České firmy získají v nadcházejícím období další možnosti podpory pro své inovativní projekty z rozvojových programů v podobě několika významných novinek, které nyní připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Podrobnosti nám sdělil Ing. Jan Dejl, ředitel odboru, který za podporu inovací a start-upů formou finančních nástrojů v rámci MPO zodpovídá.

Jakou roli hraje podpora státu v rozvoji podnikatelského prostředí v Česku a jak k tomu přispívá ministerstvo? Na jaké oblasti či témata se nyní zaměřují jeho priority?

Podpora podnikání a příliv investic jsou klíčové pro udržitelný růst české ekonomiky a tvorbu nových pracovních míst. MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací evropských i národních programů a k tomu využívá jako zásadní nástroje prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů. Z pohledu podnikatelské podpory je důležité především efektivní čerpání evropských dotací - proto mezi hlavní cíle pro rok 2015 patřilo úplné dočerpání OP PI a vypsání prvních výzev 

OP PIK. Podařilo se nám zvýšit alokaci na nadcházející etapu mj. díky tomu, že jsme jako MPO jediní řádně dočerpali vyčleněné prostředky pro minulé období a nemuseli jsme do Bruselu vracet ani jedno euro. Alokace OPPIK na období 2014 - 2020 činí 4,33 mld. eur (117 mld. CZK) a výrazně tak převyšuje alokaci Operačního programu podnikání a inovace (dále také „OP PI“) z období 2007 - 2013 ve výši 3,12 mld. eur, tj. v přepočtu zhruba 84,2 mld. Kč.

Pokud jde o zaměření těchto podpůrných aktivit, mezi priority MPO patří zejména podpora VaV, MSP, investiční pobídky, energetika a digitální ekonomika. Nezanedbatelné je i to, že podpora investic má pákový efekt - když podpoříme určitou firmu, podpora se násobí tím, že jsou na ní zpravidla navázány další podnikatelské subjekty.

Podstatnou úlohu v této oblasti hrají i různé podpůrné programy a iniciativy EU, využívají je, resp. dokáží je využít i české firmy a jak jim v tom může pomoci MPO?

Myslím, že české firmy si vedou poměrně slušně - v minulém období prokázaly schopnost nejen napsat dobrý projekt, ale také ho zrealizovat. Podnikatelé v ČR využívají především oblast strukturálních fondů, kde se v loňském roce podařilo úspěšně dočerpat alokaci programu OP PI - cca 97 mld. Kč. Nejde ale jen o řádné vyčerpání prostředků, ale o to je využít smysluplně, aby podpora plnila svůj účel. A to zejména, pokud jde o zacílení programů, jako je podpora technologického transferu. Zatímco v minulém období jsme se zaměřovali spíše na rozvoj firem, dnes už požadujeme, aby projekty, které se o podporu ucházejí, měly patřičnou míru inovativnosti, aby nešlo o pouhou obměnu stroje za stroj, ale aby to byly projekty, které mají vyšší přidanou hodnotu. Pokud jde o inovace a inovativní řešení, tam je samozřejmě snahou, aby firmy, které podpoříme, atakovaly ve svých oborech technologické hranice ve své branži. To se nám velmi dobře daří třeba v oblasti leteckého průmyslu, nanotechnologií nebo IT.  

MPO představilo v rámci aktuálního Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro období 2014 - 2020 celkem 24 programů podpory. Finanční prostředky z nich budou moci žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Podpora bude vyplácena formou dotací a finančních nástrojů. Šanci mají projekty realizované na území celé České republiky - vyjma hlavního města Prahy. Mimo jiné se snažíme podporovat rovněž komunitární programy, jako jsou např. COSME či HORIZON.

Na nedávném polsko-českém byznysovém fóru jste vyslovil tezi, že dotační prostředky z fondů není možné investovat jen do prosté obnovy ve smyslu “stroj za stroj”, ale že je potřeba je směrovat hlavně do rozvoje výzkumu a vývoje... jak by mohlo ministerstvo pomoci iniciovat a podpořit tento trend?

V rámci operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je na podporu inovací zaměřena především prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ (VaV a inovace, spolupráce mezi veřejným, vzdělávacím, vědeckovýzkumným a podnikatelským sektorem, podniková centra VaV, zavádění inovací v podnicích, Vazba na Národní RIS3 strategii). Investice zde jdou především do inovací - například uvedení nových inovativních výrobků na trh, dále pak do VaV kapacit, opravdu se tedy nejedná o stroj za stroj.

Jaké hlavní nástroje se používají pro podporu inovací ze strany státu v současné době, a jaké novinky lze v tomto ohledu čekat v příštím období?

Z pohledu MPO patří k hlavním nástrojům dotační mechanismus, zejména program Aplikace a program Partnerství znalostního transferu  z osy 1, neboli zjednodušeně podpora výzkumu a vývoje a technologického transferu. V rámci finančních nástrojů vedle tradičního systému dotací plánujeme pro toto období také kapitálové vstupy do firem, mj. podporu firem formou rizikového kapitálu. Finanční nástroje jsou stále poměrně novátorská forma podpory, byť není úplně nová - svým způsobem se tyto metody už odzkoušely v podobě pilotních projektů “první generace” finančních nástrojů typu záruk komerčních úvěrů a zvýhodněných úvěrů. V kostce řečeno: finanční nástroje první generace představují existující úvěrová a záruční schémata ČMZRB, finanční nástroje druhé generace pak reprezentují nové nástroje podpory kapitálových vstupů.

Jak už bylo zmíněno, v rámci operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je na podporu inovací zaměřena především prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“, a to programy Aplikace jako podpora výzkumných projektů a Partnerství u znalostního transferu podporující nové formy intenzivního partnerství soukromé akademické sféry. 

V rámci programového období 2014 - 2020 budou v OP PIK realizovány dva oddělené programy podpory kapitálových vstupů v rámci Národního inovačního fondu, jehož vznik v současné době MPO připravuje, a který se bude zaměřovat na následující projekty: 

• Proof of Concept, kapitálové vstupy před založením firmy v pre-seed fázi komercializace výzkumu a vývoje, který bude NIF IS obhospodařovat od počátku přímo, ve spolupráci s výzkumnými organizacemi.

• Rizikový kapitál, kapitálové vstupy do založených firem ve fázích zárodečného a startovního kapitálu a kapitálu na rozšíření. Tyto projekty budou se spoluúčastí soukromých investičních partnerů a jejich kapitálu.

Ministerstvo představilo záměr zřídit i vlastní kapitálový nástroj - nový specializovaný fond, zaměřený právě pro pomoc při zakládání a rozvoj startupových firem, v jaké fázi je tento projekt? O jaký objem prostředků by se jednalo a za jakých podmínek by se zájemci o ně mohli ucházet?

Ano, jedná se právě o již zmíněné přípravy ke „spuštění“ investiční platformy Národní inovační fond (NIF) pro implementaci podpory podnikání kapitálovými vstupy - aktuálně připravujeme podklady pro podání žádosti pro regulátora k získání potřebné licence MPO ve spolupráci s vybraným licenčním poradcem k povolení činnosti společnosti Národní inovační fond, investiční společnost, a. s. (NIF IS) u České národní banky, včetně přípravy výběrových řízení na vedoucí osoby a administrátora fondů. 

Podpora investic rizikového kapitálu v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 (OP PIK) bude zahrnovat investice do fondů (ve správě EIF), přímé koinvestice do konkrétních projektů a investice do pre-seed projektů výzkumných organizací (ve správě NIF IS). Z prostředků OP PIK bude na rizikový kapitál vyhrazeno celkem 65 mil. eur. MPO zároveň jedná s Evropským investičním fondem (EIF) o podpisu dohody o správě fondu fondů rizikového kapitálu, v rámci které by byl zajištěn též přenos know-how i pro nově vznikající národní subjekt a koinvestice EIF ve výši 10 mil. eur.

Mohl byste přiblížit systém, jakým budou tyto instituce fungovat?

Z programu Proof of Concept se budou financovat dotačním způsobem i kapitálovými vstupy aktivity firem a výzkumných institucí jako jsou univerzity nebo výzkumné ústavy Akademie věd ČR. Tedy projekty, kterými si tyto subjekty zanalyzují, ověří nebo dokončí vědecký záměr, jenž má mít nějaké uplatnění v praxi, jeho finanční ohodnocení a využitelnost v praxi. Bude to řešeno v rámci Národního inovačního fondu, což bude vlastně investiční společnost, kterou MPO v současné době zakládá. Tato instituce bude obhospodařovat dva základní fondy, první z nich bude právě Proof of Concept, a druhým bude Fond rizikového kapitálu, určený k investování do konkrétních projektů, startupů. Vždy bude ale nutnou podmínkou všech investic, že tam bude i další spoluinvestor. V případě rizikového kapitálu to bude stoprocentně soukromý koinvestor, u Proof of Concept budeme investovat nejdříve společně s příslušnou institucí. Předpokládá se, že se založí tzv. SPV - Special Purpose Vehicle, např. společnost, do které vloží svůj záměr, své duševní vlastnictví. Poté, co dojde k dokončení tohoto záměru, kdy se ověří, že je smysluplný a má potenciál finančního využití, dojde k prodeji licence nebo do SPV vstoupí nějaký soukromý investor, který vyplatí nás jako iniciační investory, a nebo se licence prodá. Tím se vložené prostředky vrátí zpět státu, takže MPO bude moci tyto peníze použít pro další projekty a další žadatele. To je revolvingový princip tohoto finančního nástroje. Obdobně to funguje u rizikového kapitálu, kde MPO poskytuje prostřednictvím investiční společnosti - NIF - kapitál pro vybraný schválený startup. Podmínkou bude ale vždy soukromý koinvestor, např. nějaký business angel, který bude financovat zbývající část projektu. Po rozjezdu firmy a jejím růstu se předpokládá, že nás investor vyplatí, nebo například dojde v dalším kole k upsání kapitálu, na základě kterého dojde k našemu vyplacení. 

Problematika startupových firem je v průmyslových strategiích častým tématem, ale zatím se nezdá, že by se u nás podpoře startupů ze strany státu dařilo takovou měrou, jak můžeme vidět např. v jiných zemích - konkrétně velmi dobře propracovaný systém startupů má Izrael. Hledá ministerstvo inspiraci v zahraničí tam, kde takovéto systémy fungují, a mohou obdobně fungovat i v našich podmínkách, neboli jsou tyto modely a zkušenosti přenositelné i do našeho prostředí?

Zde bych si dovolil oponovat, neboť v tomto roce bude v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) spuštěn projekt agentury CzechInvest na podporu startupů. Navazovat bude na podporu z minulého období (CzechEkoSystem a CzechAccelerator), jeho obsahem jsou dotační podpora začínajícím podnikatelům na odborné poradenské služby, mentoring, či výjezdy do zahraničních podnikatelských inkubátorů (např. Silicon Valley). Příjemci budou začínající inovativní podnikatelé s významnou růstovou perspektivou.

V programu OP PIK bude spouštěna již zmiňovaná investiční podpora prostřednictvím kapitálových vstupů v rámci nově vytvářené platformy Národního inovačního fondu (NIF). MPO jedná v tomto směru o spolupráci s Evropským investičním fondem, který by se měl ujmout správy fondu fondů rizikového kapitálu. Ten bude následně investovat prostředky OPPIK vybraným soukromým investičním fondům s požadovanou investiční strategií, které budou ve své režii vybírat podnikatelské projekty, jež získají investici. České startupy by se tak měly dostat k podpoře OPPIK standardní tržní cestou - získáním investice od fondu rizikového kapitálu.

V rámci přípravy NIF vycházelo MPO především ze zkušeností z Izraele a jejich programu YOZMA, který je obdobou našeho programu pro podporu startupů, či německého fondu High-Tech Gründerfonds (HTGF), což je instituce zabývající se hlavně projekty na podporu transferu technologií, výzkumu a vývoje z veřejných peněz. Jejich zkušenostmi se snažíme inspirovat, ale zároveň je upravit a přizpůsobit našim podmínkám. Nelze převzít zahraniční model kompletně do posledního detailu. To by s vysokou pravděpodobností u nás nefungovalo - i modely, kterými se snažíme inspirovat, vznikaly v konkrétní době za určitých podmínek, v ekonomikách někdy značně odlišných od naší, ale jde o jejich principy a zkušenosti. Např. zdroje HTGF jsou v porovnání s našimi zcela jiného řádu, ale to neznamená, že v modifikované podobě nelze uplatnit jejich prvky u nás. 

Ing. Jan Dejl - ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů MPO ČR 

Zodpovídá za implementaci finančních nástrojů (úvěrů, záruk, či fondů rizikového kapitálu) financovaných primárně z evropských, ale i národních zdrojů v gesci MPO. Vede tým pro přípravu Národního inovačního fondu financovaného z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který má sloužit mj. ke spolufinancování nadějných projektů inovativních firem v ČR formou rizikového kapitálu. Podílí se rovněž na procesu tzv. aktivizace Českomoravské záruční a rozvojové banky a její následné transformace do podoby národní rozvojové (investiční) banky ČR - schopné spolupracovat s obdobnými evropskými a mezinárodními subjekty (EIB, EIF a dalšími), a to včetně aktivního zapojení ČR do tzv. Junckerova plánu (Investičního plánu pro Evropu).