EK navrhuje zrušit okamžitý nárok na sociální dávky

Lidé, kteří se přestěhují do jiné členské země EU, by neměli mít okamžitý nárok na tamní dávky v nezaměstnanosti, ale při hledání zaměstnání v jiné členské zemi by měl mít člověk nově nárok pobírat dávky v nezaměstnanosti ze své vlasti až po dobu šesti měsíců namísto dosavadních tří.
Podle údajů Evropské komise žilo v předcházejícím roce v jiné členské zemi než ve své vlasti 3,7 % občanů EU v produktivním věku. Cílem navrhovaných změn je podle eurokomisařky především zabránit zneužívání sociálních systémů jednotlivých členských zemí a takzvané "sociální turistice". „Volný pohyb osob je základním právem naší unie, kterého si občané váží, mobilita ale potřebuje jasná, spravedlivá a vymahatelná pravidla," uvedla Marianne Thyssenová
Návrh komise na úpravu pravidel mobility občanů Evropské unie není ale tak zásadní, jak původně dlouhodobě požadovala kvůli pracovníkům z východní části EU především Británie, která si však v případě plánovaného odchodu z unie už bude moci stanovit v této záležitosti vlastní pravidla, aniž by byla vázána na společné unijní řešení.
Podle návrhu by členské země mohly napříště požadovat, aby občané z jiných členských zemí EU pracovali v zemi aspoň tři měsíce před tím, než jim vznikne nárok na dávky v nezaměstnanosti. Přičemž členské země by v případě, že si nově příchozí práci aktivně nehledá, měly mít také nárok mu sociální dávky odepřít. Povolení k pobytu by měli cizinci získat pouze v případě, pokud se dokážou finančně zabezpečit a pokud si budou platit zdravotní pojištění.
Lidé, kteří žijí v jedné členské zemi, ale za prací jezdí přes hranici do jiné země, by měli mít nárok na dávky v nezaměstnanosti v té zemi, v níž pracovali v posledních alespoň dvanácti měsících. Zpřísnit by se měla také pravidla pro zaměstnance vyslané za prací do zahraničí.
Beze změn by však měla naopak zůstat dosavadní pravidla pro vyplácení přídavků na děti. Ty by úřady měly vyplácet i nadále v té zemi, kde pracují rodiče dítěte a stejně tak nadále nebude záležet na tom, zda děti žijí u rodičů nebo v jejich původní vlasti. O změnu pravidel upravujících přídavky na děti usilovala skupina několika bohatších států, které požadovaly, aby se výše vyplácených přídavků na děti přizpůsobila tomu, ve které zemi EU dítě žije.
Nyní se čeká, zda s návrhem Evropské komise vyjádří souhlas také Evropský parlament i členské země, jejichž schválením je přijetí navrhovaných změn podmíněno.