Exekuce po novém, aneb jak stát předává ochranu práv osob do rukou soukromé sféry
Začátkem listopadu (přesněji 9. listopadu 2011) česká vláda v tichosti a za příslovečného nezájmu českých médií, které se zásadně nevyjadřují k podstatným otázkám života společnosti, aby pak měli dostatek prostoru pro vytváření mediálního klamu, schválila návrh novely občasného soudního řádu, exekučního řádu a dalších 11 zákonů a předložila ho projednání Poslanecké sněmovně.
Obecně lze říct, že jde o nejcitelnější zásah do soudní ochrany práv osob – ať už fyzických, tak i právnických – za posledních deset let, od kdy byl zákonem (z podnětu části podnikatelské veřejnosti) odňat výkon exekuce soudům a přidělen soudním exekutorům.
Návrh novely základního civilního procesního předpisu, tj. občanského soudního řádu, a dále exekučního řádu, tj. zákona č. 99/1963 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. má podle důvodové zprávy za cíl upravit dvoukolejnost výkonu rozhodnutí a exekuce. Přeloženo do „srozumitelnosti“ to znamená, že se ruší pověření soudního exekutora k provedení exekuce prostřednictvím soudu a provedení exekuce se dostane přímo do rukou exekutora. Podle dnešní právní úpravy platí, že exekutor, který pověření soudu k exekuci neobdržel, nemůže exekuci provést. Návrh zákona tuto povinnost soudu (a exekutora přistoupit k exekuci) ruší a stanoví, že prvním úkonem soudního exekutora po zahájení exekučního řízení bude zápis zákonem stanovených údajů do nově zřizovaného rejstříku zahájených exekucí.
Kromě toho zákon stanoví následující změny:
- zavádí nový způsob výkonu rozhodnutí - správa nemovitosti,
- mění se právní úprava dalších způsobů výkonu rozhodnutí - např. u exekuce přikázáním pohledávky se umožňuje dražba této pohledávky, u postižení práv k podílu v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu dražbu těchto práv, u výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí možnost provést soupis věcí „od stolu“,
- umožňuje se postižení pohledávky v případě, že plnění vyplývající ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času (např. důchodové připojištění),
- v souvislosti s výkonem rozhodnutí prodejem nemovitosti se předpokládá, že závady váznoucí na nemovitosti budou přecházet na vydražitele (s výjimkou zjevných excesů), proti dražební vyhlášce nebude odvolání přípustné, o rozvrhu bude rozhodováno bez jednání, nejvyšší podání bude možno být doplaceno úvěrem; dále se zavádí možnost získat nemovitost za předražek, obligatorní přítomnost znalce při oceňování,
- výkon rozhodnutí prodejem podniku se nahrazuje výkonem rozhodnutí postižením podniku, zavádí se možnost správy podniku,
- právní úprava místní příslušnosti exekučního soudu se bude primárně určovat podle adresy místa trvalého pobytu vedené v příslušné evidenci,
- umožňuje se spojení věcí, pokud tentýž oprávněný podal více návrhů proti témuž povinnému (případně jiný oprávněný proti témuž povinnému) u téhož nebo jiného exekutora,
- sídlo Exekutorské komory České republiky se přesouvá z Brna do Prahy.
Pro úplnost je potřeba doplnit, že tento citelný zásah do občanského soudního řádu dále posouvá existující třífázovou strukturu exekučního řízení, založeného na nařízení výkonu, provedení výkonu a rozvrhu výtěžku ve prospěch exekutorů, čili osob soukromého práva, a to na úkor soudů, tedy ochránce práv zákona a zákonnosti. Původně byl soudním exekutorům (dle exekučního řádu z roku 2001) svěřen výkon exekuce (její provádění), přičemž její nařízení a rozvrh výtěžku náležely soudu. V roce 2009 (na návrh vlády M. Topolánka) bylo zákonem č. 286/2009 Sb., svěřeno exekutorům provedení rozvrhu výtěžku exekuce, rozhodování o odkladu exekuce a o zastavení exekuce. V roce 2011 je dále navrženo, aby bylo odstraněno i nařízení exekuce soudem a tím i formální kontroly správnosti postupu (exekutor tak bez jakékoliv formální kontroly přistoupí k provedení exekuce) a dochází tak k dalšímu oslabení ochrany povinného. Soudu zůstává pouze vyrozumění o nařízení exekuce, proti němuž není opravný prostředek.
Poslanecká sněmovna návrh dle svých zákonných povinností předložila k projednání na nejbližší – 32. schůzi, která začala začátkem prosince. Pokud se dodrží standardní legislativní proces, tak lze očekávat schválení zákona ve druhé polovině roku 2012 a účinnost nejpozději od 1.1.2013. Jistě bude ale zájmem ze strany zejména exekutorů (a části veřejnosti, která tyto záměry podporuje - včetně zákonodárné a výkonné) – aby to bylo ještě dřív. /pm/
844
.gif)
