Letošním rokem se do zákona zavádí trestní odpovědnost firem
Od letošního roku budou podle nové legislativní úpravy trestně odpovědné nejen fyzické osoby, ale i firmy. Soudy je budou moci pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je případně i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který na počátku prosince loňského roku opět schválila sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Václava Klause.
Průlomovou změnu trestního práva předložila vláda kvůli českým závazkům vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zatímco prezident Václav Klaus se novou úpravu pokusil vetovat s tím, že norma popírá vazbu mezi pachatelem a trestem, a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat konkrétní viníky trestných činů a směřuje proti trendu odbourávat institut kolektivní viny. „Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce,“ uvedl prezident.
Podle vlády trestní odpovědnost právnických osob usnadní boj proti korupci a organizovanému zločinu. Firmy budou moci být podle zákona stíhány pro téměř osm desítek trestných činů, mezi které patří legalizace výnosu z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, krácení daní nebo padělání peněz. Proviní se, jestliže trestný čin spáchá její manažer, zaměstnanec nebo jednatel. Zákon se ale na ně bude vztahovat jej tehdy, pokud ze svého jednání budou mít prospěch, nebo by jej tím získala firma. Firma nebo organizace má být odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde. Firmy budou podle návrhu stíhatelné za zhruba osm desítek trestných činů, zastánci zákona poukazují mj. na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
Firmy budou moci být trestány např. za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vláda do výčtu zařadila i kuplířství, sexuální nátlak, pohlavní zneužití a dětskou pornografii. Firma či společnost by v těchto případech nebyla trestána za samotný akt, ale za případnou organizaci těchto zločinů.
Společnosti mají být trestány hlavně majetkovou sankcí, případně zákazem činnosti nebo zákazem přijímání dotací. V krajním případě může jako sankce za trestnou činnost dojít i na zrušení firmy. Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti.
Nová právní úprava má však i své odpůrce: Hospodářská komora a část právníků varovaly před zneužíváním zákona, a už při diskuzích k návrhu zákona se objevily obavy, že se norma může stát nástrojem nekalého konkurenčního boje a účelového napadání. /jv/
812
