např. na střechách malých budov nebo v lese či v úzkých městských ulicích mezi automobily, dokáže přistát i na lodi, která je příliš malá pro běžné bezpilotní helikoptéry, nebo dokonce vlétnout velkými okny (jejichž rozměry to vzhledem k velikosti stroje dovolí) dovnitř budovy. Podle výrobce je Air Mule s příslušným senzorovým vybavením a výkonným letovým počítačem dokonce schopen vlétnout a pohybovat se v prostorech podzemních garáží – který vrtulník tohle dokáže?
 

 
Publikováno: 13. 5. 2016 | Počet zobrazení: 2112 článek mě zaujal 426
Zaujal Vás tento článek?
Ano