K pravidelným návštěvníkům veletrhu patří Ing. Jan Kůr z brněnské společnosti MESING, kterého jsme požádali, aby se s námi podělil o některé poznatky.

Který z posledních ročníků považujete za nejvýznamnější?

Z mého pohledu určitě ten z přelomu desetiletí, kdy specialisté z vybraných Fraunhoferových institutů a kvalitáři německých automobilek formulovali požadavky na další vývoj metrologie a řízení kvality v hromadné výrobě. Tito vizionáři byli opravdoví profesionálové a předběhli dění ve strojírenství o více než pět let. Jejich formulace se vlastně staly nepsaným zákonem pro další vývoj měřicí techniky i uživatele.

Můžete tyto formulace ve zkratce připomenout?

Ano, např. hromadná výroba nepřipouští zmetek na montážní lince. Proto je požadována stále více 100% kontrola alespoň připojovacích rozměrů. Nasazovaná měřicí technika musí být velmi produktivní, aby s rezervou zapadla do výrobního taktu. Požaduje se shodná přesnost, jakou mají laboratorní přístroje, a to často v nepříznivých podmínkách s vibracemi, rázy, olejovou mlhou, kolísáním teploty atd. Upouští se od číselníkových úchylkoměrů a instalují se různé typy snímačů a elektronické jednotky, umožňující digitalizaci, archivaci výsledků a přenos dat do centrálního řídicího pracoviště. Někteří nejnáročnější zákazníci si přejí přeposílání výsledků měření v reálném čase, aby měli aktuální přehled o kvalitě pro ně vyráběných dílů.

A co letošní ročník a vize Průmysl 4. 0 a Kvalita 4. 0?

Tyto myšlenky nejsou pro veletrh Control ničím novým a nebyl proto důvod k jejich propagaci. Nepamatuji si, že bych tyto nápisy někde zahlédl, což výrazně kontrastovalo např. s nedávno konaným veletrhem Metav v Düsseldorfu, jehož organizátoři se snažili, aby široká technická veřejnost přijala tyto myšlenky co nejrychleji za své a bylo také smysluplné zřízení sekce Quality Area.

Veletrh jako takový je specializován na měřicí techniku. Jaká je z vašeho pohledu budoucnost laboratorních měřicích přístrojů?

Laboratorní měřicí přístroje si svoji pozici přirozeně udrží a jejich vývoj bude stále pokračovat. Dnešní úroveň této techniky je obdivuhodná a je výsledkem hlavně cílevědomých postupných inovací. Laboratoře již ve většině případů nezaskakují za výrobní kontrolu a plní své poslání – stávají se skutečným podnikovým garantem přesnosti a správnosti měření.

Většina délkových snímačů byla vyvinuta před mnoha lety a hlavně spíše pro laboratorní účely. Používají se i nyní a najdou uplatnění i v nové provozní technice?

Délkové snímače se používají, i když nejsou v celé řadě případů pro tyto účely optimální. A budou se ještě dlouho používat – výroba je za ta léta zvládnutá, cenové relace jsou příznivé a přesnost i citlivost je excelentní, 0,01 µm není výjimka. Vývojem nových snímačů do nepříznivých provozních podmínek se několik let zabývá i naše společnost a letošní veletrh Control ukázal, že se ubíráme dobrou cestou. Potřebné speciální snímače do provozu se konečně objevily i ve Stuttgartu.

Mnozí výrobci laboratorních přístrojů se snaží svá osvědčená zařízení přizpůsobovat i pro provozní měření, jaký je váš názor na tyto aktivity?

Jak jsem už řekl, pro obvyklé dílenské podmínky opravdu není nasazení špičkové měřicí techniky optimální. I když v připravovaných chytrých továrnách s téměř sterilním prostředím tato možnost existuje. Osobně zastávám názor, že do nepříznivých provozních podmínek patří speciální – účelově koncipovaná technika a potvrzoval to ostatně i letošní veletrh. Mezi vystavovateli výrazně přibylo zejména menších firem s úzkou specializací na vývoj nových měřicích metod, výrobu speciálních prvků a hlavně realizaci zakázkových měřidel. Bohužel ale mají často velké problémy s prezentací své produkce.

Jejich zákazníci totiž považují tuto zakázkovou techniku stále více za své know-how a jakoukoliv prezentaci striktně odmítají. Pamatuji dobu, kdy tomu bylo přesně obráceně, a uživatelé chápali prezentaci aplikací těchto systémů na významných akcích často jako prestižní referenci i pro svou firmu.

V minulosti jsme pozorovali obdivuhodný rozvoj bezkontaktních metod. Pokračuje tento trend?

Tento trend samozřejmě pokračuje a také přibývá specializovaných firem. Bezkontaktní metody mají řadu předností a v mnoha případech jsou doslova nenahraditelné. Rozsah je obrovský – od mikroskopů přes interferometry, různé skenery, stínové i triangulační systémy, CT až třeba po unikátní systémy s disperzními metodami.

Byla vidět na veletrhu i nějaká unikátní zařízení na kontrolu úplně nových parametrů?

Ano, třeba na kontrolu drall-efektu a izotropii povrchu. V převodových skříních automobilů jsou různá maziva, která se nesmí mísit, a to ani v malém množství. U zápichového broušení dochází k mikrozábrusům, u klasického BK k mikro- a makrodrallu. Podchytit tyto vady, kterými olej pod těsněním prolíná, bylo zatím problematické. Izotropie povrchu souvisí zase s opotřebením.

K měření se ukázaly jako optimální disperzní metody s nanometrickou citlivostí. Povědomí o této problematice má ale jen poměrně úzký okruh specialistů, a proto je tak zajímavá, ale zároveň je to oblast velmi náročná na vývoj. Jsem rád, že se můžeme na řešení tohoto problému z kategorie hi-tech řešení také podílet.

Jsou na veletrhu prezentovány i prvky pro stavbu měřicí techniky?

Většinou jen okrajově. Této problematice se věnuje hlavně specializovaný veletrh Sensor-Test, který se letos koná v Norimberku krátce po veletrhu Control, na který de facto navazuje.

Nicméně bych se chtěl zmínit alespoň o zajímavých prvcích na tlumení chvění, lineárních i rotačních piezomotorech, velkých keramických profilech, ale i o nepřeberném množství polohovacích a upínacích prvků a třeba i kompozitech. Všechna tato hromadně vyráběná zařízení usnadňují práci konstruktérům měřidel, zkracují dobu realizace a snižují cenu zařízení.

Co přináší veletrh návštěvníkům?

Na letošní ročník veletrhu Control se přijelo podívat zhruba 26 000 návštěvníků ze 100 zemí, což svědčí o nevšedním zájmu. Získají totiž rychle ucelený obraz o aktuálních poznatcích v oblasti měřicích metod, měřidel i řízení kvality. Je to optimální místo setkání metrologů, pracovníků řízení jakosti a přirozeně i vývojářů i výrobců měřicí techniky.

Jak vidíte budoucnost tohoto veletrhu?

Budoucnost vyplývá z naprosto bezkonkurenčního širokého zázemí Německa v tomto oboru. Mnozí specialisté z vývoje i realizace měřicí techniky se netají názorem, že zredukují své veletržní aktivity jen na tento veletrh, případně ještě na Sensor-Test. Má to svou logiku. Každopádně výsledek a odpověď uvidíme za rok – příští, 31. ročník se uskuteční ve Stuttgartu 9. – 12. května 2017.  /joe/