Čína chce budovat “energetický internet”

Na letošním jarním asijském technologickém summitu Boao Forum, zaměřeném na solární energetiku, který je součástí tradiční každoroční Asia Annual Conference 2016, vyslovili zástupci firmy JinkoSolar, jenž patří mezi hlavní čínské dodavatele solárních panelů, myšlenku globálního "energetického internetu". Šlo by vlastně o obří energetickou síť, jejímiž základními prvky by byly decentralizované solární fotovoltaické elektrárny. „Stovky a tisíce solárních elektráren rozesetých po celé zemi tvoří energetický internet, který mění způsob, jakým se elektřina vyrábí, distribuuje, spotřebovává i obchoduje vzhledem ke stále lepší ekonomice solárních instalací," říká šéf firmy JinkoSolar Xiande Li.
Od firmy, která má za sebou první dekádu své existence zní takovéto plány až příliš ambiciózně, ale od roku 2006, kdy se JinkoSolar objevila na čínské energetické mapě už urazïla pěkný kus cesty - ve svých pěti továrnách zaměstnává na 15 000 lidí, své solární panely dodává do celého světa, a je schopná pokrýt celý energetický dodavatelský řetězec od výroby křemíkových waferů, přes solární články a moduly až po komplexní dodávku elektráren “na klíč”.
JinkoSolar ovšem není s myšlenkou takovéhoto megaprojektu osamocena. Podpory se jí dostalo ze strany State Grid Corp. of China (SGCC), což je čínská, obdoba české organizace ČEPS, která v Číně spravuje národní elektrorozvodnou síť. Její předseda Zhenya Liu na zmíněném energetickém fóru konstatoval, že u energetických sítí lze čekat obdobný proces, jakým už prošly světové dopravní a informační sítě, takže na řadě je nyní výroba a distribuce energie.  
Nová globální síť přesahující národní hranice a rozvádějící energii “ze státu do státu a z kontinentu na kontinent” by tak měla propojit obří větrné parky v severských oblastech i solární farmy na rovníku, a zároveň řešit i mezinárodní problémy či nerovnováhy a vytvořit pocit globální jednoty. Páteří globální energetické sítě má být vysokonapěťové UHV vedení (ultra-vysoké napětí přesahující 800 kV), jež by umožnilo masivní využití obnovitelných zdrojů energie. Samotný proces vybudování globální energetické sítě by měl proběhnout ve třech fázích. První (do r. 2020) by byla zaměřena zejména na masivní propagaci obnovitelných zdrojů energie a jejich propojování v rámci národních sítí, a rovněž rozvoj inteligentních sítí typu smart grid. Během následující druhé fáze, uvažované v horizontu do roku 2030, by se měly propojovat jednotlivé národní sítě v rámci větších regionů. V závěrečné etapě by se pak do roku 2050, kdy by podle některých prognóz mohl podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny dosáhnout až 80 %, tyto velké nadnárodní kontinentální sítě měly propojit do jedné obří globální energetické sítě. Náklady na realizaci takovéhoto projektu se (zatím) odhadují na sumu 50 bilionů (tedy 5 tisíc miliard) dolarů.
SGCC jako energetický provider s bezmála 2 miliony zaměstnanců má s vysokonapěťovými projekty už značné zkušenosti - v provozu nebo ve výstavbě je v Číně už 17 UHV vedení. Zhenya Liu, který je někdy označován jako “otec ultra vysokovoltážního síťového napětí”, se již dříve vyslovil, že společnost už jedná s dalšími mezinárodními energetickými providery o designu a rozmístění panasijské sítě plánované kolem roku 2030, jenž by následně mohla být během dalších 20 let napojena na Evropu a další části světa.