Na jednu stranu byly OH v Riu sice díky omezeným nákladům skromnější, než poslední megaakce jako hry v Londýně, Pekingu nebo Soči, na druhou stranu ovšem posunuly i při nižším rozpočtu dále možnosti díky uplatnění nejmodernějších technologií. Stala se např. už ryze cloudovu záležitostí.

Zatímco při posledních LOH v Londýně v roce 2012 tvořila základ tamní olympijské IT infrastruktury impozantní tisícovka serverů, při letošní olympiádě v Riu už díky tomu, že většina výpočetního výkonu se odbývá v cloudu, stačila jen čtvrtina tohoto počtu - počítačové zázemí v Riu zajišťovalo 250 serverů a 12 000 počítačů pro pořadatele. Datové nároky přitom nebyly nijak malé - denně se přenášelo na 15 TB informací! 

Vzhledem k tomu, že podstatná část přenosů z posledních olympiád se odbývá na internetu (a Rio není v tomto směru výjimkou), fungovala kromě technického zázemí pro televizní štáby, novináře, organizátory i sportovce s kompletním výsledkovým servisem v reálném čase na sportovištích i v celé aglomeraci Ria de Janeira mohutná wi-fi síť, tvořená více než 5000 přístupovými body Cisco. Připojení ve městě obstarávala i síť 1500 komerčních hotspotů iPass. 

Nastoupil i nový trend: jestliže až dosud se v podstatě veškerá infrastruktura budovala lokálně v místě her - technická infrastruktura, počítače, časomíry, rozhodcovská podpora, systém akreditací apod., nyní už je možné díky vyzrálosti cloudových technologií zabezpečit většinu IT potřeb olympiády právě z cloudu a přejít ze systému "stavět vždy nanovo" k systému "postav jednou a používej opakovaně", komentují vývoj představitelé společnosti Atos, která je exkluzívním dodavatelem IT infrastruktury pro OH nového milénia. Kromě rychlého přenosu informací samotných (výsledky se objevují prakticky okamžitě po zpracování), umožňuje cloudové řešení navíc se získanými daty aktivně pracovat, vytvářet různé analýzy, spojovat je do nových souvislostí a nabízet nové způsoby jejich využití.

Obraz, jaký tu ještě nebyl

Klíčovým fenoménem všech zásadních událostí (mezi něž samozřejmě patří i olympiáda) je televize, a v Riu postoupilo nasazení nejmodernějších TV technologií do další fáze. Protože v dnešním světě nemohou chybět drony, objevily se samozřejmě i na olympiádě, kde je britská televize BBC poprvé v historii her využila k TV přenosům: nabídla tak divákům unikátní pohled na dějiště LOH i samotné sportovní klání prostřednictvím kamer na létajících robotech. 

Další z pokročilých technologií, která se uplatnila na olympiádě v Riu, je virtuální realita a prostorové video díky firmě Samsung, která byla jedním z hlavních technologických partnerů LOH 2016. V USA a Velké Británii se majitelům speciálních brýlí pro virtuální realitu jako jsou GearVR či Oculus Rift, nabídla možnost sledovat část olympijského dění v trojrozměrném prostředí (ovšem za cenu časového odstupu, který si vyžaduje zpracování velkého množství dat). Toto jednodenní zpoždění se týkalo i další technologické novinky, která měla v olympijském Riu svou premiéru: byly poprvé standardně vysílány také v UHD, neboli 4K. Rozlišení 3840 x 2160 bodů, což je čtyřnásobek ve srovnání s FullHD, nabízí mimořádně ostrý obraz s maximem detailů. Daní za to je ovšem obrovská datová náročnost a s tím související časové nároky potřebné pro zpracování získaných dat, což zatím znemožňuje přímé přenosy v reálném čase v tomto standardu, ale diváci, kteří mohli tuto možnost využít při vysílání ze záznamu, si vizuálně nepochybně přišli na své. Zvláště, pokud jejich přístroje podporovaly další premiérovou novinku ve vysílání LOH 2016, a to technologii HDR, neboli vysoký dynamický kontrast pro přirozenější barvy a lepší podání detailů ve světlých a tmavých místech obrazu. Ta byla nabízena jako nadstandard, bonus ke 4K vysílání. Japonská televize NHK si v Riu poprvé vyzkoušela záznam her dokonce v rozlišení 8K (7680 x 4320), což je ovšem vyloženě záležitost pro budoucnost - TV s tak extrémním rozlišením existují zatím jen jako demonstrační prototypy.

 

Trénink ve znamení wearables

Také sportovci ovšem využívají pestrou škálu možností, které jim moderní technologie nabízejí - např. při tréninku se ke slovu dostávají stále častěji jako běžná záležitost tzv. wearables, neboli nositelná elektronika: různé fitness náramky či chytré hodinky monitorující tělesné parametry a aktivity počínaje správným dýcháním a monitoringem srdečního tepu či kvality spánku až po např. analýzu pohybových aktivit a množství vydané energie apod., nebo brýle s prvky tzv. rozšířené reality nabízející doplňkové informace, které jsou populární hlavně u cyklistů či posádek sportovních lodí. 

Hitech boty (nejen) pro olympiádu

Pro jamajskou atletku Shelly-Ann Fraser-Pryceovou, vítězku sprintu na 100 m z předchozích OH v Pekingu a v Londýně, vyvinula firma Nike speciální pevné a ultralehké boty nazvané Zoom Superfly Elite, jejichž design byl inspirován strukturou mořských organismů. 

Nike představila i patentovanou obuv Hyper Adapt 1.0, první masově sériově vyráběné boty s elektrickým šněrováním. Bota obsahuje v patě senzor a po nazutí se dokáže sama utahováním přizpůsobit anatomii nohy svého nositele pomocí extrémně malých motorků. Ty boty utáhnou nebo uvolní pomocí systému kabeláže uvnitř boty. Prostřednictvím dvou tlačítek (plus a minus) na vnější straně si je ale atlet může seřídit i dle vlastních preferencí.