asseco Aimtec murr

Bude solární energie do 10 let nejlevnější zdroj?

Od roku 2009 ceny solární elektřiny klesly o 62 % a pokrok v technologiích i budování nových projektů umožnily výrazně zvýšit výrobní kapacity. Už nyní je v některých částech světa levnější než elektřina vyrobená spalováním uhlí. Podle analytiků bude elektřina ze Slunce do roku 2025 nejlevnější.

 

Během necelé dekády by se Slunce mohlo stát nejlevnější možností výroby elektřiny po téměř celém světě, predikují analytici Bloomberg New Energy Finance (BNEF) - dojít by k tomu mohlo podle nich ještě do roku 2025. Vycházejí přitom z nedávných rekordních cen dosažených v tendrech při kontraktech na výrobu a dodávky elektřiny, které dosáhly hodnoty méně než tři centy za kilowatthodinu, což je prakticky polovina průměru globálních nákladů na elektřinu z uhlí. Střízlivější prognózy však poukazují i na faktory, které k dosažení takto nízké ceny při kontraktech měly vliv s tím, že obsahují i předpoklady, které se v praxi nemusí ukázat jako reálné.

Čína: solární, ale i uhelná velmoc
Tempo, jakým klesají ceny sluneční energie, se v různých zemích často výrazně liší. Ve státech, které uhlí musejí dovážet nebo zatěžují výrobu z neekologických zdrojů poplatky či daněmi za emise oxidů uhlíku (což je případ zemí EU nebo Brazílie), by elektřina ze Slunce mohla zlevňovat rychleji a pod ceny uhelné energie se dostat už kolem roku 2020. V případě velkých producentů uhlí, kde je obvykle podstatná část energetické infrastruktury založena na uhelných elektrárnách, jako je Čína nebo Indie, to bude zřejmě proces výrazně pomalejší.
Nicméně významnou roli připisuje BNEF rozvoji solární energetiky právě Číně, která je nyní zemí s největší instalovanou kapacitou solárních elektráren na světě, a kde se vláda snaží snížit emise oxidů uhlíku a zvýšit spotřebu tzv. čisté energie. Analytici předpovídají, že na tamním trhu klesnou ceny ze Slunce vyrobené elektřiny pod ceny elektřiny z uhelných zdrojů v roce 2030. Problémovým faktorem je však při přechodu k obnovitelné ekologické energii od tepelných zdrojů obtížná možnost regulace OZE a s tím spojená stabilita dodávek, kdy zvláště v regionech s vyšší délkou slunečního svitu musejí některé solární elektrárny kvůli přetížení rozvodných sítí přerušovat dodávky.

Slunce místo ropy - zatím jen částečně
Dalším z nastupujících významných hráčů v segmentu solární energetiky jsou paradoxně, ale nikoli neočekávaně, arabští producenti ropy, kteří se snaží snížit energetickou závislost na ropě a intenzivně se připravují na časy, kdy globální éra tohoto fosilního paliva definitivně skončí. Jak uvedl ministr pro energetiku Chálid Fálih, Saúdská Arábie spustí letos rozsáhlý program podpory obnovitelných zdrojů energie, který počítá do roku 2023 s investicí ve výši 30 až 50 mld. dolarů (765,5 mld. až 1,3 bilionu Kč). Loni schválený hospodářský reformní program počítá s tím, že do roku 2020, kdy se v Saudské Arábii předpokládá výroba 120 000 MW elektřiny, by měly zhruba 4 % spotřeby energie v zemi pokrýt obnovitelné zdroje energie, které přispějí ve zmíněné době do energetického mixu 3450 MW (v současné době mají obnovitelné zdroje na celkové výrobě elektřiny podíl méně než 1 %). Půjde tedy o minoritní podíl, ovšem např. v Dubaji už vznikají pozoruhodné projekty demonstrující, jak by mohla fungovat energeticky soběstačná města budoucnosti využívající ekologické a obnovitelné zdroje - např. futuristické město Masdar poblíž Abu Dhabi. Ministr rovněž uvedl, že země pracuje i na způsobech, jak propojit své projekty v oblasti obnovitelné energie s Jemenem, Jordánskem a Egyptem.
Kromě obnovitelných zdrojů energie má Saúdská Arábie ve hře i další směr v podobě rozvoje jaderné energetiky. Jak konstatoval Chálid Fálih, země hodlá investovat nemalé částky i do tohoto energetického segmentu, přestože zatím neuvedl přesnější informace o časovém horizontu ani objemu peněz, který hodlá Rijád do atomu investovat. Nicméně byla už zahájena studie proveditelnosti týkající se výstavby prvních dvou komerčních jaderných reaktorů o výkonu 2,8 GWh.

Největší solární elektrárna na světě se staví u marockého města Ouarzazate (Warzazát), poblíž místa, kde se natáčely filmy jako Lawrence z Arábie či Gladiátor. Na rozloze 6000 akrů (přes 24,2 km2), tedy jako marocká metropole Rabat, budou čtyři elektrárny vyrábět 580 MW elektřiny. První 160MW sekce Noor 1 byla do provozu uvedena loni, Noor 2 a 3 jsou plánovány letos. Marocký projekt pracuje s koncentrátorovou zrcadlovou technologií, která oproti tradičním solárním panelům dokáže energii vyrábět i po západu slunce. V arabském světě písku a ropy k warzazátské elektrárně už brzy přibudou další, zejména saúdské projekty.

 
Publikováno: 28. 3. 2017 | Počet zobrazení: 1654 článek mě zaujal 371
Zaujal Vás tento článek?
Ano