Logistika na věky věků
Předvánoční období je již tradičně zatěžkávací zkouškou pro logistické a spediční firmy. Spolehlivě a hlavně včas dopravit do cílových destinací zásilky určené jako překvapení pod vánoční stromeček a také zásoby materiálů a součástek k průmyslovým výrobcům, aby výroba mohla plynule pokračovat i po svátcích. To ale znamená, že dopravní prostředky i skladová a manipulační technika jsou vytíženy na maximum a testují hranice svých možností.
Od dob dávnověku lidstva musel člověk řešit problémy a úkoly, které spadají do oblasti označované jako logistika, byť se tento termín začal používat až poměrně nedávno - poprvé se v ekonomickém pojetí, s nímž logistiku spojujeme obvykle dnes, začal objevovat v USA v 50. a následně v Německu v 70. letech minulého století. I když samotný termín je mnohem starší - začal se používat ve vojenství již více než 100 let předtím.
Počátky: ve službách vojáků
Význam logistických operací vzrostl zejména v době, kdy lidstvo začalo válčit. Vojenská tažení a výboje si už od starověku vyžadovaly zavést účinný systém zásobování putujících armád, a základy moderní logistiky, v podobě, jak ji používáme dnes, vznikly v podstatě v době napoleonských tažení (byť i sám malý „velký Bonaparte“ se nepochybně inspiroval u mnohem starších, pravděpodobně antických vzorů). Na ně navázaly moderní časy i prostředky v době dvou velkých světových válek, které zformovaly 20. století a o jejichž průběhu a výsledku rozhodovala do značné míry právě logistika válčících stran.
Tyto zkušenosti nabyté během historie se posléze významnou měrou uplatnily později i v civilním sektoru, např. při organizování obchodu a výroby - a to zejména v éře, kdy se produkce stala průmyslovou. Od té doby, zejména během posledních desetiletí, učinila logistika doslova raketový pokrok a stala se jedním z klíčových faktorů řídicích fungování moderní civilizace. Organizace výrobních procesů a zajištění jejich plynulého zásobování vším potřebným získaly mimořádný význam, což se naplno projevilo v současné éře globalizace. Logistika se stala skutečnou vědou. Na světě vzniklo a působí několik mezinárodních logistických asociací a celá řada sdružení, které nejen sdružují firmy a organizace působící v daném oboru, ale sledují i trendy a usilují o další vývoj a vylepšování organizační struktury i procesů.
Současnost: ve znamení globalizace
Idylická doba, kdy ještě na počátku uplynulého století k poměrně efektivnímu řízení obchodu stačil papír, pero a inkoust a sbor pečlivých úředníků zapisujících položky do příslušných kolonek je dávno pryč. Řádově několikanásobně větší objemy přesouvaného zboží a materiálu, stejně jako mnohonásobné zrychlení přepravy, které by v čase formanských povozů bylo nemožné, je dnes považováno za běžnou standardní záležitost charakterizující moderní, globálně orientovanou logistiku. Působení předních firem v oboru se už dávno neomezuje jen na určitý region či mezinárodní trasu, ale na celosvětové pokrytí v minimálním časovém horizontu.
Naštěstí se objevily i nové faktory a prvky, které přípravu a organizaci logistických procesů do podoby komplexního funkčního systému významnou měrou usnadňují, činí logistiku a toky materiálu a zásob přehlednější. V současné době jsou to hlavně digitalizace a bezdrátové komunikační technologie i výkonné systémy pro zpracování velkého množství dat či telematika umožňující sledovat „naživo“ v reálném čase pohyb zboží a také nejrůznější mobilní zařízení pro získávání a sběr potřebných informací a dat přímo v terénu - ve skladech, na výrobních linkách, v přepravních uzlech na trasách, po nichž se různé prvky logistického řetězce pohybují. Logistické firmy tak už např. běžně nabízejí službu sledování zásilky (často i včetně různých dalších parametrů a garanci jejich dodržení), kdy si zákazník může sám na internetu zjistit, kde se právě dodávka, kterou očekává, nachází.
Budoucnost: inteligentní řešení pro éru digitální ekonomiky
I když by se zdálo, že logistika dosáhla s nástupem nových technologií téměř dokonalosti a svého vrcholu, ve skutečnosti se musí vypořádávat se stále novými požadavky a nároky. Např. postupně se měnící (a zpřísňující) pravidla a předpisy pro manipulaci s rizikovými materiály a jejich přepravu, stále přísnější nároky na šetrnost k životnímu prostředí i požadavky zákazníků. Zejména v nastupující éře Průmyslu 4.0, kdy budou výrobní řetězce vzájemně propojeny díky pokročilé digitalizaci, bude docházet k výraznější individualizaci (customizaci) masové výroby a tím i různorodější specifikaci produkce. Je zřejmé, že se to odrazí i v požadavcích na logistiku. Zatímco uplynulá léta byla hlavně ve znamení standardizace (která však bude klíčovým tématem i do budoucna), nově přibude adaptace na konkrétní podmínky konkrétní zakázky. 
Na druhou stranu se i v logistických systémech bude ve větší míře uplatňovat automatizace a robotizace, které pomohou nejen převzít od lidí těžkou namáhavou práci, ale zároveň i snížit riziko chybovosti (člověk není neomylný, ale stroj - je-li dobře naprogramován, a zejména pokud disponuje samoučící se umělou inteligencí - chyby obvykle nedělá). Propojení různých systémů fungujících na digitální platformě na globální úrovni nabízí možnost pro další optimalizaci a zrychlení logistických operací. Již dnes se např. testují možnosti dodávek menších zásilek pomocí dronů, takže místo kurýra, který může uváznout v nečekané dopravní zácpě, doručí potřebnou součástku v krátké době od potvrzení objednávky vzduchem robot. Ani objemné zásilky v kontejnerech už nemusí putovat výhradně po moři, ale díky propojení logistických tras mohou dorazit třeba z Číny nebo jiných části asijského kontinentu (kde vzniká podstatná část současné světové produkce) do Evropy po železnici za pár dnů, místo mnohatýdenní přepravy lodí. I když lodní přeprava zůstane zjevně i nadále nejekonomičtější variantou. Jisté je však jedno: že se logistické systémy a řešení budou dál neustále vyvíjet. /re/
366
.gif)
