WMS systém ve výrobě (nejen) potravin

Pokusme se zamyslet nad dlouhou cestou, kterou výrobek, jejž máte nakonec doma, urazí, než se z prvotní suroviny stane výrobek. Jako příklad si vezměme potraviny, konkrétně pak obilné tyčinky (totéž ovšem, jen s jinými názvy surovin a komponent, platí pro mnohé další mimo oblast potravinářství). Od pěstitele obilí je zrno vykoupeno do velkoskladu, z něj putuje k prvotnímu zpracování, kde proběhne část výrobního procesu, následně k dalším zpracovatelům až po výrobce finálního produktu. Od něj potom přes velkoobchody nebo distribuční sklady na pulty prodejen. Představíme-li si tuto cestu detailně, zjistíme, že nejčastěji se vyskytujícím procesem je skladování.
Celý proces skladování a logistiky je velmi složitý a informační technologie mohou pomoci ve všech jeho částech. V potravinářství jsou navíc, oproti jiným oblastem výroby, mnohá specifika. Počínaje častou nutností zpětné dosledovatelnosti šarží surovin ve vztahu k šarži hotového výrobku přes specifika umísťování výrobků ve skladu až po velmi rozmanité expirační doby a rychloobrátkovost zboží. Ve všech těchto oblastech producentům a obchodníkům velmi výrazně pomáhají WMS systémy pro řízení skladových procesů. Podívejme se podrobněji na některé příklady a jejich řešení v systému WMS.

Zpětná dosledovatelnost (traceabilita)
Požadavek na dosledovatelnost šarží je základním prvkem bezpečnosti potravin, ale hodí se i při výrobě dalšího zboží. Každý týden se v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF) a na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce objevují desítky záznamů o vadných či dokonce nebezpečných potravinách. Pokud se takový výrobek na trh dostane, je výrobce povinen stáhnout vadnou šarži z trhu. Příčin, které vadu způsobily, ale může být mnoho. V lepším případě jde o vadu ve výrobním procesu jedné výrobní dávky a dochází ke stažení jedné šarže, v horším případě vadu způsobila vadná surovina a přichází na řadu pátrání po tom, ve kterých výrobcích a šaržích byla použita.

Pro ilustraci nám poslouží příklad výroby müsli tyčinky: Výrobce tyčinek pan Krach nepoužívá WMS systém a vše eviduje v papírové formě. Při naskladňování surovin zapíše skladník jednotlivé šarže a jejich exspirace do červeného sešitu. Chybovost zápisů není velká - na jedné stránce maximálně 5 chyb. Při výdeji surovin do výroby se zapíše do modrého sešitu druh výrobku, datum a čas zahájení výroby a připisují se jednotlivé šarže surovin pro výrobu použitých. Tentokrát maximálně tři chyby na stránku. Po ukončení výroby a vyskladnění k zákazníkům jsou na dodací listy ručně opisovány jednotlivé vydané šarže tyčinek. Dodací listy jsou založeny do šanonu. Ve výsledku je vše zaevidováno a pečlivě uschováno. Nyní ovšem dochází k situaci připomínající noční můru. Potravinářskou inspekcí byla nahlášena vadná šarže jablečné tyčinky s jogurtem - použití vadné suroviny, oříšků. Na scénu se vracejí oba sešity a šanon, kde bylo ověřeno, že předmětná šarže byla vydána opravdu do reklamujícího obchodu a také, kdy byla vyrobena. Jednoduše je podle data výroby nalezena v modrém sešitě vadná šarže použitých oříšků. Zde však začíná práce hodná Sherlocka Holmese. Je večer, pan Krach a několik věrných zasedá k modrým sešitům a pátrá po čísle šarže oříšků. Oříšky se však používají ve všech výrobcích, není to práce jednoduchá. Kolem půlnoci je (s výjimkou možných chyb a přehlédnutí) nalezeno množství šarží několika tyčinek s vadnými oříšky. Opět přichází na řadu zelený šanon a pátrání... A potom červený sešit a pátrání po dodavateli. Není třeba probdělou noc pana Kracha dále rozvádět.

Podívejme se na příklad s použitím WMS systému: Pan Veselý je také výrobce müsli tyčinek. Na rozdíl od pana Kracha používá ve firmě ERP ve spojení se systémem WMS. Proces výroby začíná příjmem surovin na sklad. Ten probíhá skenováním čárových kódů surovin, šarží a exspirací a uložením dat do systému. Při výdeji do výroby metodou FEFO (First Expired, First Out) jsou po vygenerování čísla výrobní dávky skenovány mobilním terminálem šarže použitých surovin. Vše je opět okamžitě a bez prostoru na chybu uloženo v ERP systému. Po ukončení výroby je každé balení označeno čárovým kódem obsahujícím informaci o šarži a expiraci a uloženo do pozicovaného skladu. Expedice probíhá opět metodou FEFO s navigací, bez nutnosti dohledávání nejstarších šarží. Výrobky a jejich šarže jsou skenovány a expedovány k zákazníkům. I pan Veselý bohužel použil při výrobě vadnou šarži oříšků. Jaký je však rozdíl v pátrání po všech možných vadných šaržích všech výrobků? Po zadání vadné šarže výrobku a názvu suroviny do informačního systému dojde v modulu traceability k hledání metodou UP→DOWN→UP (výrobek→surovina→výrobek) a během několika vteřin je připraven seznam všech potenciálně vadných výrobků a jejich šarží s vazbou na jednotlivé zákazníky. Zároveň je identifikován dodavatel a číslo dodacího listu. Pan Veselý se může dále věnovat své práci.

Poučení je jasné: traceabilita bez kvalitního WMS systému snad ani není možná.
Ačkoli se mohou zdát procesy řízení skladů složité, moderní WMS systémy jsou připraveny všechny podmínky výrobců a distributorů zboží splnit a poskytnout plnou oporu v klíčovém procesu logistiky a skladování.

Patrick Jirgl, Gatema, Partner systémů HELIOS od Asseco Solutions