Zaostřeno na energie
Zimní období, kdy zpravidla roste spotřeba energií (z nejrůznějších důvodů - od nutnosti vytápění, delšího svícení kvůli kratší denní době atd.) se řada uživatelů z řad občanů i firem začíná i z praktických důvodů více zajímat, jak reálně hospodaří s energií a teplem a uvažovat, jak náklady s tím spojené snížit.
Zatímco většina jiných oborů prochází více či méně různými fázemi a módními vlnami, energie a energetika zůstává konstantní stálicí. Je tématem, které (a to nejen v zimním období, kdy se ale zájem o tuto oblast tradičně zvyšuje) zajímá průmysl i domácnosti - naše společnost je na energiích zcela závislá. Zatímco naši pradávní předkové se dokázali (a museli) obejít bez tepla a o elektřině neměli (s výjimkou blesků, které si ovšem až do 17. století stejně nedokázali fyzikálně vědecky vysvětlit) ani ponětí, dnešní společnost by se bez elektrické energie a dodávek tepla okamžitě zhroutila. Dostatečný důvod k tomu, abychom se ji snažili využívat co nejlépe a nejefektivněji.
OZE vs. atom nebo symbióza různých technologií?
K nejfrekventovanějším pojmům v moderní energetice patří obnovitelné zdroje energie - OZE. Tedy především fotovoltaika a větrné elektrárny, které by měly převzít dosavadní podíl tradičních energetických zdrojů - uhelných či v některých zemích i jaderných elektráren. Jsou ideální z hlediska ekologie, ale problematičtější však už z hlediska např. průmyslových potřeb, a to zejména z důvodů výrobní kapacity a omezené možnosti regulace. Příkladem může být Německo, které se snaží v rámci své koncepce Energiewende skokově přejít po opuštění jaderné energetiky po fukušimské katastrofě k OZE. Lokality vhodné pro budování těchto zdrojů jsou však jinde než hlavní odběratelé jejich produkce a nevyhovující přenosová infrastruktura vyvolává problémy, které už pocítila i naše přenosová soustava v podobě „přeteků“ energie.
OZE si navíc kvůli dotacím a několika skandálům spojeným právě s financováním těchto ekologicky čistých zdrojů vysloužily kontroverzní pověst, což se samozřejmě promítlo i do jejich masovějšího nástupu a ve finále nahrazování tradičních energetických zdrojů variantami příznivějšími pro životní prostředí poškodilo.
Kapitolou sui generis je i zmíněná jaderná energetika - některé státy ji principiálně zavrhují, pro jiné (včetně ČR) je jednou z klíčových součástí tzv. energetického mixu. I tady probíhá intenzivní vývoj zaměřený na nové technologie a řešení, které by jadernou energetiku zbavily nálepky riskantního řešení a umožnily její využití i tam, kde by mohla být skutečně zajímavou a ekonomicky efektivní alternativou klasických elektráren.
I auta na baterky jsou součástí konceptu
Dalším pojmem, s nímž se budeme v oblasti energetiky setkávat stále častěji, jsou tzv. smart grids - inteligentní sítě, schopné díky rozsáhlému systému senzorů monitorujících jejich parametry optimalizovat jejich fungování a přizpůsobovat toky energie aktuálním podmínkám.
Součástí moderních energetických koncepcí (a tématem pro výrobce a distributory energie) se stal i další fenomén moderní doby označovaný názvem elektromobilita. Tedy nástup vozidel, o jejichž pohon se stará elektřina, ať už jde o čisté elektromobily, nebo hybridní řešení, ale chápané už nejen čistě jako dopravní prostředek, ale i součást rozsáhlejšího systému. To znamená jak z hlediska infrastruktury potřebné k jejich provozu, tak různých dalších možností, které nabízejí - např. jako úložiště energie vyrobené z obtížně regulovatelných OZE v době, kdy tuto energii nemohou dodávat do rozvodné sítě k přímému odběru a spotřebě.
Svým způsobem jde vlastně o návrat v čase, protože elektromobily tu byly mnohem dříve, než
moderní svět ovládly vozy, plavidla a létající stroje poháněné spalovacími motory. Technický vývoj přivedl spalovací motory téměř k dokonalosti, pokud jde o výkonové parametry, ale upadly v nemilost ekologů právě kvůli masovému rozšíření, jež se časem začalo projevovat na životním prostředí. I když, pokud máme být upřímní, automobily nejsou hlavními škůdci - na znečištění planety se podílejí jen zhruba desetinou. I to je ovšem dost významné procento na to, aby došlo k úsilí zredukovat jejich emise na minimum, případně, jak nastiňují některé vize, se emisí produkujících vozidel zbavit nadobro, a nahradit je alternativami s „čistým“ provozem. V zájmu objektivity je také nutno přiznat, že ani ryzí elektromobil není zárukou 100procentní neškodnosti pro životní prostředí, protože i energie pro jeho pohon vzniká často v ne zcela ekologických zdrojích (pokud nepochází výhradně z OZE), a stejně tak baterie potřebné k jejímu uskladnění nejsou obvykle příliš kompatibilní s proklamovanou ekologičností. Jde o to posuzovat vše v odpovídajícím kontextu a v případě tématu, jakým jsou pro nás životně důležité energie a energetika, to platí dvojnásob, pokud nechceme riskovat unáhlená či špatná řešení a rozhodnutí. /red/
424
