Překvapivé závěry přinesla studie, kterou z pověření iniciativy Energy Union Choices vypracovali specialisté konzultantských firem Artelys a Climact. Vyplývá z ní, že plány na rozvoj plynové infrastruktury v rámci EZ jsou naddimenzované, a výstavba až 80 % (!) plánovaných nových plynovodních sítí je tak zřejmě zbytečná. 

Podle výpočtů autorů studie Energy Union Choices: A Perspective on Infrastructure and Energy Security in the Transition, by se EU obešla bez většiny přípojek pro import plynu i nových distribučních sítí mezi jednotlivými státy, které se mají realizovat - a to i v případě, že by došlo ke zvýšení spotřeby plynu, výkyvům v zásobování nebo urychlenému odklonu od uhlí. Ze základních stavebních kamenů evropské energetické unie, jako jsou kolosy Nord Stream 2 nebo Jižní plynový koridor, ale i skromnější projekty zařazené do seznamu 195 klíčových evropských projektů společného zájmu (PCI), by se tak mohl stát kámen úrazu. 

Evropská poptávka po plynu (kromě CNG) klesá

Riziko neefektivních investic odhadují autoři studie na 11,4 mld. eur. Výjimkou jsou některé projekty pro jižní Evropu, kde by dosavadní zásobování plynem mohly narušovat konflikty mezi Ukrajinou a Ruskem. I zde je však prý možné při správném plánování, zvýšení energetické účinnosti a zohlednění podmínek regionu dosáhnout úspor a omezení závislosti na dovozu. 

Poptávka plynu v EU klesla v uplynulých letech o 23 %. Kapacita stávajících plynovodů je využívána z 58 %, a terminálů pro dovoz zkapalněného plynu (LNG) z 32 %. Studie upozorňuje, že některé části současné evropské plynové infrastruktury přestanou být využívány ještě před koncem projektové životnosti. V ČR se loni spotřebovalo 7607,6 mil. m3 zemního plynu, což sice bylo o 4,5 % více než v roce předchozím, ale i tak šlo o druhou nejnižší spotřebu v uplynulém desetiletí. Důvodem poklesu jsou stoupající průměrné roční teploty a s nimi související menší spotřeba plynu k vytápění domácností a u maloodběratelů. Za vzrůstající tendencí CNG je podle údajů Českého plynárenského svazu zvýšená poptávka v dopravě. 

 

 

Řešení? Chytřejší přístup k energetické infrastruktuře

Příčinu do budoucna nadále klesající spotřeby zemního plynu vidí experti ve zvyšování energetické účinnosti budov, elektrifikaci v oblasti teplárenství a dopravy a integrovaném plánování infrastruktury v duchu klimatických cílů a energetické politiky EU do roku 2030. „Chytrý přístup k nové energetické infrastruktuře znamená lepší zabezpečení zásobování za nižší cenu. Musíme využít možnost vybudovat bezpečný a ke klimatu vstřícný energetický systém, který vyloučí rizika špatných investic,“ řekl Jonathan Gaventa, ředitel organizace E3G, která je členem iniciativy Energy Union Choices.