Zelená energie na vzestupu
Díky klesajícím investičním nákladům a boomu obnovitelných zdrojů energie (OZE) dojde podle studie společnosti Bloomberg New Energy Finance (BNEF) k razantní změně ve světovém energetickém mixu a podíl větrných a solárních elektráren na výrobě elektřiny do roku 2040 dosáhne až 51 %.
Celkově se podle statistik BNEF ve světě loni do oblasti obnovitelných zdrojů investovalo 333,5 mld. dolarů (v přepočtu skoro sedm bilionů korun), tj. o 3 % více než rok předtím. Většina z těchto investic připadá na fotovoltaické systémy (48,5 %). Jen v roce 2016 ale vzrostl instalovaný výkon solárních elektráren o 76 GW na celkových 306 GW. A tento trend by měl podle dřívějších odhadů solárních asociací vydržet.
Čína se stává solární velmocí
Největším světovým investorem byla Čína, na kterou připadá 40 % z peněz vynaložených na výstavbu nových OZE. Plán podílu výroby solární energie ve fotovoltaických systémech na rok 2020 splnila Čína už v srpnu loňského roku a stala se tak největším světovým výrobcem elektřiny ze Slunce. Do roku 2020 hodlá v rámci 5letého plánu rozvoje čínské energetiky investovat do zelené energie 361 mld. dolarů.
Relativní „zpoždění“ vůči průkopnickým USA a Evropě poskytlo největší světové ekonomice šanci zahájit výstavbu větrných a solárních elektráren za mnohem příhodnějších podmínek ve skutečně grandiózním masovém měřítku. Čína, kde mají OZE pomoci řešit problémy se smogem a s ovzduším drasticky znečištěným v důsledku masivního provozu uhelných elektráren a průmyslovou výrobou, tak profituje zejména z technologického pokroku (tedy lepší efektivity moderních solárních panelů) a poklesu cen fotovoltaických systémů. Jak uvedl šéf BNEF Jon Moore, u typické instalace klesla u OZE loni cena za megawatt vyrobené elektřiny oproti předchozímu roku o čtvrtinu a investice do fotovoltaiky stojí jen malou část toho, co bylo nutné vynaložit ještě před několika lety. V USA se již nyní staví velké solární elektrárny, které vyrábějí elektřinu za cenu pod 0,01 USD/kWp. Za posledních 9 let se podle BNEF v USA náklady na elektřinu z větrných elektráren snížily o 71 %, v případě fotovoltaických elektráren o 83 %. Do roku 2040 analytici BNEF předpokládají, že náklady poklesnou o dalších 47 % pro větrné a o 66 % pro fotovoltaické elektrárny.
Evropa z premianta ve stínu
Evropa, která byla dříve hlavním tahounem tohoto energetického sektoru, se tak dostává na druhou kolej - přitom ještě před pár lety byl poměr sil opačný: v roce 2010 připadalo na země EU přes 46 % investic do zdrojů ekologické energie. Poté, co však ustal přísun velkorysých dotací na podporu tzv. zelené energie, které měly pomoci rozvoji těchto technologií, se rozvoj investic do OZE v Evropě zabrzdil. V Česku, které ještě nedávno prožívalo solární boom, se v poslední době obnovitelné zdroje téměř nestaví. Podle odhadů Komory obnovitelných zdrojů se loni do výstavby solárních elektráren v ČR investovalo 112 až 130 mil. Kč a vznikly jen instalace s malým výkonem asi 4 MW. Po několikaleté pauze se loni také realizovala další miliardová investice do větrné energetiky - větrný park společnosti EEH na Liberecku s 13 větrnými elektrárnami o celkovém výkonu 26 MW. Výhled na letošní rok je pro fotovoltaiku o něco příznivější, předpokládají se investice ve výši až tři čtvrtě miliardy.
EU přitom plánuje, že v roce 2020 by měla elektřina z OZE tvořit pětinu celkové konečné spotřeby, a do roku 2030 stanovila unie 35% podíl (což kritizovalo Polsko jako nesplnitelný požadavek). Zatím se to ale daří jen některým zemím: V čele žebříčku jsou hlavně Německo a Velká Británie. V Německu loni dosáhl podíl výroby elektřiny z OZE rekordních 38,5 %, v Británii loni poprvé v historii vyrobili víc energie z obnovitelných zdrojů a jádra než v uhelných a plynových elektrárnách. Do výstavby velkých větrných elektráren na moři se pouští nově také Francie, kde společnost Siemens Gamesa dodá téměř dvě stovky turbín s celkovým instalovaným výkonem 1524 MW.
Česko (zatím) v pohodě?
Národních cílů pro podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 dosáhlo podle informací organizace Eurostat zatím 11 členských států - mezi nimi figuruje i ČR, která loni vykazovala 14,9 %, což ještě překračuje hodnotu 13 % stanovenou jako cílovou do roku 2020. Celkově dosáhl v roce 2016 podíl energie z OZE v hrubé konečné energetické spotřebě v EU 17 %, což je dvojnásobek podílu v roce 2004 (8,5 %).
Přes pokračující vzestup OZE bude však potřeba vyřešit i některé zásadní přetrvávající problémy provázející výrobu z OZE, a to zejména jejich nestabilní proměnlivý výkon a jeho špatnou predikovatelnost. Řešením by mohla být bateriová úložiště energie (včetně použití elektromobilů jako dočasných bateriových skladů nevyužité vyrobené elektřiny). /jv/
360
.gif)
