Do připomínkového řízení byl v létě rozeslán návrh legislativní novely, která by měla řešit jednoznačnější ochranu oznamovatelů korupce, jíž chce ministr Jiří Dienstbier zakotvit souběžně v šesti zákonech, hlavně v zákoníku práce či služebním zákoně. 

Oznamování nezákonného jednání, pro které v anglosaském žargonu funguje pojem whistleblowing (označující jakési fiktivní pískání na píšťalu, které má na nekalé praktiky upozornit podobně jako kdysi policisté upozorňovali zvukem píšťalky na prchající delikventy při jejich stíhání), je známé zejména z mediálně propíraných kauz, kdy pracovník instituce vynesl na světlo skutečnosti, které se zmíněné instituce snažily před světem utajit. Několik podobných případů však bylo projednáváno i v českých firmách - ovšem s ne vždy dobrý koncem pro oznamovatele, který na kontroverzní skutečnosti poukázal. V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Trestní řád a zákoník práce řeší ochranu oznamovatelů jen částečně.

Dienstbierův záměr, který počítá s jednoduchým doplněním příslušných zákonů o větu, podle níž žádný zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance či příslušníka „postihovat nebo jej znevýhodňovat proto, že učinil v dobré víře oznámení o podezření na protiprávní jednání"už podpořila vláda. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš navrhl svou variantu ochrany whistleblowerů formou poslaneckého návrhu, který by formou zákona řešil ochranu u přesně vymezených trestných činů v oblasti korupce, veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Vytvoření zvláštního zákona ministr Dienstbier odmítl s odůvodněním, že „nelze whistleblowery extenzivně zvýhodňovat oproti jiným zranitelným skupinám zaměstnanců". Jeho varianta, která by podle návrhu měla platit od roku 2018 předpokládá i navazující změny v občanském soudním řádu a zákonech o vojácích z povolání, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a o inspekci práce. Navrhované řešení podle něj zaměstnancům poskytuje oporu v zakotvení explicitního zákazu postihu oznamovatele do zákona včetně zlepšení jejich procesního postavení v pracovněprávních sporech, vzhledem k tomu, že zaměstnavatel bude muset nově prokázat, že nejednal diskriminačně.

Hospodářská komora ČR jako zástupce podnikatelů považuje Dienstbierův návrh na ochranu oznamovatelů za nadbytečný s tím, že za dostačující pokládá efektivní a důsledné dodržování současných pravidel. Finální rozhodnutí bude však nakonec na parlamentu, který by měl rozhodnout o předlohách.