asseco Aimtec murr

Levnější doprava do kosmu na obzoru

Letošní rok se zapíše do historie kosmonautiky jako jeden z významných milníků. Po několika předchozích neúspěšných pokusech dovedla společnost Space X konečně svou raketu Falcon 9 na úspěšné měkké přistání na autonomní plovoucí plošině v Atlantiku u pobřeží Floridy. 

 

V letošním roce plánuje ještě nejméně dva další pokusy, které mají otevřít cestu k nástupu vícenásobně použitelných raket, schopných do kosmu nejen spolehlivě odstartovat, ale také se z něj vrátit bezpečně zpět na Zemi. Přistávací dron (resp. Autonomous Spaceport Drone Ship, jak zní oficiální název tohoto speciálního mobilního zařízení vyvinutého jako mobilní raketová základna), sice vypadá na první pohled jako velký ponton plovoucí na vlnách oceánu, ale ve skutečnosti jde o vysoce specializovaný systém složitý prakticky stejně jako raketa samotná - zachytit objekt vracející se z kosmu není rozhodně jednoduchá záležitost.

Rakety startují z moře nejen z ponorek
Až donedávna byly starty raket z moře výhradně doménou vojáků, ale nyní už se na hladiny světových oceánů začínají stěhovat i civilní kosmické programy. Starty z mořské plošiny už si kosmičtí inženýři vyzkoušeli - plovoucí kosmická základna Sea Launch, jejímž posláním je využít lepší podmínky dané nižší gravitací v rovníkovém pásmu už absolvovala několik úspěšných (ale také pár neúspěšných) misí. Ovšem přistávací manévr, při němž se vracející se raketa musí trefit na plochu o velikosti 52 x 65 m, je něco úplně jiného. Plošina musí unést těžký náklad, jaký představuje raketa naložená pro start do kosmu, a na oceánských vlnách poskytnout dostatečně velkou, rovnou plochu pro těleso sestupující vysokou rychlostí.
SpaceX vyvinula tři tyto přistávací plošiny, které dostaly jména podle robotických lodí ze sci-fi románu Iaina M. Bankse “The Player of Games”. První z nich, postavená na základě oceánského člunu Marmac řady 300, s názvem Just Read The Instructions, byla použita v první fázi přistávacích pokusů a po šesti měsících stažena ze služby, měla ještě rozšiřovací “křídla” a bariéry proti plamenům z motorů rakety. Její nástupci už tyto prvky ale nemají. Nyní použitá autonomní přistávací loď s kódovým označením OCISL (Of Course I Still Love You) vychází z novější řady Marmac 304. Její rozměry jsou 52 x 91,5 m a umožňují poskytnout oporu pro cca 18 m rozpětí přistávacích noh rakety Falcon. Třetí z plošin, vycházející z konceptu Marmac 303, dokončená loni na jaře, byla společností SpaceX pronajata a ponese rovněž jméno po první z nich, již ze služby vyřazené: Just Read The Instructions.
Podle dostupných informací NASA jsou tyto přistávací plošiny vybaveny čtyřmi dieselovými azipodními motory firmy Thrustmaster, jejichž schopnost natáčení v rozsahu 360° dává lodi možnost vysoké manévrovatelnosti bez potřeby kormidla - podle dostupných informací umožňují udržovat plošinu na pozici s třímetrovou přesností. Materiál, z něhož je zhotovena samotná vrchní deska plošiny, není úplně znám, ale půjde pravděpodobně o silný ocelový plát. K udržování pozice slouží síť senzorů v součinnosti s GPS, které korigují pozici lodi a komunikují s přistávající raketou a dohlížejícím týmem a dolaďují komplikované precizní přistání.
V případě úspěšného přistání je přistávací trojnožka rakety přivařena k plošině a raketa bezpečně dopravena do přístavu, při neúspěšném pokusu jsou jednoduše zajištěny všechny zachranitelné části a navráceny rovněž do přístavu, kterým je dok v losangeleském přístavu v Kalifornii.

Trnitá cesta k levnější dopravě do kosmu
SpaceX provedla již 5 pokusů o přistání na moři - při dvou z nich v lednu a v dubnu 2015 se raketě nepodařilo dosednout stabilně, třetí zamýšlený přistávací manévr v červnu 2015 skončil zničením rakety poté, co selhal první stupeň přistání, ale další pokusy o přiblížení byly úspěšné. První pacifické přistání - v pořadí čtvrtý pokus v lednu letošního roku - bylo měkké přistání, i když následně jedna z přistávacích noh rakety selhala a raketa se převrátila. Nynější pátý, poslední pokus již znamenal jednoznačný úspěch a důkaz, že raketu lze navést z kosmu zpět bezpečně na přistání a znovu použít.
To může znamenat doslova průlom v kosmických programech, vzhledem k možnostem úspor, které se nabízejí ve srovnání s lety, kdy je drahá raketa po doručení nákladu na určené místo v podstatě “odepsána”, protože systém znovu využitelných kosmických dopravních prostředků umožní dramaticky snížit náklady na kosmické mise. Možnost využít první nosný stupeň rakety jako vícenásobně použitelný k dalším výpravám by proto znamenala dramatickou změnu v možnostech snížení nákladů na dopravu do kosmu. A to nejen pokud jde o cargo – Elon Musk a jeho SpaceX se připravují vyzkoušet (možná ještě koncem tohoto roku) svou kosmickou loď Dragon i k pilotovanému letu s lidskou posádkou. Tím by v případě úspěchu pravděpodobně skončil současný ruský monopol na dopravu astronautů na ISS, kdy kosmické programy NASA i ESA závisí prakticky výhradně na kapacitách ruských raket a kosmických lodí.
 

 
Publikováno: 4. 7. 2016 | Počet zobrazení: 1850 článek mě zaujal 451
Zaujal Vás tento článek?
Ano