Vzhůru na zdi!

Projekt trval nicméně déle, než se původně očekávalo. Ukázalo se mj., že triky, které používají gekoni, by asi nefungovaly vždy u lidí (flexibilní spojení mezi dvěma kontaktními body po celou dobu, typické pro gekony je pro lidi nedosažitelné), to co funguje na skle, by se nemuselo podařit na jiných typech stěn. Do hledáčku výzkumníků se proto dostali pavouci, kteří umí obdobné kousky, ale trochu jiným způsobem. Vědci objevili na hmyzích nohách důmyslnou řadu trnů s háčky, které umožňují uchytit se na zdi, dokud je tělesná hmotnost zavěšena přímo pod nimi, a vyvinuli příchytná madla s podobnými trny a technologií, umožňující odemykat a zamykat trny podle toho, jak se madla pohybují nahoru a dolů. Experimentovali rovněž s magnetickými příchyty pro kovové plochy. Pro lezení po skle a pro použití na jiné hladké nekovové povrchy, se používá gekoní princip s přísavkami uvnitř na syntetické kůži, přičemž pro zvýšení jejich účinnosti jsou k sérii pístů připojeny nožní třmeny (viz. obr.). Když je noha ve třmenu, stahuje písty odsávající více vzduchu z vnitřku přísavek, což vymrští nanohřebeny proti povrchu stěny, a aktivuje van der Waalsovy síly. Když je sací síla uvolněna při zvednutí hmotnosti lezce z příchytného madla, lze příchyt snadno přesunout jinam. Magnetické příchytky jsou již používány speciálními jednotkami pro šplhání na lodě, cisterny a ropné plošiny. I když zatím současná technologie pro stěnové lezení vyžaduje tři různé typy příchytných madel - pro cihlové stěny, sklo a hladké zdi a kovové plochy, výzkumníci doufají, že se je podaří zkombinovat do jediného zařízení.