V Česku vyrůstají bateriové sklady energie
Pobočka mezinárodní skupiny E.ON začala stavět na jihu Čech u obce Mydlovary velké bateriové úložiště elektřiny s kapacitou 1 MWh. Pro svých 1,5 milionů zákazníků by chtěla usnadnit ukládání energie a ve spolupráci se startupovým studiem Creative Dock připravila projekt „virtuální baterie“. Jde o službu, která má cestu k uložení energie na pozdější využití zjednodušit a také zlevnit.
Jak uvedl Luboš Vrbata, zodpovědný v E.ON za fotovoltaiku a další inovační projekty, by systém fungoval tak, že energii, kterou si zákazníci vyrobí např. pomocí fotovoltaických střešních panelů či jiných energetických zdrojů nad rámec aktuální spotřeby, mohou poslat do sítě E.ON, a čerpat ji pak v době, kdy energii nevyrábějí, tedy v noci nebo v zimě.
Nabídka je určená především pro klienty, kteří si od firmy nechají instalovat domácí fotovoltaickou elektrárnu, na níž lze získat příspěvek z programu Nová zelená úsporám - za podmínky, že kapacita solárních panelů musí být minimálně ze 70 % využita v domácnosti, kde se elektřina vyrábí.
Virtuální, nebo fyzické baterie?
Systémy využívající baterie k ukládání elektrické energie pro pozdější využití jsou již na trhu dostupné. Problémem je ovšem jejich vysoká pořizovací cena, což atraktivitu takovéhoto řešení výrazně snižuje - domácí baterie na ukládání přebytečné elektřiny s kapacitou 8 kWh stojí i s využitím dotace 100 000 Kč. Ale právě tuhle investici virtuální „cloudová" baterie odbourává. „Doma máte malou krabičku, která vše měří, nahrává do cloudu a vám on-line ukazuje, kolik vyrábíte elektřiny, kolik jste jí spotřeboval i kolik jí u nás máte uloženo," vysvětluje Luboš Vrbata s tím, že příslušné zařízení vyjde jednorázově jen na dva tisíce korun, dalších několik desítek až stovek korun měsíčně stojí služba jako taková podle kapacity virtuální baterie.
Inspirací pro projekt byla obdobná služba, kterou letos na jaře začal nabízet v Německu tamní E.ON. Na možnost ukládání přebytečné energie z malých zdrojů se zaměřila i společnost Innogy, která rovněž nabízí zákazníkům fotovoltaické balíčky, ovšem ty obsahují fyzické, nikoli virtuální baterie.
Spuštění podobného zařízení, rovněž s plánovanou kapacitou 1 MWh, nyní dokončuje i firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Velký bateriový systém pro ukládání energie postaví v Tušimicích na Chomutovsku také energetická společnost ČEZ. Jak uvedl její generální ředitel Daniel Beneš, stavba má začít příští rok a firma chce spustit zařízení, které má být o něco větší než projekt společnosti E.ON, na přelomu let 2018 a 2019. Bateriové systémy, ať už ty velké pro stabilizaci sítě, podpůrné služby a řízení odchylky velkých zákazníků, nebo malé, které budou lidé používat v domácnostech, jsou podle něj součástí budoucnosti energetiky.
Podle nedávného vyjádření výkonného ředitele Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jana Fouska pro ČTK by se velkých bateriových úložišť energie mohly v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem dvou desítek. Asociace se snaží docílit, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jako mají jiné energetické regulační systémy, např. přečerpávací vodní elektrárny, a mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu je v některých západních zemích.
Ukládání energie - byznys budoucnosti
Problematice bateriových úložišť se věnovala také loňská studie společnosti McKinsey „The new economics of energy storage“. Výzkum poukázal na značný potenciál krátkodobých možností pro ukládání stacionární energie ovlivněný mj. poklesem nákladů, které by v roce 2020 mohly činit 200 dolarů za kWh (což představuje polovinu ceny z roku 2016), a dosáhnout hodnoty 160 dolarů nebo méně za kilowatthodinu v roce 2025. Identifikovat nejhospodárnější projekty a technologie s nejvyšším potenciálem pro skladování se stalo prioritou pro různorodý soubor společností, včetně dodavatelů elektrické energie, provozovatelů sítí, výrobců baterií, integrátorů pro ukládání energie a podniků s pevně stanovenými vztahy s potenciálními zákazníky, jako jsou vývojáři solárních článků a energetické společnosti. Jak technologie zraje, globální tržní příležitost pro uskladnění energie by mohla v příštích 20 letech dosáhnout 1000 GW, odhadují analytici McKinsey.
Studie konstatuje, že v centru pozornosti zůstávají především lithium-iontové akumulátory pro ukládání energie v užitném měřítku. Poukazuje ale na dva důležité faktory: Za prvé - je důležité, aby aplikace vyhovovala výkonovým charakteristikám různých typů Li-ion baterií. Za druhé - v některých specifických aplikacích se zdá, že fungují lépe technologie s nelithovými ionty. Pro řízení spotřeby a obytné solární ukládání jsou některé klasické olověné akumulátory výhodnější než Li-ion články. Pro rozsáhlou stabilizaci větrné energie mohou být průtokové články (flow cells) obecně ekonomičtější než Li-ion baterie, kromě nejkratších časů uložení energie (méně než hodinu). Předpokládá se, že do roku 2020 budou ekonomicky výhodnější.
369
