Evropská komise v polovině září vydala dlouho očekávané sdělení „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh - na cestě k evropské gigabitové společnosti“, které má tvořit v rámci soft law měkký rámec pro další politický, ale i legislativní vývoj v oblasti elektronických komunikací.     

Sdělení se především přihlašuje k jednomu z hlavních cílů Strategie Evropské komise pro jednotný digitální trh z května 2015, a sice vytvořit správné prostředí a podmínky pro zavádění pokročilých digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou. V návaznosti na to Evropská rada v červnu 2016 vyzvala k zajištění velmi vysokokapacitního pevného i bezdrátového širokopásmového připojení v celé Evropě. Za tímto účelem vytýčilo Sdělení vizi evropské gigabitové společnosti, kde dostupnost a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou umožní rozsáhlé využívání výrobků, služeb a aplikací na jednotném digitálním trhu. Tato vize se má uvést do praxe prostřednictvím tří strategických cílů do roku 2025:

 

1)pokud jde o evropský růst a zaměstnanost, gigabitové připojení pro místa, která jsou motorem pro socio-ekonomický rozvoj; 

2)pokud jde o evropskou konkurenceschopnost, pokrytí všech městských oblastí a všech hlavních pozemních dopravních tras sítěmi 5G; 

3)pokud jde o evropskou soudržnost, přístup všech evropských domácností k internetovému připojení s rychlostí nejméně 100 Mb/s.

 

Aby se tato vize stala skutečností, navrhuje Sdělení řadu iniciativ, které mají nastavit vhodné podmínky pro provedení nutných investic. Tyto iniciativy sestávají na prvním místě z rozsáhlé reformy regulačního rámce pro elektronické komunikace v podobě doprovodného legislativního návrhu Evropského kodexu pro elektronické komunikace (kodex) a nařízení o sdružení BEREC, akčního plánu 5G pro Evropu a dalších politických a finančních opatření na úrovni Unie i na vnitrostátní a místní úrovni včetně iniciativy „Wi-fi pro Evropu“, jejímž cílem je podpořit širokou dostupnost připojení wi-fi pro občany v celé EU.  

 

Výkonné připojení k internetu na digitálním trhu

Digitální agenda pro Evropu v roce 2010 vymezila cíle v oblasti připojení k internetu do roku 2020: zajistit univerzální dostupnost připojení o rychlosti 30 Mb/s, zajistit územní soudržnost a předplacené připojení nejméně 50 % evropských domácností k sítím s rychlostí 100 Mb/s a předjímat budoucí potřeby týkající se konkurenceschopnosti.

V polovině roku 2015 byla nabídka pevných sítí s rychlostí nejméně 30 Mb/s dostupná 71 % domácností v celé EU, přičemž v roce 2011 to bylo jen 48 %. Téměř polovina domácností v EU byla pokryta sítěmi s rychlostí downlinku 100 Mb/s. Předplacené připojení k sítím s rychlostí více než 100 Mb/s prudce roste z nízkých výchozích hodnot: v polovině roku 2015 mělo takové předplacené připojení 11 % všech domácností. Růstový trend je přitom výraznější v členských státech s nejvyšší mírou předplaceného připojení k sítím s rychlostí 100 Mb/s. Stále nicméně existují podstatné rozdíly mezi členskými státy a mezi městskými a venkovskými oblastmi, a to jak v pokrytí, tak ve využívání.

Očekává se, že v příštích deseti letech bude celosvětově připojeno až 50 miliard objektů od domácností až po automobily a hodinky a převážná většina bude připojena bezdrátově. Transformativní řešení založená na připojení k internetu - včetně cloud computingu, internetu věcí, vysoce výkonné výpočetní techniky a analýzy velkých objemů dat - promění obchodní procesy a ovlivní společenské interakce. Televize příští generace v následujících letech pravděpodobně výrazně posílí poptávku po šířce pásma pro domácnosti. Nové digitální aplikace, jako jsou např. virtuální a rozšířená realita, stále více připojené a automatizované řízení automobilů, lékařské zákroky na dálku, umělá inteligence nebo přesné zemědělství, budou požadovat rychlost, kvalitu a odezvu, jež dokážou zajistit pouze širokopásmové sítě s velmi vysokou kapacitou (tj. sítí elektronických komunikací, která buď zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání). 

Uvedený graf ilustruje potřebu rychlosti a odezvy připojení k internetu při používání aplikace nebo služby jedním uživatelem. Tato potřeba se zvyšuje při vícenásobném použití, které se stalo normou, neboť jediný uživatel často využívá najednou několik aplikací (např. sledování televize a používání sociálních sítí) a jediné připojení často současně využívá více uživatelů (např. v případě domácností s dětmi nebo malých a středních podniků a organizací, jako jsou školy a knihovny). 

Analýza technologických trendů a trendů poptávky přitom naznačuje, že poskytování mnoha výrobků, služeb a aplikací bude udržitelné pouze v případě, že budou optické sítě zavedeny až do pevného nebo bezdrátového přístupového bodu poblíž koncového uživatele (Optické vlákno přenáší signály rychlostí světla a má rozsah účinnosti umožňující zajištění kvalitního a symetrického spojení na desítky kilometrů. Nejslibnější technologie založená na mědi má v současné době účinný rozsah přibližně 250 m a ve zbytku sítě využívá skelná vlákna. Modernizované kabelové sítě (HFC) využívající ke zvýšení výkonu skupinu norem DOCSIS používají optická vlákna přinejmenším k tzv. optickému uzlu). Optické kabely jsou v současnosti rovněž doporučovaným médiem pro spojení mezi základní sítí a koncovými podsítěmi pro bezdrátové připojení k sítím 5G (též označovaným jako „páteřní sítě" (backhaul). 

Z veřejné konzultace, kterou Evropská komise uskutečnila ohledně potřeby rychlého a kvalitního internetového připojení po roce 2020 a opatření k uspokojení této potřeby do roku 2025 vyplynulo, že se do roku 2025 očekává zlepšení kvality pevného internetového připojení, zejména pokud jde o rychlost downlinku (přes 1 Gb/s) a dobu odezvy (kratší než 10 milisekund); konzultace také potvrdila rostoucí význam jiných parametrů, než je rychlost downloadu, a to u pevného i mobilního připojení. Tato očekávání se stále větší měrou odrážejí ve vnitrostátních plánech členských států týkajících se širokopásmového připojení. Za účelem přesnějšího definování toho, jak by mělo vypadat budoucí evropské připojení k internetu, toto sdělení stanoví řadu cílů pro zavádění sítí do roku 2025. Jejich smyslem je vybudovat gigabitovou společnost využívající sítě s velmi vysokou kapacitou, které zajistí výhody jednotného digitálního trhu pro všechny. Konkrétně pak - strategický cíl pro rok 2025 zní: Gigabitové připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry, jako jsou školy, dopravní uzly a hlavní poskytovatelé veřejných služeb, jakož i silně digitalizované podniky.

 

Vysoce výkonné připojení 5G

Komunikace 5G se bude opírat o mobilní datové připojení 4G, jakož i o pevné sítě tak, aby služby infrastruktur, které jsou v současné době oddělené, mohly být integrovány do vysoce kvalitních, globálních, všudypřítomných a programovatelných „virtuálních sítí“. To bude vyžadovat včasné využívání rádiového spektra harmonizovaného na úrovni EU, rychlou dostupnost nového spektra jako je pásmo 700 MHz pro pokrytí venkovských oblastí a pro využití uvnitř budov ve městech, a lepší koordinaci přidělování spektra v Evropě, jakož i rozšíření optických sítí pro páteřní propojení s velmi vysokou kapacitou ze stožárů a malých buněk.

Očekávané nové služby budou společně využívat základní infrastrukturu a společnou technologii 5G a umožní uživatelům a zařízením, jež se přemisťují z místa na místo, aby zůstali vždy plně připojeni, a to jak v prostředcích městské dopravy, v meziměstských koridorech, tak dokonce i ve vzduchu (např. drony pro logistiku). Očekává se, že klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací budou průmyslové zóny, silniční koridory a železniční spojení. Životaschopnost některých těchto nových aplikací bude vyžadovat dostupnost služeb 5G současně ve všech členských státech, aby se umožnilo nepřetržité poskytování služeb přes hranice a dostatečné úspory z rozsahu. Komise proto navrhuje společný střednědobý cíl podporovat společný časový harmonogram pro zavádění sítí navrhovaný v akčním plánu pro 5G.

Strategický cíl pro rok 2025 zní: Všechny městské oblasti  a všechny hlavní pozemní dopravní trasy budou mít souvislé pokrytí sítí 5G. Střednědobý cíl pro rok 2020: Připojení 5G dostupné jako plnohodnotná komerční služba alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě v návaznosti na komerční zavedení v roce 2018.

 

Lepší připojení ve venkovských oblastech

Aby připojení v roce 2025 bylo považováno za dostatečné, bude muset mít mnohem vyšší kapacitu než dnes. V současné době se v Evropě zavádějí pevné sítě a mobilní sítě 4G příští generace, avšak zemědělské oblasti v obou těchto směrech zaostávají. 

Největším problémem zůstává zabezpečení pokrytí posledních 5 % domácností a podniků, avšak nákladově efektivní modernizace je možná na základě řešení využívajících bezdrátového, jakož i pevného připojení. Na základě cílů Digitální agendy pro Evropu pro rok 2020 by do roku 2025 mělo být připojení 100 Mbps k dispozici pro všechny domácnosti, a další vývoj by měl vést k vyšší kapacitě poskytování dat. Tento cíl je třeba vnímat v rámci vyšší ambice zabezpečit přístup k mobilnímu datovému připojení na celém území, na všech místech, kde lidé žijí, pracují, cestují a shromažďují se.   

Strategický cíl pro rok 2025 je: Všechny evropské domácnosti, venkovské i městské, budou mít přístup k internetovému připojení nabízejícímu přenos dat směrem k uživateli (downlink) rychlostí minimálně 100 Mbps, které lze modernizovat na gigabitovou rychlost.

 

Poskytování gigabitového internetového připojení 

Odhaduje se, že k dosažení vize Komise a cílů pro rok 2025 je v následujícím desetiletí potřebná celková investice ve výši přibližně 500 miliard eur, což představuje o 155 miliard eur více než prosté pokračování v trendu současných investic do sítí a jejich modernizace ze strany poskytovatelů připojení. Právní rámec pro investice je proto nutné upravit tak, aby byly vytvořeny podmínky, za nichž je možné tyto dodatečné investice realizovat nákladově efektivním způsobem.

Pokud jde o regulační rámec vhodný pro připojení, telekomunikační regulační rámec EU z roku 2002 byl zaměřený na vytvoření konkurenceschopných trhů, odstranění překážek a umožnění přístupu ke klíčové infrastruktuře. Pravidla pro následující desetiletí budou i nadále zajišťovat hospodářskou soutěž, možnost volby pro koncové uživatele a odpovídající úroveň ochrany spotřebitele, a pokud možno zjednoduší regulační zásahy a dále přispějí k vytvoření stabilních a jednotných podmínek pro investory, provozovatele a poskytovatele služeb na vnitřním trhu. Tato pravidla nabídnou rovněž silnější pobídky pro primárně tržně financované zavedení pevných a mobilních sítí s velmi vysokou kapacitou různými zavedenými i novými subjekty, a zároveň zjednoduší využívání sítí prostřednictvím trvalé hospodářské soutěže a možnosti výběru. Tyto nové úlohy a strategické cíle stanovené ve sdělení jsou proto zohledněny v regulačních cílech navržených Komisí v kodexu. 

S cílem zohlednit budoucí potřeby digitálního jednotného trhu v oblasti internetového připojení obsahuje navrhovaný kodex regulační cíl týkající se přístupu k připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání, jakož i stávající cíle podpory hospodářské soutěže, podpory vnitřního trhu a zájmů občanů. V navrženém kodexu jsou stanoveny předvídatelné regulační podmínky na podporu modelů spoluinvestování a obchodních modelů, které se omezují pouze na velkoobchodní úroveň, čímž se má usnadnit důkladnější zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou v příměstských a venkovských oblastech. Kodex dále podporuje jednotný přístup k povinnostem týkajícím se pokrytí, zavádění malých buněk a sdílení sítí, čímž podporuje rozšíření sítě 5G a připojení venkovských oblastí. Kodex konečně zaručí, aby zranitelní koncoví uživatelé měli právo na smlouvu o cenově dostupném připojení.

Splnění cílů Sdělení, resp. programu Evropské komise v oblasti internetového připojení bude rovněž vyžadovat aktivní politiky na vnitrostátní a regionální úrovni, které budou vycházet z příslušných vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení. Dle Komise je k tomu nezbytné zvýšit transparentnost plánování, posílit víceúrovňovou správu a výměnu osvědčených postupů, což bude přínosné pro poskytovatele infrastruktury, veřejné orgány i uživatele připojení. Komise proto vyzvala členské státy, aby přezkoumaly pokrok v oblasti svých vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení a do konce roku 2017 je aktualizovaly s ohledem na časový horizont do roku 2025, a to v souladu se strategickými cíli stanovenými v tomto sdělení a v akčním plánu pro 5G.