V rámci plnění svých strategií pro jednotný digitální trh a jednotný trh představila Komise konkrétně třístupňový plán na podporu elektronického obchodu, zaměřený na řešení problému zeměpisného blokování, zajištění efektivnějšího a cenově dostupnějšího přeshraničního doručování balíků a posílení důvěry spotřebitelů lepší ochranou a prosazováním pravidel. Předkladatel vycházel ze zkušeností, že občané Unie při nákupu on-line mají omezený přístup k těm nejlepším nabídkám na trhu EU nebo je v případě nákupů v zahraničí odradí vysoké ceny za doručení, anebo mají konečně i obavy z komplikací v případě, že budou nuceni uplatnit svá práva. Komise chce vyřešit zmíněné problémy, které spotřebitelům a podnikům brání v plném využití možnosti nákupu a prodeje zboží a služeb on-line. 

Legislativní iniciativa týkající se zeměpisného blokování zase zohledňuje zájem spotřebitele o možnost neohraničeného nakupování on-line a zajišťuje přitom dostatečnou právní jistotu pro podniky. Legislativní návrhy tak mají v konečném důsledku zajistit, aby spotřebitelé nakupovali on-line se stejnou důvěrou, jako nakupují off-line. Za tímto účelem budou orgány na ochranu spotřebitelů vybavené lepšími nástroji k prosazování práv spotřebitelů nakupujících on-line a potírání podvodných praktik.

 

Soubor legislativních návrhů týkajících se elektronického obchodu konkrétně zahrnuje:

- legislativní návrh k řešení případů neoprávněného zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti, bydliště nebo sídla;

- legislativní návrh týkající se přeshraničních zásilkových služeb s cílem zvýšit transparentnost cen a zlepšit regulační dohled;  

- legislativní návrh na podporu prosazování práv spotřebitelů a poradenství, mimo jiné k vyjasnění otázky, co představuje nekalou obchodní praktiku v digitálním světě.

 

Prevence zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa pobytu

Pokud jde o řešení případů neoprávněného zeměpisného blokování, Komise navrhuje právní předpisy, které zajistí, že spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU, ať už on-line nebo osobně, nebudou diskriminováni, pokud jde o přístup k cenám, prodej či platební podmínky, s výjimkou případů, kdy je to objektivně opodstatněno z důvodů, jako je DPH, nebo určité právní předpisy ve veřejném zájmu.

V praxi to bude vypadat tak, jako u nákupů off-line, kdy platí, že pokud vstoupí spotřebitel v jiné zemi EU do obchodu, také po něm jeho majitel nepožaduje průkaz totožnosti, na jehož základě by schválil nákup či upravil cenu a nákupní podmínky. V internetovém světě je ale dnes spotřebitelům velmi často znemožněn přístup k nabídkám v jiných zemích, např. přesměrováním spotřebitele zpět na internetovou stránku pro určitou zemi nebo požadavkem platby debetní nebo kreditní kartou z určité země. Taková diskriminace nemá dle Komise v rámci jednotného trhu místo.

Ve směrnici o službách je sice již stanovena zásada nediskriminace a Komise ji uplatňuje v odvětvích služeb, jako jsou půjčovny automobilů nebo zábavní parky, ale podnikům i spotřebitelům by dle Komise prospělo vyjasnění otázky, které postupy jsou povolené a které nikoli. Nařízení má tak zajistit právní jistotu a vymahatelnost pro výrobky a služby on-line i off-line. Aby se nezaváděla nepřiměřená zátěž pro společnosti, neukládá nařízení povinnost doručovat v celé EU a malé podniky, na které se vztahují vnitrostátní prahové hodnoty pro DPH, osvobozuje od některých povinností.

Zvýšení cenové dostupnosti a efektivnosti přeshraničního doručování balíků

Nařízení týkající se přeshraničních zásilkových služeb má za cíl zvýšit transparentnost cen a regulační dohled nad přeshraničními zásilkovými službami, aby spotřebitelé i maloobchodníci mohli využívat cenově dostupného doručování a možnosti snadného vracení zboží, a to i do a z okrajových regionů.

Dnes je to tak, že spotřebitelé a malé podniky si stěžují, že jejich nákup a prodej v celé EU omezují problémy související s doručováním balíků, zejména vysoké poplatky za přeshraniční zásilky. Ceny, které provozovatelé poštovních služeb účtují za doručení malého balíčku do jiného členského státu, často až pětkrát převyšují ceny na domácím trhu, a to bez jasného prokázání vztahu ke skutečným nákladům.

Nařízení podpoří hospodářskou soutěž zavedením větší transparentnosti cen. Komise nenavrhuje stanovení horní hranice cen za doručování. Regulace cen představuje až krajní opatření v případě, že hospodářská soutěž nepřinese uspokojivé výsledky. Komise v roce 2019 přezkoumá dosažený pokrok a posoudí nezbytnost dalších opatření.

Nařízení současně poskytne vnitrostátním poštovním regulačním orgánům údaje, které potřebují ke sledování přeshraničních trhů a ke kontrole dostupnosti a nákladové orientace cen. Hospodářskou soutěž rovněž podpoří tím, že bude vyžadovat nediskriminační a transparentní přístup třetích stran k přeshraničním zásilkovým službám a infrastruktuře. Komise bude zveřejňovat veřejné ceny poskytovatelů všeobecných služeb za účelem zvýšení vzájemné konkurence a průhlednosti sazeb. Návrh doplňuje samoregulační iniciativy přijaté provozovateli poštovních služeb v zájmu zlepšení kvality a usnadnění přeshraničních zásilkových služeb.

 

Zvýšení důvěry spotřebitelů v elektronický obchod

Navržená revize nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele poskytne více pravomocí vnitrostátním orgánům, aby mohly lépe prosazovat práva spotřebitelů. Tyto orgány budou moci:

- kontrolovat, zda internetové stránky neuplatňují zeměpisné blokování nebo poprodejní podmínky, jež jsou v rozporu s pravidly EU (např. s právem odstoupit od smlouvy);

- nařídit okamžité odstranění internetové stránky obsahující podvody;

- požádat o informace registrátory domén a banky s cílem zjistit identitu příslušného hospodářského subjektu. 

V případech porušení práv spotřebitelů v celé EU bude Komise moci koordinovat společné akce s vnitrostátními donucovacími orgány, aby takovým praktikám zabránila. To zajistí rychlejší ochranu spotřebitelů a zároveň ušetří čas a prostředky podnikům a členským státům.

Kromě uvedených právních předpisů Komise rovněž zveřejnila aktualizované pokyny týkající se nekalých obchodních praktik, čímž mimo jiné reagovala na problémy vznikající v digitálním světě. Vyjasňuje v nich uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách Kupříkladu každá platforma on-line, která se kvalifikuje jako „obchodník“ a propaguje nebo prodává zboží, služby či digitální obsah spotřebitelům, musí zajistit, aby byly její obchodní praktiky plně v souladu se spotřebitelským právem EU. Platformy musí jasně uvést, že se pravidla týkající se nekalých obchodních praktik nevztahují na soukromé osoby prodávající zboží a internetové vyhledávače budou muset jasně odlišit placené výsledky vyhledávání od těch neplacených.

Revidované pokyny rovněž zahrnují dva soubory samoregulačních zásad dohodnutých mezi zúčastněnými stranami: jeden podpoří nástroje k porovnávání za účelem dosažení lepšího souladu s touto směrnicí a druhý pomůže při prosazování pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik proti klamavým a nepodloženým environmentálním tvrzením.

Předložený soubor legislativních návrhů o elektronickém obchodu doplňuje dva legislativní návrhy týkající se poskytování digitálního obsahu a prodeje zboží on-line a jinými prostředky na dálku, které Komise navrhla již v prosinci 2015, a chystaný návrh na zjednodušení DPH, který je plánován na podzim roku 2016. Souběžně s přijetím balíčku o elektronickém obchodu dnes Komise předložila aktualizovaná audiovizuální pravidla EU a představila svůj přístup k platformám on-line.