Strojírenské hvězdy vycházejí na jihu

Po pravdě řečeno, že prvními studenty, na něž v kampusu narazíme, budou Číňané a děvčata s exotickým půvabem, nás poněkud překvapilo - pro našeho průvodce ovšem nic zvláštního. „Právě běží půlroční výměnný program Erasmus. Ale studentů v anglickém programu máme řadu i v běžném studiu,” vysvětluje Miroslav Vovesný z oddělení marketingu. Škola loni v centru Českých Budějovic otevřela Čínské centrum VŠTE a spolupracuje s řadou čínských univerzit, jako je Severočínská technická univerzita v Pekingu, šanghajská Univerzita mezinárodního obchodu a ekonomiky nebo Henanská univerzita.   

Technická olympiáda počtvrté
Na VŠTE jsme přijeli právě v den, kdy se konal 4. ročník mezinárodní technické olympiády středních škol. Dokonale provedený architektonický model zámku Hluboká, technologie Floppy music, sloužící k přehrávání hudby či tónů pomocí disketových mechanik, ale i terénní vozidlo, tvářecí stroj nebo konstrukce samonosné posuvné brány. To vše bylo k vidění, stejně jako aplikace Simplanner pro řízení provozu firem s nepravidelnou pracovní dobou. Tedy těch, co zaměstnávají třeba brigádníky.
„V porotě jsme se snadno shodli, že letošní ročník byl z těch dosavadních nejlepší jak účastí a zastoupením žáků, tak kvalitou prací, které představovali a obhajovali,“ říká Daniel Kučerka, zástupce vedoucí katedry oborových didaktik VŠTE, který předsedal porotě v technické sekci. Záštitu nad soutěží převzala Česká strojírenská společnost, Český svaz vědeckotechnických společností. Finančně vypomohly strojírenské firmy Motor Jikov Group České Budějovice a Jihostroj Velešín.
Soutěžilo se v technické a v přírodovědné sekci, a poprvé byly obsazeny obě dvě. Vedle jihočeských průmyslovek a odborných škol z Tábora, Strakonic, Velešína a Dačic, které jsou členy Technického a vzdělávacího konsorcia při VŠTE, přijeli i zástupci Střední průmyslové školy Tachov a také dvou slovenských průmyslovek z Trnavy a Levice. Velmi úspěšní v nich byli žáci Střední průmyslové školy strojní a stavební Tábor, kteří ze šesti „pódiových“ umístění získali čtyři.

Studenti si postavili vlastní závodní vůz
K vidění byla ten den rovněž ostře červená bugina. Ta sice nepatřila mezi soutěžní projekty, ale představuje významný milník studentských projektů VŠTE. Je prvním do finále dotaženým výstupem oboru strojírenství, který se začal na škole vyučovat od března 2015. Tehdy šlo o seminární práci z předmětu počítačem podporované konstruování. „Zatímco zadání tehdy bylo na úrovni pro absolventy strojírenských průmyslovek, finální výsledek představuje špičkovou vysokoškolskou studentskou práci. Na tom je vidět posun a rozvoj celého oboru na škole,“ říká Daniel Kučerka, tehdejší vedoucí Katedry strojírenství.
O tom, že nešlo jen o studentskou zábavu, svědčí řada inovací a vlastních konstrukčních řešení, z nichž vzešly čtyři přihlášky patentů. „Nešlo o levnou záležitost, ale jsem velmi rád, že jsme studentský projekt podpořili. Nejen proto, že při něm vznikly patentové návrhy, ale především pro prostor, který tím studenti získali. Tyto zkušenosti je obohatí už na startu jejich příští profesní kariéry, a to je pro školu to nejlepší vysvědčení,“ říká rektor Marek Vochozka.
„Na počátku byl koncept dvoustopého vozidla. Volba padla na buginu, protože to není koncepčně uzavřený typ vozidla. Dává možnost výběru z širokého spektra typů s možností různých úprav a přizpůsobení - nabízí prostor pro kreativitu. Konstruktér i designér má tak velké pole působnosti. Náš návrh zaujal a Daniel Kučerka přišel s výzvou, ať se pokusíme o realizaci,” popisuje historii projektu Martin Kůs, dnes posluchač 3. ročníku, který byl vedoucím pětičlenného týmu studentů. Mladší bratr Tomáš se zhostil role jeho zástupce a hlavního konstruktéra, Filip Kůst se věnoval svařováni a technologii výroby, Petr Bláha s Václavem Rothbauerem pomáhali při výrobě a s motorizací. Spolu s nimi k tvůrčímu týmu patřili rovněž doc. Ing. Marek Vochozka, MBA., Ph.D., doc. Ing. Ján Kmec, CSc., Ing. Daniel Kučerka, Ph.D. a externista Michal Mrkáček. „Je to ale čistě studentský projekt, akademické vedení do něj, kromě konzultací a vytváření podmínek, nezasahovalo. Hlavně jsme vyhledávali odborníky z oboru," říkají tvůrci.  

Cesta k úspěchu nebývá snadná
Ambiciózní projekt školu vyšel na zhruba 450 tisíc Kč a VŠTE ho podpořila nejen ze svého rozpočtu, ale i pomocí s administrativou, konzultacemi, termínovým plánováním a zajištěním prostor a věcí potřebných k výrobě ve školních laboratořích. Při stavbě vozidla pomohla i firma pana Vevery z Blatné, u které je zaměstnán jeden z tvůrců buginy, Tomáš Kůst. Firma poskytla materiál za zvýhodněných podmínek a umožnila vytvořit do plechu karoserie potřebné výpalky. Majitel budějovické firmy Mogul Autodíly zase studentům umožnil pořídit potřebné části za sníženou cenu.
„V konceptu seminární práce se nepočítalo s realizací, takže původní řešení bylo třeba upravit a zjednodušit pro výrobu. Například styk pěti trubek obsažený v původním konceptu byl v našich podmínkách, tedy s prostředky, které jsme měli k dispozici, nevyrobitelný," říká Tomáš Kůs.
Studenti konzultovali problémy např. s Michalem Mrkáčkem, mechanikem místní firmy Suzuki, s autoelektrikou radil i pomáhal pan Biontek. „Tam jsme například narazili na problém - i když se Honda CRV z roku 2001 zdála zpočátku jako dobrá volba k využití pro projekt, šlo o jeden z prvních typů vybavených inteligentní řídicí jednotkou a elektronikou. A než se podařilo odhalit škůdce v podobě vadného relé, které nespouštělo řídicí jednotku, uplynuly cenné dva měsíce času. Veškerá nepotřebná elektronika a elektrika jako vyhřívání zadního skla, stahování zadních okének či airbagy, byla odstraněna, zůstaly jen prvky skutečně potřebné a nezbytně nutné,” popisuje trnitou cestu k finálnímu výsledku Tomáš Kůs. Těsně před odevzdáním již téměř hotového projektu se vyskytl další nečekaný problém: selhala spojka. „Stavěli jsme z ojetiny, která měla najeto na tento typ vozidla úctyhodný počet kilometrů, byli jsme vlastně přinuceni ověřit naši teorii rozdělitelného rámu v praxi. Bylo totiž nutné odpojit kompletně celý motor, rozmontovat jej a vyměnit spojkovou skříň - a tím jsme si ověřili, že naše řešení funguje," uvedl vedoucí týmu.  

Rok těžké práce, osm patentovaných řešení
Práce na výrobě buginy tak zabraly čistý rok času. Celkově strávili studenti na projektu přes 3500 hodin, z čehož zhruba 200 hodin zabrala samotná konstrukce vozidla. Finální podoba buginy se vyvíjela během celé výroby, hlavně s ohledem na využití sériově vyráběných dílů.
Kromě čtyř již uznaných evropských průmyslových vzorů, které se při konstrukci vozidla uplatnily, běží i čtyři patentová řízení. Prvním patentem je dělitelný rám, kde je specifická konfigurace a systémy vložek, aby se co nejvíce snižoval nápor na rám a nedocházelo k extrémnímu namáhání spojovacích prvků. Díky přemístění motoru z přední části dozadu muselo být původní řešení řízení pomocí kabelů nahrazeno dalším patentovým řešením - ovládacími táhly řízení s napínáky a kontramatkami, bránícími uvolnění táhel. Pod předním krytem se skrývá třetí z patentů - umístění posilovače brzd, pro který se nenašlo místo v pedálovém prostoru, kde bývá běžně umístěn. Posledním patentem je pak uložení pružin tlumičů a monolitu držícího vidlice, kde se konstruktéři museli vyrovnat s problémem použití sériově vyráběných dílů na vozidlo vlastní atypické konstrukce při splnění pevnostních požadavků a dalších nutných bezpečnostních parametrů.
„Jsme první generací strojařů na VŠTE a tento projekt by měl pomoci otevřít cestu do povědomí firem i našim nástupcům. S kluky jsme si splnili sen, postavit vlastní auto a svézt se v něm. Také jsme si dokázali, že na škole získané vědomosti umíme využít v praxi, i když přenos teoretických výsledků do praxe byl vůbec nejtěžší. To byla skutečná zkouška, která nám pomohla přemýšlet o konstrukci vozidla úplně novým způsobem," říká Martin Kůs. Ze strojařů v Českých Budějovicích je podstatná část (Martin Kůs odhaduje tento podíl na asi 70 %) zaměstnána ve firmě Robert Bosch. Sám zde působí jako praktikant. Bugina udává podle něj směr i dalším projektům, které se na strojírenské katedře, tedy možná letos už Fakultě strojírenství, již připravují. Jedním z nich by měl být například tzv. reverse trajekt, což je tříkolka s jedním kolem vzadu a dvěma vpředu. „Něco na způsob proslulého Velorexu, ale ve sportovnější podobě,“ říká Martin Kůs. Rýsuje se tak i projekt pomůcky pro handicapované, která by jim umožnila zapojit se do sportovních aktivit.

A jak vidí úspěch svých svěřenců oficiální guru studentského týmu Ing. Daniel Kučerka, PhD.?
Študenti projekt začínali ako ročníkovú prácu, ktorú sme napokon rozšírili, menili sme dizajn, technické parametre a vôbec charakteristiku. Stroj už na základe určitých skúšok ukazoval, že bude treba určité prvky inovovať, čiastočne zmeniť niektoré technické parametre atď., aby sme produkt dostali do dnešnej verzie. Ročníková práca je ale jedna vec a reálne postavený stroj druhá, ale napokon sa podarilo všetko úspešne doviesť až do finále. Bol som vedúci projektu, spoluriešitelia boli rektor docent Vochozka a docent Kmec. Zabezpečujem aj veci okolo patentov, ktoré som si zobral na starosť osobne, a som v styku s Patentovým úradom. Snažíme sa, aby patenty boli reálne uplatniteľné, a európske priemyselné vzory reálne. Príslušne súvisiace platby idú samozrejme zo strany školy. Škola už nejaké patenty má - možno ich nájsť na jej webových stránkach - ďalej máme spoločne 26 európskych priemyselných vzorov, súvisiacich s dizajnom.

Studentská bugina VŠTE
Dvoumístné vozidlo s pohonem zadních kol, odpovídající typu cross country buggy, má vzadu umístěný 108kW motor o objemu 2000 cm3 a využívá i další díly z Hondy CRV první generace (2001). Motor spolu s ostatními komponenty chladiče, nádrže a baterie je osazen v unikátním uchycení. Vozidlo je vybaveno závodními sedačkami s hliníkovou výztuhou a 5bodovými pásy.

Publikováno: 25. 5. 2017 | Počet zobrazení: 2529 516