Strojírenské fórum: trendy, diskuze a přehlídka cenných zkušeností

Hlavním tématem dvoudenní akce bylo zaměření na nejlepší praktické poznatky a zkušenosti jak v oblasti získávání nových zahraničních trhů, tak v inovacích či odborném školství, a trendy v oblasti zahraničního obchodu a ekonomické diplomacie ČR. V úvodní fázi konference, na které se sešlo přes 200 odborníků, se při prezentacích vystřídali kromě zástupců státních institucí, jako je ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničních věcí či agentrura CzechTrade, i představitelé profesních svazů a asociací - kromě ministra průmyslu ČR Ivana Mládka v úvodu konference vystoupili např. i generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová a prezident Svazu Jaroslav Hanák, náměstek ministra zahraničních věcí ČR Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Vladimír Bärtl. předseda představenstva a prezident Svazu strojírenské technologie (SST) Miroslav Šabart či ředitel SST Oldřich Paclík.

Česko jako premiant i otrok exportu
Zdůraznili, že ČR je dlouhodobě exportně orientovaným hospodářstvím a loňské výsledky jsou v historii země rekordní - český export dosáhl v roce 2015 celkové hodnoty 3,89 bilionu Kč. Ve svých vystoupeních také poukázali na extrémní závislost ČR a jejího průmyslu na exportu a faktory, které výrazněji ovlivnily hospodářský vývoj v ČR i ve světě v uplynulém období a seznámili posluchače s hlavními mechanismy podpory exportu ze strany státu. Mezi ně patří hlavně exportní pojištění a financování, služby pro menší a střední firmy prostřednictvím agentury CzechTrade, české oficiální účasti na veletrzích, provádění obchodní politiky, expertní koučink, služby na vnitřním trhu apod. Významnou roli v oblasti českého exportu by měl mít i  nový přístup státu v otázkách zahraniční diplomacie. Snahou ministerstva je zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie i zástupce podnikatelské sféry. V rámci nového zaměření by se měly uplatnit programy jako Jednotná zahraniční síť, Klientské centrum, Mapa globálních oborových příležitostí či projektů ekonomické diplomacie.
K nejatraktivnějším přednáškám v rámci prvního konferenčního dne patřilo téma, jak uspět na zahraničních trzích dokumentované praktickými poznatky a zkušenostmi firem jimž se to podařilo v různých, od zdejší reality často diametrálně odlišných podmínkách - ať už to bylo např. v USA (kde o zkušenostech firmy Fermat Group hovořil její ředitel Jiří Ferenc, který nabídl rovněž zájemcům o vstup na americký trh pomoc a spolupráci), nebo v Rusku (kde o specificích tamního trhu hovořil  Pavel Cesnek ze skupiny Noen). Vždy se vyplatí věnovat maximální úsilí (ale i obezřetnost a pozornost) nalezení vhodného a spolehlivého místního partnera, či někoho, kdo má hlubokou znalost místního prostředí, styky a rozumí místním kulturně-ekonomickým zvyklostem fungování byznysu v dané zemi.

Výzkum a inovace ze všech stran
Odpoledne prvního dne strojírenského fóra bylo hlavně ve znamení výzkumu a inovací. Inovace jsou však obvykle spojeny s investicemi potřebnými pro jejich realizaci a pro řadu průmyslových firem jsou synonymem značných finančních nákladů. Významným inovačním faktorem, který může bez enormních finančních nákladů významně přispět k rozvoji a inovačnímu potenciálu firem jsou přitom sami zaměstnanci - pokud se jim pro to vytvoří vhodné podmínky a prostředí (např. elektronický systém pro podávání, registrace a vyřizování návrhů či motivační systém odměňování), jak dokumentuje příklad projektu Z.E.B.R.A. společnosti Škoda Auto. Právě pracovníci často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, jejichž realizací se díky postupnému uplatnění jednotlivých zlepšovatelských kroků zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výroba a mnohdy tak lze dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu. V mladoboleslavské automobilce podali loni její zaměstnanci přes 28 000 návrhů, které pro podnik ve finále znamenaly čisté přínosy ve výši 346 mil. Kč.
V případě, že podnik nemá dostatečné vlastní vývojové kapacity (např. specializované laboratoře) nebo zkušenosti, vyplatí se firmě spolupráce s některým ze specializovaných vývojových a zkušebních center či technologických inkubátorů. Kromě technických a cenových parametrů, které jsou nutnou podmínkou pro dosažení tržního úspěchu k tomu pomáhá i významným faktor mnoha firmami zatím  často opomíjený či nedoceňovaný: design, který dotváří celkový charakter produktu.
Na fóru samozřejmě nemohlo chybět ani téma čtvrté průmyslové revoluce, zastoupené ve vystoupeních prezidenta České elektrotechnické asociace Jiřího Holoubka, který prezentoval poznatky a závěry z únorové konference „Připraveno pro průmysl 4.0” (jež by se měla stát jakýmsi oficiálním manuálem pro aplikaci tohoto projektu do podmínek české průmyslové sféry) a přednášky „Jak se staví digitální továrna“ Pavla Motana ze společnosti K2 atmitec.
Problematiky Průmyslu 4.0 se týkalo i téma Výrobní technologie budoucnosti – multifunkční procesy s podporou virtuálních modelů. Jak zdůraznil Petr Kolář, vedoucí Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT v Praze, moderní výrobu ovlivňuje mnoho technologických změn spojených s nástupem nových materiálů, rostoucí podíl aditivní výroby, automatizace a inteligence strojů. Prostředkem, který umožní na tyto změny adekvátně reagovat a může pomoci k získání konkurenční výhody jsou virtuální modely - např. virtuální modely strojů pomáhají identifikovat slabé body v celém řetězci obrábění od CAD modelu až po reálný dílec (rozhovor s Petrem Kolářem si můžete přečíst na str. 22).

Školství - Achillova pata i naděje českého průmyslu
Druhý den akce, zahrnující dvě tematické panelové diskuze, byl kompletně věnován problematice odborného a technického školství. A to od technických univerzit a vysokoškolského vzdělávání až po úsilí přivést k zájmu o technické obory mládež od nejútlejšího věku - v tomto ohledu jsou už aktivní i samotné vysoké školy, které s úspěchem pořádají akce, jako jsou např. “dětské univerzity” organizované VUT v Brně či ČVUT v Praze.
Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) provedený agenturou IPSOS, který prezentovala předsedkyně AMSP Eva Svobodová, uvažuje 7 z 10 rodičů, že své dítě pošle na některou ze středních odborných škol, a na 40 % dotazovaných studentů vážně uvažuje o zahájení podnikání. To je dobrá zpráva pro letošní Rok řemesel, který navazuje na loňský Rok průmyslu a technického vzdělávání. V jeho rámci byl spuštěn i nový specializovaný informační portál www.mistriremesel.cz, bezplatný pro uživatele i firmy obsahující na 20 000 kontaktů na řemeslníky, včetně garantovaných certifikovaných, u nichž profesní svazy a cechy garantují, že se stále vzdělávají a mohou tak nabídnout nejvyšší stupeň kvalifikace i kvalitu nabízených služeb.
Ani v této sekci nechyběly praktické zkušenosti středních průmyslových škol ze státního i soukromého sektoru (SPŠ Betlémská a SPŠ Na Třebešíně, nově vzniklá firemní průmyslová škola TOS Varnsdorf) i technických univerzit (ČVUT v Praze, VŠB TUO v Ostravě, VUT v Brně, Slovenská technická univerzita v Bratislavě).
K hlavním problémům, jak se shodují zástupci škol i průmyslových firem, patří kromě financování nedořešený komplexně pojatý systém vzdělávání, který by zohlednil různé aspekty z pohledu celkového vzdělání i jeho zaměření vzhledem k požadavkům trhu, a to zejména těm, které lze očekávat v budoucnosti. Návrat povinné maturity z matematiky do školského systému po roce 2021 a do přijímacích zkoušek o rok později a její kvalitní výuka, která je pilířem technického vzdělávání, jsou jen jednou z podmínek úspěchu na této cestě.
Právě školství a jeho schopnost dodávat kvalifikované, v praxi použitelné absolventy je a bude limitujícím faktorem rozvoje českého průmyslu. Podniky se to už snaží řešit samy nezávisle na státu, a to jak zřizováním vlastních vzdělávacích kapacit, tak užší spoluprací se školami. Studentům SOŠ i technických universit jsou zadávány různé úkoly s podporou partnerských firem, jako maturitní projekty, doktorské disertační práce apod. Např. nová forma praktické maturitní zkoušky tak může probíhat i v podobě, kdy firma zadává studentům téma, které student zpracovává v průběhu celého maturitního ročníků a následně obhajuje před maturitní komisí a firemními specialisty. Obdobně funguje partnerství i v rámci technických univerzit, kdy studenti řeší jako formu své diplomové či disertační práce praktické aplikace pro potřeby firem, které je vybraným studentům zadávají. Studenti mají možnost stáží ve firmách apod. Školy by naopak uvítaly možnost hostování firemních expertů, kteří mohou nabídnout bohaté zkušenosti z praxe v rámci svých výukových programů a zdá se, že příležitost se zde nabízí i pro penzisty se spoustou cenných zkušeností, které je potřeba předat mladé nastupující generaci.

Josef Vališka
 

Publikováno: 2. 6. 2016 | Počet zobrazení: 2253 431