I když USA ukončily svůj program pilotovaných raketoplánů a ruský raketoplán Buran se do kosmu ani nedostal, neznamená to, že by tyto pozoruhodné kosmické lodě ve vesmíru skončily svou kariéru úplně. Jen to bude v trochu menším formátu.

Kolem Země krouží už opět tajemný americký bezpilotní miniraketoplán X-37B postavený firmou Boeing, ale teď poprvé byly zveřejněny také informace, co bude malá bezpilotní verze nejpokročilejšího kosmického dopravního prostředku mít za úkol. Pode informací NASA ponese téměř stovku malých vzorků z různých materiálů, včetně polymerů, nátěrových hmot a kompozitů, aby vědci zjistili, jak si tyto materiály vedou, jsou-li vystaveny vesmírnému prostředí po dobu delší než 200 dnů (což možná napovídá, jak dlouho potrvá nejnovější cesta X-37B, ačkoliv má za sebou již prakticky dvouleté mise). Kromě toho bude testovat i nový typ úsporné hnací jednotky založené na elektricky nabitých pohonných látkách, která by se mohla uplatnit v budoucnu pro manévrování satelitů, u nichž je potřeba provést drobné orbitální opravy.

ESA loni v únoru otestovala prototyp malého robotického raketoplánu IXV (Intermediate eXperimental Vehicle), který slouží jako technologický demonstrátor pro vývoj tohoto typu opakovatelně použitelných kosmických lodí, a do vesmíru vypravila nedávno svůj vlastní miniraketoplán také Indie. Kompaktní 6,5 m dlouhý stroj Indické kosmické výzkumné organizace (ISRO) označovaný jako RLV (Reusable Launch Vehicle) odstartoval na svou první zkušební misi 24. května z ostrova Sriharikota, což je indický ekvivalent Cape Canaveral, a po 20minutovém suborbitálním výletu (ve výšce 65 km) kontrolovaně přistál ve vodách Bengálského zálivu. Technicky sice mohl doputovat až do kosmu, ale hlavním cílem bylo nyní vyzkoušet křídla a samořídicí systém. Indie se tak po USA stala druhou zemí, která úspěšně zavedla do svých služeb raketoplán. 

Na návratu raketoplánů se pracuje ostatně i v USA - soukromá společnost Sierra Nevada vyvinula svůj vlastní raketoplán nazvaný DreamChaser. Má za sebou už i první testy - byť zatím jen po shozu z vrtulníku v roce 2013. Ačkoli je DreamChaser malý (na délku měří pouhých 9 m), ve srovnání s 37 m původního stroje space shuttle by měl nabídnout dostatečnou kapacitu k vynesení až sedmičlenné posádky. 

Firma s ním počítala jako s dopravním prostředkem pro zásobování a dopravu astronautů k ISS, a

 připravovala jeho první jednodenní bezpilotní výpravu do kosmu v závěru letošního roku, na kterou by měla následně navázat i pilotovaná mise s posádkou, s níž se uvažovalo v roce 2017. Nicméně NASA si zvolila za své dvorní dodavatele pro tyto účely Boeing a SpaceX, což samozřejmě plány a projekty Sierra Nevada zkomplikovalo. DreamChaser by měl nicméně rozšířit kosmickou flotilu na základě kontraktu SpaceX a Orbital ATK (s níž Sierra Nevada spolupracuje), které budou pokračovat ve vývoji nepilotovaných zásobovacích misí k ISS v rámci nové série komerčních kontraktů prodloužených do roku 2024. Do kosmu by se vydával z vrcholu rakety Atlas 5 a přistával v automatickém režimu na ranveji. Nasazení DreamChaseru by umožnilo vědcům přístup ke vzorkům z kosmu už několik hodin po přistání, což je pro výzkumníky velmi cenné.