Odstartují renesanci technického vzdělávání firmy?

Příkladem je třeba jeden z vedoucích českých strojírenských podniků, akciová společnost TOS Varnsdorf, která zřídila vlastní podnikovou školu, jejímž úkolem není jen vychovávat novou generaci specialistů a zaměstnanců pro potřeby firmy, ale výhledově nabídnout i možnost vzdělání technického směru, a tím i dnes velmi žádané kvalifikace i dalším zájemcům. Jak vypadá trnitá cesta k prosazení takového záměru v praxi nám prozradil předseda správní rady TOS VARNSDORF a.s. Jan Rýdl starší.

Letos na podzim otevíráte první ročník firemní střední průmyslové školy. Co vedlo TOS Varnsdorf k rozhodnutí založit vlastní průmyslovou školu?

Více jak 15 let spolupracujeme s naším bývalým učilištěm, o které jsme v 90tých letech přišli. Přestože jsme ve firmě zřídili a sami financovali středisko praktické výuky a vybraným žákům vytvořili nadstandardní podmínky, jejich úroveň a schopnosti zvládnout nové technologie se rok od roku snižovali. Strategie velké integrované školy, do které bylo „naše učiliště“ začleněno odpovídá dnešnímu modelu financování škol. Vzít každého, kdo projeví zájem a na škole jej udržet. To se samozřejmě muselo promítnout jak do úrovně školy, tak především do úrovně jejích absolventů. Situaci jsme vyhodnotili jako největší ohrožení budoucího vývoje firmy. Náročné know-how výroby špičkových obráběcích strojů vytvářené řadou generací není komu předávat. Proto jsme rozhodli nečekat na zázrak a začít věci sami měnit. Vstoupili jsme do jednání se zřizovatelem školy - Krajským úřadem v Ústí nad Labem a předložili řadu návrhů, jak za aktivní účasti TOS VARNSDORF a.s. zlepšit výběr a přípravu žáků na náročné strojařské profese. Po téměř dvouletém jednání jsme nedospěli k dohodě o zpětném odkoupení či pronájmu existující školy, podařilo se však získat souhlas se zápisem nové firemní školy do rejstříku škol vedeného na MŠMT. Dále šlo již vše hladce, SPŠ TOS VARNSDORF byla v listopadu loňského roku zapsána a k 1. 9. 2016 otevíráme dvě třídy strojírenských oborů. Jednu pro dva tříleté učební obory a jednu pro dva čtyřleté maturitní obory. Do budoucna počítáme s rozšířením i o obory elektro, a protože máme i vlastní slévárnu, bude-li zájem i dalších firem, otevřeme i některý ze slévárenských oborů.

Je o studium na podnikové škole mezi mladými lidmi zájem? Podařilo se vám naplnit plánované obsazení „startovního“ ročníku?

Měli jsme obavy, zda v náboru uspějeme, když vedle naší školy působí v 16 tisícovém městě i „státní škola“ se stejnými obory avšak s minimálními požadavky na přijetí žáka. Navíc neměli jsme co ukázat, nebyla škola, protože do poslední chvíle jsme doufali, že politici dostanou rozum a „pustí“ nás do stávající školy a i s náborem jsme kvůli registraci začali pozdě. Ukázalo se však, že zájem o kvalitní vzdělání s jistotou zaměstnání u rozumných lidí stále převládá. Úroveň hlásících se žáků, měřená známkami ze základní školy, signalizuje, že nebudou mít problém s přijímacím řízením, které proběhne koncem dubna. Počet podaných přihlášek nám tudíž umožní otevřít všechny plánované obory.

Co představovalo v projektu největší problémy, které bylo nutno překonat?

Největším problémem bylo přesvědčit Ústecký kraj o potřebě školy s duálním principem vzdělávání, která bude produkovat absolventy rozumějící své profesi, absolventy, kteří jsou schopni pracovat se špičkovými technologiemi, být týmovými hráči a taky neztratit se ve světě. Nakonec i rozhodnutí „postavte si svoji školu“ svědčí o tom, že jsme kraj zcela nepřesvědčili, že stále žije v představě, že stávající systém středních škol je vyhovující. Pro někoho možná ano, ale pro firmy určitě ne.
Ostatní problémy, jako potřeba úprav prostor pro školu a její vybavení, zajištění učitelů či zapojení dalších významných firem z regionu do projektu jsme si vyřešili sami. 

TOS již dříve provozoval vlastní učiliště, jak zapadá do nového konceptu?

Koncept Střední průmyslové školy TOS Varnsdorf zahrnuje jak vzdělávání v učebních oborech, které byly doménou našeho bývalého učiliště, tak i v maturitních oborech Strojírenství a Mechanik seřizovač. Do budoucna počítáme s rozšířením o vybrané obory elektro, po kterých je ve strojírenství rovněž velká poptávka. Chceme, aby škola byla schopna pružně reagovat na změny v požadavcích na profesní profil svých absolventů a jejich strukturu. Proto do řízení školy jsou zapojeni všechny významné firmy z regionu.

Podniky si často stěžují na nízkou úroveň znalostí a schopností absolventů technických škol. Jaké jsou zkušenosti TOS Varnsdorf?

Jak jsem se již zmínil, právě naše poznání o stále klesající úrovni absolventů technických škol nás přivedlo k rozhodnutí vychovávat si nové generace techniků sami. Ve výuce chceme v maximální míře využít vlastních odborníků a praktický výcvik od počátku realizovat ve firmách, pokud možno přímo ve výrobě. Počítáme, že nemalá část studentů po absolvování naší školy bude pokračovat ve studiu na technických universitách. I proto škola uzavírá partnerství s TÚ Liberec a UJEP Ústí nad Labem.

V čem vidíte hlavní problémy současného stavu a neutěšené situace v oblasti technického vzdělávání – a také možnosti, jak tuto situaci řešit?

Zdrojem největších problémů je způsob financování středních škol, který motivuje školy nabrat co nejvíce žáků bez ohledu na jejich předpoklady a bez vazby na potřeby pracovního trhu. Neviditelná ruka trhu vpuštěná do soutěže škol a odtržení učilišť od firem vedlo k destrukci funkčního systému, který léta produkoval kvalitní řemeslníky a techniky a díky kterému stále ještě patříme mezi průmyslově úspěšné země. Školy nezajímá uplatnitelnost jejich absolventů a stát se zdráhá jakkoliv regulovat strukturu a zaměření škol, natož aby usměrňoval nábory na jednotlivé druhy škol podle prognózy vývoje potřeb pracovního trhu. Řešení vidím v zavedení duálního systému středoškolského vzdělávání podobně jako je tomu v úspěšném Německu či Rakousku a v omezení samostatného rozhodování škol, které jsou placeny ze státních prostředků a proto by měly být i státem řízeny.


Kromě přípravy na zahájení školního projektu a výchovy nové generace pracovníků technických profesí ovšem firma musí také dál fungovat ve svém běžném, “podnikovém” režimu, a starat se o rozvoj svého byznysu.  Právě jste se vrátili z Číny, co bylo cílem této mise? Byli jste úspěšní?

V Číně provozujeme již 11 let montážní závod, který vyrábí naše stroje pro místní trh. Příští rok nám končí smlouva s naším čínským partnerem, a proto připravujeme novou strategii dalšího působení na tomto významném trhu. Jedním z cílů proto bylo jednání k tomuto tématu. V Šhanghaji jsme měli v rámci strojírenského veletrhu i řadu dalších jednání s našimi obchodními zástupci a zákazníky. Ano, cesta splnila očekávání. 

Čína je pro průmyslové firmy, strojírenské nevyjímaje, atraktivní trh, ale dostat se na něj, a hlavně uspět na něm, není rozhodně jednoduché. Jak je na tom TOS Varnsdorf a jaké jsou ambice Vaší firmy v tomto teritoriu?

V Číně končí více jak 40 % světové výroby obráběcích strojů, čímž je čínský trh největším odbytištěm v našem oboru. Proto je i pro nás jedním z nejdůležitějších teritorií. Značka TOS se v Číně etablovala díky našemu společnému podniku TOS KUNMING, který za 11 let existence vyrobil a prodal přes 200 strojů. My se na čínský trh nemusíme dostávat, my tam jsme. A naší ambicí musí být zvýšit náš podíl na tomto trhu a čelit místní konkurenci, která v oblasti technického řešení a kvality se stále zlepšuje.
 

Publikováno: 1. 7. 2016 | Počet zobrazení: 3419 535