Kouzelný malý radar umí poznat věci
Nová technologie dokáže v reálném čase zjistit, co za objekt je umístěný na snímači. Přístroj, nazvaný RadarCat, může být „vyškolen“, aby rozpoznal různé předměty a materiály, nebo dokonce identifikoval jednotlivé části těla. Systém, využívající radarový signál, by mohl nahradit čárové kódy u pokladny, umožnit automatické třídění odpadu nebo usnadnit proces učení se cizího jazyka.
Původně byl projekt firmy Google s kódovým označením Soli v roce 2015 prezentován jako technologie pro ovládání různých zařízení gesty. Jeho klíčovým prvkem jsou miniaturní radary, dostatečně malé, aby je bylo možné umístit do chytrých hodinek SmartWatch, umožňující detekovat pohyby se submilimetrovou přesností. Ale jak uvádí server The Verge, skupina vědců ze skotské univerzity St. Andrews našla pro technologii mnohem širší možnosti využití. Počítačoví specialisté z výzkumné skupiny St. Andrews Computer Human Interaction (SACHI) využili senzor vyvinutý pro snímání jemných mikropohybů lidských prstů k tomu, aby technologii naučili novým možnostem: rozpoznávat pomocí radaru objekty.
„Miniaturní radar Soli otevírá široké spektrum nových forem bezdotykové interakce. Jakmile bude nasazen v produktech, může znamenat revoluci ve způsobu, jak budou lidé komunikovat s počítačem a používat předměty každodenní potřeby," vysvětluje profesor Aaron Quigley, vedoucí výzkumu a předseda SACHI.
Každý objekt má unikátní „radarový otisk“
Zařízení se nazývá RadarCat (nebo radarová kategorizace pro vstup a interakce) a funguje obdobně jako jakýkoli radarový systém: pomocí odražených elektromagnetických vln se snaží lokalizovat příslušný objekt a určit jeho základní charakteristiky. Vzhledem ke své extrémní přesnosti umí radary Soli Google oproti svým větším příbuzným ještě něco: mohou nejen detekovat exteriér objektu, ale i jeho vnitřní strukturu a zadní povrch.
„Tyto tři sady signálů společně dávají pro každý objekt jedinečnou charakteristiku podobně jako otisk prstu," konstatuje profesor Aaron Quigley. To umožňuje systému RadarCat určit s dostatečnou přesností např. i rozdíl mezi přední a zadní části telefonu, nebo dokonce rozeznat i to, zda je sklenice prázdná nebo plná. Systém je podle výzkumníků až překvapivě přesný, nicméně má i své „mouchy" - např. si občas plete objekty s podobnými vlastnostmi materiálů, jako třeba notebook s hliníkovým povrchem s hliníkovou váhou a vzhledem k tomu, že funguje nejlépe pro pevné předměty s plochými povrchy, detekce a rozeznání dutých nebo složitěji tvarovaných objektů si vyžaduje delší čas.
Umělá inteligence v praxi aneb „učit se, učit se, učit se…“
RadarCat se také musí naučit, jak vypadá každý objekt před tím, než jej dokáže spolehlivě rozpoznat, i když samotný proces učení podle vědců není tak složitý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jakmile je potřebná informace jednou získána a zavedena do systému, její další využití už je automaticky využitelné pro další učební procesy, a může být snadno distribuována a používána. „Čím více informací máme o různých radarových otiscích předmětů, tím více je lze zobecnit a použít pro závěry o objektech, které RadarCat nikdy předtím neviděl,“ říká Aaron Quigley. Jednou z klíčových aplikací tohoto výzkumu je proto vytvořit „slovník věcí“.
Dalším krokem pro tvůrce RadarCatu je zlepšit schopnost systému rozlišovat mezi podobnými 
objekty, což by např. umožnilo, aby dokázal nejen říci, zda je sklenice plná nebo prázdná, ale také klasifikovat její obsah a přesně říci uživateli, co se chystá vypít. Tím by se mohl systém stát neocenitelnou pomůckou např. pro nevidomé a osoby se zrakovým postižením, kterým by mohl posloužit k identifikaci objektů a rozlišení těch, které se podobají tvarem nebo velikostí. Podobně by mohl dodat uživatelům či servisním pracovníkům více odborných informací - např. identifikace a model telefonu, rychle vyhledat jeho specifikace a nabídnout uživatelskou příručku. Pokud by schopnosti systému byly přidány do elektroniky, mohli by uživatelé spouštět různé funkce založené na kontextu - třeba při uchopení telefonu vybaveného RadarCatem rukou v rukavici automaticky přepnout ovládání do snadno ovladatelného uživatelského rozhraní s velkými ikonami.
K podstatným vlastnostem systému patří skutečnost, že na rozdíl od internetu věcí funguje radar bez Wi-Fi a je nenápadný. Vytvořením inteligentních objektů a prostředí se zabývá řada projektů ze současné vlny technologií (zejména IoT), ale řešení RadarCat má vůči nim výhodu, že k rozpoznání objektu nevyžaduje přidání další informace (např. QR kód) a Wi-Fi připojení (což je noční můra bezpečnostních expertů a dokonce i ohrožuje stabilitu samotného internetu).
/ir/
371
.gif)
