Evropská komise vydala dne 20. července 2016 sdělení pod názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu, která je součástí celosvětového přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a oběhové hospodářství, jenž získal nový impuls díky Pařížské dohodě o změně klimatu.  

Odvětví dopravy představuje téměř jednu čtvrtinu emisí skleníkových plynů v Evropě a je hlavním zdrojem znečištění ovzduší ve městech. Odpovědí Evropské komise na tento stav je přechod k nízkoemisní mobilitě, tedy k mobilitě s nízkými emisemi uhlíku a látek znečišťujících ovzduší. Cíl je jasný: emise skleníkových plynů v odvětví dopravy musí být do poloviny tohoto století sníženy alespoň o 60 % v porovnání s rokem 1990 s tím, že budou dále snižovány – až směrem k nule. 

Regulační rámec práva EU proto čeká zásadní změna, která usnadní přechod na nízkoemisní mobilitu. Dle Komise je třeba začít u účinnějšího dopravního systému, který umožní snížit závislost Evropy na dovozu ropy. Zavádění inteligentních dopravních systémů ve všech oborech dopravy představuje z tohoto důvodu nedílnou součást rozvoje transevropské dopravní sítě.

Dále také systémy poplatků v celé EU by měly být založeny na skutečně ujeté vzdálenosti, aby lépe odrážely zásadu, že platí znečišťovatel a uživatel. Za tímto účelem Komise pracuje na vývoji norem v oblasti interoperabilních elektronických systémů výběru mýta v rámci EU, aby tak usnadnila vstup nových poskytovatelů mýtných služeb na trh a snížila celkové náklady mýtných systémů. Kromě toho Komise hodlá přezkoumat směrnici o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, aby umožnila výběr poplatků i na základě rozdílu emisí oxidu uhličitého a rozšířila použití některých zásad směrnice i na autobusy a autokary, ale i osobní automobily a dodávky.

 

Rámec pro alternativní energii s nízkými emisemi 

V rámci přezkumu stávajících právních předpisů v oblasti paliv a energie z obnovitelných zdrojů Komise prověřuje možnosti, jak poskytnout pobídky inovacím v oblasti zdrojů energie, které jsou nezbytné pro dlouhodobou dekarbonizaci. Toho lze dosáhnout např. tím, že bude dodavatelům paliv uložena povinnost zajistit určitý podíl alternativní energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou např. pokročilá biopaliva a syntetická paliva, kupř. pověřením k přimíchávání těchto paliv, nebo uložením povinnosti snížit míru dopadu dodávané energie na tvorbu skleníkových plynů.  

Komise již uvedla, že biopaliva z potravinářských plodin hrají při dekarbonizaci odvětví dopravy pouze omezenou úlohu a po roce 2020 by již neměla získávat veřejnou podporu. V této souvislosti se Komise zaměřuje na postupné vyřazení stávajících paliv a nahrazení pokročilejšími biopalivy. 

Vyhlídky na využití alternativních zdrojů energie s nízkými emisemi jsou v případě jednotlivých oborů dopravy odlišné. Nejširší škála možností je dle Komise v současné době v odvětví osobních automobilů a autobusů a v případě železniční dopravy se nabízí řešení v podobě elektrifikace. Ve střednědobém horizontu budou pokročilá biopaliva obzvláště důležitá pro odvětví letecké dopravy a pro nákladní silniční dopravu a autokarovou dopravu. Očekává se rostoucí využití zemního plynu jako alternativy k lodním palivům v odvětví lodní dopravy a jako náhrada za motorovou naftu v nákladní silniční dopravě a autokarové dopravě. Potenciál zemního plynu může být významně podpořen využitím bio-metanu a syntetického metanu (technologie přeměny elektřiny na plyn).

 

Vybudování infrastruktury pro alternativní paliva 

Významná část alternativních paliv (včetně elektrické energie) vyžaduje specifickou infrastrukturu mimo rámec stávajícího systému doplňování paliva. Směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva se zabývá zaváděním společných norem na vnitřním trhu, dostatečnou dostupností infrastruktury a informovaností spotřebitelů, pokud jde o kompatibilitu jednotlivých druhů paliv a dopravních prostředků. Komise nově připravuje metodologii srovnávání cen jednotlivých druhů paliv.  

Na základě této směrnice členské státy do listopadu 2016 navrhnou politické rámce pro zavádění veřejně dostupných elektrických stanic pro dobíjení vozidel a čerpacích stanic pro doplňování zemního plynu, a volitelně rovněž pro doplňování vodíku. Konečným cílem je umožnit cestu osobním automobilem napříč Evropou a zajistit, že dobíjení elektrického vozidla je stejně snadné jako doplnění nádrže.  

EU se na zavádění této infrastruktury podílí finančně a prostřednictvím svých platforem. Probíhající projekty sdružují 1 miliardu EUR ze soukromých a veřejných investic a téměř 600 milionů EUR v podobě finanční podpory, kterou EU poskytuje bezmála stovce projektů. Komise hodlá dále usnadnit přeshraniční investiční projekty na zavádění infrastruktury pro dobíjení a alternativní paliva, mj. zkoumá možnosti na podporu zřízení nabíjecích stanic pro elektromobily v budovách.

 

Přechod k vozidlům s nulovými emisemi

V případě silniční dopravy bude dle Komise nezbytné další vylepšení spalovacího motoru. V rámci přechodu na vozidla s nízkými emisemi a vozidla s nulovými emisemi bude přijata řada opatření k zajištění zapojení výrobců a uživatelů, a to na všech úrovních. V porovnání s minulostí se politiky více soustředí na nákladní silniční dopravu a autobusovou a autokarovou dopravu.

Dále bude zaveden nový celosvětový zkušební postup – tzv. světový harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla, který poskytne realističtější a přesnější informace o hodnotách oxidu uhličitého a spotřebě paliva. Na tomto novém postupu budou založena nastavení norem pro automobily a dodávky po roce 2020, přičemž při definování nových norem bude muset být zohledněna vyšší přísnost nové zkoušky.  

Komise rovněž zkoumá proveditelnost měření spotřeby a emisí oxidu uhličitého ve skutečných podmínkách a využití těchto údajů ke zvýšení informovanosti spotřebitelů a kontrole přesnosti zkušebních postupů.

 

Strategie pro osobní automobily a dodávky po roce 2020 

Emise z tradičních spalovacích motorů budou muset být po roce 2020 ještě více sníženy, přičemž bude nutné zavádět vozidla s nízkými emisemi a vozidla s nulovými emisemi a do roku 2030 jim zajistit významný tržní podíl. Na podporu tohoto přechodu bude nezbytné poskytnout pobídky jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, a to prostřednictvím opatření přijatých na úrovni EU, členských států, regionů i na místní úrovni.  

Komise v současnosti pracuje na normách oxidu uhličitého pro automobily a dodávky po roce 2020, přičemž hodnotí jejich náklady a přínosy. Technologicky neutrálním způsobem bude analyzovat rovněž dopady různých způsobů podpory vozidel s nízkými a nulovými emisemi, jako např. stanovení specifických cílů. Bude nezbytné taková vozidla řádně definovat, a to včetně rozlišení mezi vozidly s nízkými emisemi a vozidly s nulovými emisemi. Komise chce rovněž uvážit harmonogram rámce pro období po roce 2020, zejména stanovení dílčího cíle před rokem 2030. Tato opatření podpoří rozvojem domácí výrobní základny článků elektrických baterií nové generace. 

Pokud jde o pobídky pro chování spotřebitelů, velmi účinné jsou daňové nástroje. Členské státy v současné době stále uplatňují širokou škálu navzájem si odporujících daňových pobídek, které od nízkoemisní mobility odrazují. Mezi ně patří například pobídky pro některá fosilní paliva, kupř. ve formě nižších sazeb pro určitá paliva, nebo zvláštní daňové režimy pro firemní vozy. Tyto režimy ve správě členských států hodlá Komise přehodnotit, aby byly zaručeny pozitivní pobídky ve prospěch vozidel a energie s nízkými emisemi využívané v odvětví dopravy. 

 

Strategie pro nákladní automobily, autobusy a autokary po roce 2020  

Emise z nákladních automobilů, autobusů a autokarů v současné době představují asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého ze silniční dopravy a očekává se, že mezi lety 2010 a 2030 jejich podíl stoupne o 10 %. Ačkoliv nákladní automobily, autobusy a autokary podléhaly obdobným normám jako osobní automobily a dodávky, pokud jde o látky znečišťující ovzduší – a nyní jsou povinny je splňovat i v podmínkách skutečného provozu na silnici –, EU pro ně ani nestanovuje normy palivové účinnosti, ani nezavádí systém sledování oxidu uhličitého jako v případě osobních automobilů a dodávek.  

Jako první krok Komise v současnosti připravuje dva návrhy: jeden se týká certifikací o emisích oxidu uhličitého a spotřeby paliva u těchto vozidel a druhý se týká sledování a hlášení těchto certifikovaných údajů. Tato opatření umožní odstupňovat míru zpoplatnění jednotlivých uživatelů silnic. 

EU chce rovněž zavést opatření, která aktivně omezí emise oxidu uhličitého z nákladních automobilů, autobusů a autokarů. V jiných částech světa, např. ve Spojených státech amerických, Číně, Japonsku a Kanadě, byly již příslušné normy přijaty, přičemž na těchto režimech se podílejí někteří evropští výrobci. Komise proto urychlí analýzu variant návrhu norem oxidu uhličitého u těchto vozidel a zahájí veřejnou konzultaci za účelem přípravy pro vypracování návrhu během tohoto funkčního období. Uvážíme-li, že průměrná doba životnosti nákladních automobilů je asi 10 let, pak vozidla prodaná v roce 2020 budou na evropských silnicích ještě v roce 2030. Aby bylo možno dosáhnout co nejrychlejšího pokroku, hodlá Komise uvážit různé možnosti norem, včetně možnosti zacílit normy pouze na motor či na celé vozidlo, a to s cílem omezit emise mnohem dříve než v roce 2030. 

U některých kategorií – např. městských autobusů – se zdá být brzké zavedení těchto technologií na dosah a Komise hodlá prozkoumat možnost dosažení zvláštního cíle nulových emisí. Veřejné zakázky přitom považuje za mocný nástroj pro vytváření trhů inovativních výrobků a hodlá je využít i při podpoře zavádění těchto vozidel. Za účelem zvýšení účinnosti veřejných zakázek Komise v současné době pracuje na revizi směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, která by do veřejných zakázek v EU zavedla požadavky na udržitelnost. 

 

Propojení dopravních a energetických systémů 

Nízkoemisní mobilita by mohla ovlivnit dodávky energie, protože vytvoří další poptávku po určitých zdrojích energie a zároveň sníží poptávku po jiných zdrojích. Dodavatelům fosilních paliv se otevřou nové příležitosti, spojené s využitím alternativní energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy. 

Stávající elektrická soustava sice má v zásadě dostatečnou kapacitu, aby pokryla široké využití elektřiny v dopravě, ve špičkách však mohou nastat problémy s distribucí. K řešení tohoto problému Komise v rámci strategie pro energetickou unii pracuje na návrhu podoby trhu s elektřinou, který se zaměřuje na usnadnění začlenění elektromobility podporou nabíjení v době, kdy je cena elektřiny nízká v důsledku nízké poptávky nebo vysoké nabídky. Návrh by rovněž mohl snížit překážky ve vlastní výrobě, skladování a spotřebě elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To by spotřebitelům například umožnilo snáze využívat elektrickou energii, kterou vyrobí jejich solární panely, k nabíjení vozidel. 

V dlouhodobém horizontu se baterie elektromobilů mohou stát nedílnou součástí elektrické soustavy a v případě potřeby mohou dodávat energii do sítě. Podobně může být elektrická energie v době nízkých cen využívána na výrobu vodíku, bioplynu a syntetických paliv, čímž se zajistí jedna z forem skladování energie.

 

Digitální technologie 

Digitální technologie skýtají dle Komise obrovský potenciál pro optimalizaci dopravního systému, a rovněž podporují integraci dopravy s dalšími systémy, např. energetickým systémem, a podílí se tak na zvyšování účinnosti odvětví mobility. Za tímto účelem hodlá Komise vytvořit regulační rámce k podpoře vývoje těchto technologií a nastavit normy, které zajistí interoperabilitu, a to i přeshraniční, a umožnit výměnu dat a současně se zabývat otázkou ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti. V rámci strategie pro jednotný digitální trh Komise připravuje iniciativu pro volný tok dat, která má zamezit neodůvodněným omezením týkajícím se lokalizace dat a řešit otázky spojené s přístupem k datům a jejich použitím v dopravě a při poskytování dopravních informací. Ve sdělení o digitalizaci evropského průmyslu již Komise představila opatření na podporu nových obchodních modelů, včetně ekonomiky sdílení.

 

Závěr

Závěrem sdělení Komise vyzvala Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářsky a sociální výbor a Výbor regionů, aby strategii podpořily a oslovila všechny aktéry, aby na všech úrovních a napříč odvětvími přispěli k jejímu provedení. Souběžně se strategií Komise zahajuje veřejné konzultace týkající se přístupu ke snižování emisí ze silniční dopravy: tedy z osobních automobilů a dodávek, ale také z nákladních automobilů, autobusů a autokarů.