Nedaleko hlavního vlakového nádraží v Ostravě se ve zrekonstruovaném domku z konce 19. století skrývá neobvyklý výrobní podnik, kde se setkává historie s budoucností. Firma Gaben tu vyvíjí a vyrábí řešení pro průmyslové a logistické identifikační systémy, např. etikety s čipy, které využívá řada českých i zahraničních zákazníků. Někdy jde o skutečně unikátní projekty, které jinde nenajdete, konstatuje ředitel společnosti Jakub Unucka.

Společnost Gaben patří k tradičním účastníkům projektu Packaging Live na MSV Brno, kde představujete technologické novinky a svá řešení v praxi. Co jste si připravili pro letošní ročník, jehož generálním partnerem je firma Toyota DENSO, kterou v Česku zastupujete?

Letošní ročník je ve znamení 2D kódů. Právě QR kód, který je produktem firmy Toyota DENSO, nás doprovází prakticky na každém kroku. Z původně čistě technického prvku se už stává prvek designový. Do QR kódu se umisťují obrázky, loga, samotný kód pak nabývá různých tvarů. A to díky dvěma pánům z Toyota DENSO, kteří před 20 lety tento kód vymysleli a zdarma poskytli veřejnosti. 

Kolikátý ročník už fungujete v tomto projektu a co pro vás jako firmu znamená?

Naše firma je zakládajícím partnerem tohoto ojedinělého projektu a nechyběla od roku 2010 na žádné výstavě. Pokaždé jde o jiný koncept, vždy o něco nového, a to je pro nás zajímavé a baví nás to. A stejně tak to děláme i v práci. Zákazník od nás může očekávat vždy něco navíc, vždy nějakou novinku. Proto je tak úspěšný projekt Packaging Live a proto je tak úspěšná firma Gaben. Ostatně - přijďte se podívat!

Široké možnosti 2D kódů ale nejsou jediným tématem, na které se firma zaměřuje, její působení je mnohem širší…

Ano, identifikační systémy, které naše firma vyvíjí a vyrábí, také instaluje do průmyslových podniků i skladů. Mezi dlouhodobé zákazníky patří firmy jako Siemens, Continental nebo DHL, ale např. i Slovenská pošta. Používáme moderní technologie, které jsou ve střední Evropě unikátem. Např. disponujeme laserovým strojem, na kterém lze vyseknout jakoukoli etiketu a tu následně osadit čipem. Tato kombinace nám umožňuje nabídnout zákazníkovi vzorkovou sérii, což normálně možné není.

V současnosti u nás čtyři desítky zaměstnanců navrhují, vyrábí a posléze montují kompletní systémy identifikace na bázi čárových kódů, bezkontaktních RFID čipů nebo kamer. Firma si vyrábí i terminály a do svých produktů vyvíjí vlastní software. Všechno na míru zákazníkovi. A není to jen vývoj řešení na míru. Ruku v ruce s tím je zajištění spolehlivého servisu, což je neméně důležitá součást naší práce. I když bychom např. mohli zákazníkovi po čase prodat další nový výrobek, raději mu ale nabídneme opravu stávajícího. Tento přístup nám dává určitou záruku, že se zákazník příště obrátí opět na naši společnost.

Co tvoří v současnosti hlavní portfolio firmy Gaben?

Firma vždy stála na třech hlavních pilířích: prvním je velkoobchod se čtečkami čárových kódů, pak spotřební materiál - etikety, pásky pro tisk, a třetím pilířem jsou projekty, napojování terminálů, kabeláž, psaní softwaru... Od roku 2011 přibyl další pilíř číslo čtyři - unikátní linka na výrobu chytrých etiket s čipy. Do tohoto projektu jsme investovali 24 milionů korun, z kterých polovinu jsme hradili z našich zdrojů. Před krizí to vypadalo na opravdu velký boom čipových technologií - velkoobchody se chystaly na rychlé zavedení čipů na všechny palety, které jdou zvenčí, jenže krize vše zpomalila a bohužel poměrně výrazně zbrzdila. 

Významný trend z hlediska identifikačních technologií, které s nástupem Průmyslu 4.0 vyžadujícím dokonalou kontrolu materiálových toků ještě nabyly na významu, představuje fenomén RFID. Co podniká Gaben v této oblasti?

Etikety, resp. čipy s radiofrekvenční identifikací neboli RFID nabízejí řadu výhod - je možné je číst bezkontaktně i na několik metrů a oproti čárovým kódům jsou čitelné i když nejsou viditelné. Kromě bezkontaktních platebních karet se v Česku využívají hlavně v průmyslové výrobě a ve skladech. 

Vyvinuli jsme například RFID řešení pro kontrolu vyvážení popelnic, které je instalováno už v několika městech (kupř. v Mikulově, Frýdku-Místku nebo Třinci). 

Vše začalo tím, že v Mikulově potřebovali najít systém, který by přehledně evidoval vyvážení popelnic a kontejnerů. Na stávající systém v Mikulově, kde od roku 1998 byly na popelnicích čárové kódy, se začaly objevovat reklamace. Čárové kódy se na popelnicích otíraly, někde si lidé stěžovali, že tam popeláři nedojeli apod. Nabídli jsme řešení, díky kterému se nejen omezily reklamace, ale dokonce zvýšily tržby. Tohoto výsledku se podařilo dosáhnout díky „chytrým etiketám" a čtečkám, kterými jsou vybaveny všechny popelářské vozy. Na popelnicích jsou umístěny čipy a ve chvíli, kdy auto začne popelnici zvedat, si čtečka ve vozidle načte každou popelnici, pozná, zda jde o kontejner na směsný odpad nebo na bioodpad.

Právě nyní instalujeme velkou zakázku pro Slovenskou poštu, pro kterou jsme dodali identifikační systém za půl milionu eur. Pomocí 260 čteček v autech i budovách pošty je umožněno sledovat kompletní cestu balíku od okamžiku podání až po vydání. Spolu s ČVUT a Vysokou školou báňskou jsme vyvinuli pro Slovenskou poštu i speciální čtečku. A není to jediný zajímavý produkt z vlastního vývoje. Máme třeba i unikátní aplikátor, který dokáže nalepit etiketu dovnitř pohybující se pneumatiky. Jde o systém, který zatím asi nikdo na světě neumí. Naši technici vyvinuli hlavici, která zajede dovnitř pneumatiky a během jejího pohybu na páse tam vlepí etiketu, poté zase vyjede ven.

Vlastní řešení ale obvykle vyžadují silný vývoj a výzkum. Řada firem využívá i spolupráce se školami a univerzitní výzkum, jak jste na tom vy?

Zapojení škol do inovačních procesů považujeme za velmi důležité. Zástupci naší firmy vyučují na školách a přednášejí na konferencích pro studenty. Úzce kooperujeme také s výzkumníky na technických univerzitách na společných projektech.

Od roku 2009 máme česko-korejskou laboratoř, kde spolupracujeme se Soulskou univerzitou a Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava. Ukázalo se, že přesně tohle může dobře fungovat, školy nás potřebují, protože bez našich zadání by nedostaly granty na výzkum a my zase potřebujeme je, aby nám pomáhaly s vývojem a výzkumem.

Nedávno jsme například ve spolupráci s VŠB-TUO a ČVUT ukončili vývoj robota na měření RFID signálu, který umožňuje číst čipy na několik metrů. Robot sám jezdí - podobně jako robotický vysavač - řadu hodin po místnosti nebo výrobní hale, měří signál, pořizuje data a na závěr své mise je poskytne ve 3D modelu, která nám jasně sdělí, jak se v tom či onom prostoru šíří signál a jak tam budou fungovat bezdrátové technologie. Vývoj přišel na 3,5 milionu korun, ale díky podobným výzkumům jsme mnohem dál. Nyní můžeme zákazníkům podrobněji specifikovat, kde jim budou RFID čipy fungovat bez problémů, nebo kde je potřeba instalace dalších antén.

Snažíte se také prosadit používání RFID při léčení pacientů…

Ano, tam vidíme velké možnosti uplatnění. Ve zdravotnictví by měl být - a také mnohde je - velký tlak na bezpečnost, na dosledovatelnost, kde, kdy a komu se podal jaký lék. V USA na špatné podání léků zemře ročně více než 100 000 pacientů. Stejná situace je i ve všech evropských zemích. U nás sice nemocnice podobné statistiky tají, ale jistě se nebudou lišit. Ročně to jsou tisíce životů… A právě tady by mohly čipy významně pomoci. Pacienti by měli náramek s čipem a stejně tak by byly očipovány příslušné dávky léků. Ošetřující personál pak pacientovy údaje i údaje na lécích přečte čtečkou a nemůže se splést. Ve světě se tento systém stává běžným. U nás to nejdříve začaly používat výrobní firmy, ale nemocnice se zatím drží zpátky. Ve vyspělé cizině to přitom bylo naopak - nejdříve lidské životy, pak výroba…

Čipy ale samozřejmě nejsou univerzálním řešením, přinejmenším ne pro všechny aplikace - třeba v drobném prodeji čipy zatím rozhodně rozšířeny úplně všude nebudou. Tam svou práci zatím dobře odvádějí klasické čárové nebo QR kódy, které jsou levnějším a spolehlivým řešením.

Jakou máte v Česku konkurenci?

V našem případě jsou to hlavně nadnárodní společnosti, které mají továrny po celém světě a k nám jedou s technologií, kterou mají vyzkoušenou už v jiné zemi, jen ji tady nasadí. Což může, ale také nemusí fungovat. Například výrobce plastových dílů pro automobilku si ve svém závodě u Ostravy nainstaloval na výrobní linku kompletní korejský RFID čtecí systém. Systém byl dobrý, jen si neuvědomili, že jejich technologie vysílá v pásmu, které u nás využívají mobilní telefony. Takže nešlo telefonovat ani se nedala identifikovat výroba. Tady nakonec uspělo naše řešení...