APS – pokročilé plánování výroby – „Modla, nebo pomocník“?

Zefektivnit nejen procesy ve vlastní výrobě, ale i všechny navazující pomůže špičkově plánované řízení výroby.

MRP, APS, nebo snad oboje?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Záleží totiž na mnoha faktorech. Asi nejvíc ovlivní rozhodování šíře a rychlost obměny vyráběného sortimentu a materiálové základny, průměrná průběžná doba výroby a další. Není mým cílem opakovat, co která zkratka znamená a jak se přesně liší, s jakými zdroji (materiálové, lidské, strojní čas, přípravky atd.) pracuje či nepracuje. Doporučuji vždy se zamyslet nad konkrétními dopady.
S touto problematikou si různé informační systémy poradí různě. Některé IS umožní pouze volbu používat buď jeden, nebo druhý nástroj. Některé, jako např. řešení Helios, vám dovolí vhodně kombinovat klady z obou oblastí. MRP použité v první vlně a následně zpřesněné APS plánováním.

APS jako součást ERP, nebo APS samostatné?
Na trhu existují samostatná specializovaná APS, která lze při implementaci různě propojit s informačním systémy. Jiná jsou přímou nativní součástí celého podnikového řešení. Samostatné APS má své výhody. Je určitě variabilnější, s větším množstvím nastavovacích a řídicích parametrů pro plánování. To však má i svá negativa. Nejzákladnější je vysoká složitost nejen vlastních plánovacích algoritmů, ale i obslužných nastavovacích parametrů.
Oproti tomu APS integrovaná v podnikových řešeních jsou pro obsluhu jednodušší a jejich kladem je i přímá provázanost s celým systémem, díky níž může plánovač pracovat se všemi dostupnými informacemi. Nevýhodou je, že hodně specifické požadavky uživatelů někdy neumí splnit.
Pokud jste očekávali jasnou odpověď, musím říci, že právě zde se nejvíce prokáže kvalita a zkušenosti implementující firmy, která musí toto rozhodování „rozseknout“. Výhodou je, pokud má nabízené řešení, a vzpomenu například řešení Helios, možnost volby pro konkrétní implementaci. Helios má jak integrované APS řešení, tak schopnost komunikovat s externími specializovanými APS.
Nacházíte se v podobném rozhodování a ještě váháte? Nezoufejte, řešení je prosté. Najděte odvahu k rozhodnutí (a také „trochu“ financí) a odvážně vykročte vpřed.

Řekli jsme si: „APS nutně potřebujeme“? Logicky následuje otázka: „Jak jej správně uvést do života?“
Než rozebereme některé části podrobněji, zmíním nejdůležitější prvek, jehož nedodržení často vede k neúspěchu celého projektu.

Stanovme si přesné cíle a přínosy, kterých chceme dosáhnout, a v průběhu implementace je nerozšiřujme!
Napsal bych zde nejradši 10 vykřičníků, protože věta obsahující: „…a nešlo by ještě…“, která je dále řešena, bývá nejčastější příčinou neúspěchu nasazení APS. Uvědomme si, že i po nasazení a uvedení do života lze systém APS dále zlepšovat. Poznamenávejme si náměty, které při implementaci nalezneme. Nikdy je ale nevřazujme bezhlavě už do samotného zavádění.
Na APS se nejčastěji přechází z plánování výroby závisejícím mnohdy na jediné osobě. Ta vytváří plán „pomocnými“ excelovými tabulkami a v pokročilejším případě je plní exportováním dat z informačního systému, ať již komplexního ERP nebo jen skladově-ekonomického. Často se v podnicích vyskytne situace, kdy licenci na APS sice mají zakoupenou, ale jeho nasazení pro ně nebylo dostatečnou prioritou, a proto ho nejsou schopni využívat. Dalším velmi častým případem jsou různé „procesní zbytky“ po opakovaném neúspěšném zavádění jiných plánovacích či APS systémů. A nakonec nesmíme zapomenout na skupinu firem, které k tomuto kroku přistupují úplně poprvé.
Nebojte se, není se třeba zařazovat do jedné či druhé skupiny. Princip implementace je velmi podobný, ne-li úplně shodný. 

Kterých podnikových oblastí se zavádění APS dotkne?
Nejjednodušší odpovědí na tuto otázku by bylo prosté: „úplně všech“. Je to skutečně tak, protože důležitou přípravou pro úspěšné implementování APS je zvládnutí udržování kvalitních a okamžitě reagujících procesů se vzájemně provázanými informacemi ve všech podnikových oblastech. Podtrhuji úmyslně použitý obrat důležitá příprava. Cesta k implementaci APS začíná revizí a posunutím procesů ostatních oblastí. Bez tohoto bodu by se celé nasazování velmi rychle zaseklo.
Nebavme se ale příliš obecně a zmiňme alespoň ty nejdůležitější oblasti:
Zásobování a sklady materiálu musí reagovat nejen na statické požadavky. Musí se dokázat v průběhu času přizpůsobovat měnícím se prioritám a úpravám termínů požadavků na zajištění materiálu. Je důležité si uvědomit, že ASP svými optimalizacemi zdrojů řídí zásobování, nikoli obráceně, že by se APS jen přizpůsobovalo aktuálním materiálovým podmínkám. Nutným předpokladem hladkého provozu v této oblasti je také sledování stavu skladu včetně odděleného řešení reklamací a sledování využitelných zbytků. V systémech Helios klademe důraz na zajištění a implementaci těchto procesů u zákazníků již dlouhé roky. V dnešní době je téměř samozřejmostí využívat pro vyšší efektivitu práce označování čárovými kódy nebo RFID čipy společně s přenosnými čtečkami, které jsou on-line spojeny se systémem a tím velmi zrychlují a zkvalitňují celý proces.
Technická příprava výroby vytváří, při správném nastavení, možnost bez zbytečného zdržování volit přímo v rámci plánování různé alternativy. V ideálním případě jsou na základě dlouhodobých statistik z APS plánovacího procesu vytipována kapacitně problematická místa výroby a rovnou při tvorbě základní dokumentace se pro ně vytváří náhradní doporučené alternativy. Ty se zdaleka netýkají pouze technologických postupů, takto lze připravit i materiálové alternativy a někdy například i možnosti využití externích zdrojů (ať už jako kooperace, či přímý nákup).
Výroba má za úkol „jen“ se řídit plánem. Jednoduché a jasné zadání, nicméně většinou nejnáročněji dosažitelné. Jedním z důvodů, proč je tomu tak, je časté nesprávné rozvolnění přímé návaznosti na ostatní agendy. Pracovníci výroby jsou již většinou zvyklí vykazovat své výkony za pomoci čárových kódů na sběrných stanovištích přímo u stroje nebo v dosahu pracoviště. Často však dochází ke zpoždění nebo časového proházení těchto informačních zdrojů. Velkou devizou a zároveň velkým nebezpečím je vymlouvání se na „vysokou míru operativy“. Nasazení APS rozhodně nemá za cíl zakázat rychlé operativní změny, má za cíl plánovitě zmenšit jejich nutnost a zároveň s nimi interaktivně pracovat.
Prodej a sklady prodeje jsou důležitou částí celého firemního procesu. Zde vše začíná (a také končí) při komunikaci se zákazníkem. Často slyšíme postesky ze strany obchodu: „Jak mám prodávat, když nevím, jaké termíny mohu garantovat?“ A ze strany výroby: „Proč zase slibují nesplnitelné termíny?“ Cesta k dosažení cíle je dlouhá. Základem je dosažení shody, kdy si ani jedna, ani druhá oblast nehrají na vlastním písečku, ale vzájemně spolupracují. Obchodník se dívá na vytíženost výroby, případně si nechá stanovit předpokládaný reálný termín realizace, a „bojuje“ se zákazníkem, aby neslíbil dřívější. Výroba se řídí obchodem nastavenými prioritami při rozhodování a plánování.

Co říci závěrem?  
APS se nemusíme obávat. Jednoznačně dokáže ušetřit jak nervy při práci, tak i nemalé finanční prostředky. Jeho nasazení zároveň zlepší procesy řízení celého podniku. Není otázkou, jestli podnik potřebuje APS, otázkou je, kdy vnitřně informačně dospěje, aby jej mohl zavést a používat.

Jan Mlejnský
Produktový manažer pro výrobu - informační systémy HELIOS
Asseco Solutions
 

Publikováno: 1. 7. 2016 | Počet zobrazení: 2246 474