Mladí (elektro)technici o práci nouzi nemají

Mladá generace se pod vlivem „byznysově“ orientované společnosti dosud zajímala spíše o atraktivní manažerské a ekonomické či humanitární obory, zatímco technicky zaměřené školství mělo pověst náročného studia, které nebylo příliš populární. Platí to i dnes? Pohled z hlediska středních škol nám přiblížil ředitel Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích Ing. Ladislav Štěpánek.

Jak vidíte z Vašeho pohledu perspektivu elektrotechnického průmyslu v ČR?
Velice optimisticky. V letošním roce oslavíme 100. výročí vzniku Československé republiky, a právě pan prezident Masaryk chtěl, abychom prodávali um, důvtip, zručnost, šikovnost a fištrón národa. Tedy technologie materiálově a energeticky nenáročné, ale dotované dovedností. A právě taková je elektrotechnika ve všech svých oblastech - od informačních technologií přes průmyslovou automatizaci, robotiku, komunikační technologie až po samotnou výrobu elektrické energie.

Je o studium na elektrooborech mezi mladými lidmi zájem? Strojaři si většinou stěžují na nedostatek pracovníků pro své firmy, a na to, že školy je nestačí zásobovat. Doba nahrává novým technologiím, a elektronika je jejich základem, což by mělo technicky zaměřené studenty zajímat...
Mohu s potěšením konstatovat, že zájem o studium elektrotechniky je velký. Horší je, že počet našich absolventů bohužel neuspokojuje požadavky regionálních firem. Elektronika je totiž potřeba všude - ve výrobě, v administrativě i v terciální sféře. Navíc jsme „šikovný národ“ a představujeme záruku kvality, a tudíž zajímáme i zahraniční investory. Je zřejmé, že našich 240 absolventů ročně zdaleka nemůže pokrýt jejich požadavky.

Co jim škola může nabídnout? A o který z vyučovaných oborů zaznamenáváte největší zájem?
Zájem je o všechny nabízené obory a zaměření. V současné době je ale asi největší zájem o programování a hardware a o průmyslovou automatizaci - Průmysl 4.0 je opravdu výzvou. Ve škole však vyučujeme i další obory, které jsou rovněž naplněny a asi jako jediná škola v Pardubickém kraji máme naplněnost na 100 %. Tedy „od suterénu až po půdu“.
Konkrétně vyučujeme tyto obory a zaměření: Pod obory s označením M spadají Elektrotechnika (neboli také obor 26) se zaměřením na komunikační technologie, řídicí systémy, a nyní velmi aktuální průmyslovou automatizaci, obor Telekomunikace a obor Informační technologie (tedy obor 18) se zaměřením na hardware a software a počítačovou grafiku.
Ve skupině s označením obory L, což je studium zakončené maturitou, nabízí škola obor Mechanik elektrotechnik. Nabízíme rovněž učební obory Elektromechanik pro zařízení a přístroje a Elektrikář, dvouletý nástavbový obor s maturitní zkouškou a také rekvalifikační studium.

Co považujete za hlavní přednost vaší školy?
Škola se snaží rychle, ale zároveň promyšleně reagovat na nové technologie, takže zařazuje do výuky obory, které jsou na trhu práce žádané, a navíc zajímají žáky i jejich rodiče. Nabídka studijních oborů a zaměření je opravdu pestrá. Studenti se u nás setkají i s moderní technikou, aby byli dobře připraveni na vstup do pracovního procesu. Navíc si mohou svoje teoretické znalosti prohlubovat a ověřovat v zájmových kroužcích přímo ve škole nebo na Fakultě elektrotechniky a informatiky při Univerzitě v Pardubicích nebo přímo v patronátních firmách, jako je třeba Foxconn.

Pokud jde o uplatnění absolventů, máte přehled i o tom, jak se vyvíjejí jejich další životní cesty? Zda třeba pokračují v dalším studiu oboru, nebo míří do průmyslové sféry, a zda o ně mají zájem také firmy, kterých je právě na Pardubicku v tomto segmentu celá řada?
Prakticky všichni - téměř 99 % z našich absolventů - pokračují v dalším studiu na vysoké škole, některé z univerzit technického zaměření. Naši absolventi úspěšně studují na ČVUT Praha, VUT Brno, na Univerzitě v Hradci Králové a pochopitelně i na Fakultě elektrotechniky a informatiky při Univerzitě v Pardubicích, se kterou velice úspěšně spolupracujeme. Vždyť Pardubice jsou doslova českou Mekkou elektrotechniky, kde vzniklo a působí řada špičkových firem tohoto zaměření. V Pardubicích vznikla Tamara a Vera - radiolokátory, které byly schopné objevit neviditelná letadla NATO. Odborníci z této fakulty přednášejí nejen na ČVUT a VUT, ale i v zahraničí. Takže naši absolventi studují na správné fakultě, od naší školy vzdálené koneckonců pouhých 15 minut chůze.
Podle děkana pardubické Fakulty elektrotechniky a informatiky Zdeňka Němce jsou naši žáci velmi úspěšnými studenty a vysokoškolskými absolventy. Jako specialisté se pak uplatňují na pozicích vývojářů nebo vedoucích techniků v technologických firmách, řadících se ke špičce v oborech elektrotechniky, informatiky a automatizace. Obrovskou poptávku po absolventech těchto oborů není pardubická fakulta schopna pokrýt, situace je tedy obdobná jako u poptávky po středoškolácích.
Jasnou souvislost nedostatku kvalifikovaných odborníků lze spatřovat ve vysoké koncentraci elektrotechnických firem v Pardubickém kraji.
Pokud se jedná o studenty, kteří nepokračují ve studiu na vysoké škole, tak ti jsou prakticky okamžitě zahrnuti lukrativními nabídkami regionálních firem. Absolventi učebních oborů téměř z 50 % pokračují v nástavbovém studiu, kde během dvou let získají maturitu a většinou také dále pokračují ve studiu na vysoké škole, kde jsou velice úspěšní, protože mají výborné praktické znalosti a dovednosti.

O větším propojení technického školství a průmyslové sféry se v posledních letech hodně mluví, bylo i několik akcí typu „Rok technického vzdělávání“, ale vypadá to, že po jejich skončení se zase vše vrátilo do starých kolejí. Vnímáte ze strany průmyslu zájem více spolupracovat se školami, a to nejen pokud jde o absolventy vyšších úrovní?
Jednoznačně, situace dnes je úplně jiná než před pěti lety, ba dokonce i než minulý rok. Všichni si uvědomujeme, že polytechnické vzdělávání je důležité a pro Českou republiku klíčové. Můžeme světu nabídnout chytré a schopné odborníky, kteří se mohou opřít o tradici, o kreativitu a selský rozum, který nás vždycky „zdobil“ a posílal na nejvyšší stupně.

Oslovujete případně také sami firmy s nabídkou, co by pro ně mohli studenti SPŠE dělat?
Rádi bychom, ale v podstatě to ani není nutné - firmy se totiž doslova předhánějí. My se snažíme využít jejich nabídek při tvorbě školních výukových plánů, při spolupráci na studentských soutěžích. Snažíme se využít jejich odborníky i při výuce. Firmy také jednoznačně podporují pokračování našich absolventů na technických fakultách vysokých škol, při jejich snaze o udržení odborníků v kraji je pro nás ideálním partnerem opět pardubická Fakulta elektrotechniky a informatiky. Jejich studenti prakticky od počátku studia absolvují praxi přímo v regionu a mají tak další motivaci pokračovat zde i ve své profesní kariéře.

Jaké benefity nabízíte ve spolupráci se svými partnery zájemcům o studium?
Naši partneři, kterými jsou vysoké školy a dominantní elektrofirmy Pardubického kraje, nabízejí žákům možnost realizovat jejich projekty na nových technologiích a vědeckých laboratořích. To žákům umožňuje dosáhnout významných úspěchů ve studentských soutěžích. Nadaní žáci získávají i podniková stipendia. Řada žáků navíc již v průběhu studia na střední škole pracuje i na zajímavých firemních projektech.
Škola se zaměřuje i na základní školy, kdy jejich žáci navštěvují naše laboratoře, učí se pájet a vyrábět drobná elektrická zařízení, seznamují se se základy robotiky a programování. Pro žáky základních škol pořádáme i různé soutěže. A velmi úspěšné - např. soutěž v programování P-cák loni oslavila už 22. narozeniny. Elektronika se konala již popáté a robotika potřetí. Soutěží se tradičně účastní základní školy z Pardubického a Hradeckého kraje a kraje Vysočina.

A co pedagogové - máte dostatek takových lidí, jaké byste si pro výuku těchto oborů představovali? Vzhledem k jejich kvalifikaci právě v případě SPŠE by určitě o ně mohl být zájem i ve firemním sektoru, kde se nabízejí finančně atraktivnější možnosti, různé bonusy apod.
Ano, pociťujeme nedostatek odborníků pro výuku nových progresivních technologií. Proto např. spolupracujeme s Fakultou elektrotechniky a informatiky při Univerzitě v Pardubicích. Odborní asistenti z této fakulty vyučují u nás ve škole moderní technologie. K významnému posunu v poznávání nových oblastí techniky dochází i díky populárním prezentacím nebo přímé výuce doktorandů, kteří jsou původně absolventy naší střední školy. Pro naše žáky je přímý kontakt s doktorandy vysoké školy ukázkou, čeho lze v oboru dosáhnout. Zároveň doktorandi vedou zájmové kroužky ve škole - v současné době u nás funguje 28 takovýchto odborných kroužků - nebo se věnují nadaným žákům. V rámci spolupráce s pardubickou elektrofakultou mohou naši žáci navštěvovat univerzitní laboratoře a s předstihem tak přijdou do kontaktu s velmi moderním vybavením, kterým střední škola nedisponuje. I to vede k další motivaci zůstat v oboru.
Škola potřebuje - a využívá - každého učitele. Učitelé technických předmětů se podílejí na žákovských projektech a učitelé českého jazyka zase vedou žáka při zpracování písemné části projektu, aby měl „potřebnou úroveň“ a tím i šanci uspět nejen na republikové úrovni. Učitelé anglického jazyka zase musí naučit žáka dokonalou prezentaci před mezinárodní porotou. Jen tak můžeme být úspěšní na mezinárodní úrovni a být rovnocennými partnery studentům gymnázií. Jsem rád, že se nám to díky nadšeným pedagogům daří.

Na webu školy jsem jako jeden z příkladů aktivit SPŠE viděl i zajímavou informaci o projektu „Cvičení s robotem“, jak se tento projekt vyvíjí?
Spolupracujeme s Hamzovou léčebnou v Luži Košumberk a naši žáci vyvíjejí rehabilitační pomůcky pro handicapované občany. Myslím, že to je krásný příklad, jak naši žáci pomáhají potřebným...

A jak vidí situaci děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, s níž SPŠE úzce spolupracuje, Ing. Zdeněk Němec, PhD?

Většina studentů SPŠE pokračuje v dalším vzdělávání na univerzitě, lze to interpretovat tak, že o studium tohoto zaměření je mezi mladou generací zájem?
Mladá generace přistupuje k elektronice, informatice a komunikačním technologiím naprosto přirozeným způsobem, jde o součást jejich každodenního života. Motivaci pro studium elektro a IT oborů je nutné nabízet v jiných oblastech než před dvaceti a více lety, kdy právě studium bylo téměř jedinou možností, jak se dostat do kontaktu s moderní technikou. Zájem o studium oborů, ve kterých si dokážou studenti ihned od počátku jasně představit uplatnění v praxi, je. Uplatnění najdou většinou již během studia, kdy sami vyhledávají příležitosti pro brigády u našich partnerských firem, které se je snaží co nejdříve získat pro plný úvazek. Ve vysoce konkurenčním segmentu tak absolventi mohou hledat vhodnou kombinaci ocenění svých znalostí a zároveň vlastních zájmů, což není v každém oboru možné.

Firmy si občas právě u technických vysokých škol stěžují na nepříliš dobrou úroveň jejich přípravy pro praxi v podnikové sféře. Narazili jste někdy na tento problém? Považujete úroveň spolupráce s průmyslovým sektorem za dostatečnou?
Spolupráce naší fakulty s firmami je na velmi dobré úrovni a propojení s průmyslovým sektorem stále rozšiřujeme jak v oblasti vzdělávání, tak i v projektové činnosti zaměřené na výzkum a vývoj, kde nacházejí uplatnění zejména naši doktorandi. Pro zdůraznění propojení s praxí využíváme i možnosti spolupráce v aplikačně orientovaných projektech s dalšími univerzitními pracovišti, včetně zahraničních. Do studijních plánů nyní prosazujeme praxe v rozsahu téměř celého semestru, povinné stáže budou muset absolvovat i studenti doktorského studia. Zde vidíme nejvhodnější propojení vysokoškolského studia a zájmu podniků, studenti si podle tématu závěrečné práce sami vyberou spolupracující firmu, která svým zaměřením odpovídá profilu absolventa. Přípravu studentů pro praxi řešíme i působením odborníků přímo v přednáškách a cvičeních, což jednoznačně přispívá k aplikovatelnosti poznatků. Zaměření studia i konkrétních předmětů s firemním sektorem pravidelně diskutujeme, nechceme ale podlehnout tlakům vyplývajícím z aktuálního nedostatku odborníků v konkrétní specializaci jednoho podniku.

Máte dostatek kvalitních pedagogů? A nějaký osvědčený recept jak je získávat?
Kvalitní pedagog musí umět předávat informace takovým způsobem, aby i náročné teoretické poznatky uměl student aplikovat a také aby teoretický výklad správně motivoval k dalšímu studiu. Vysokoškolský pedagog musí být zároveň specialistou v oboru a mít neustálý přehled a hluboké znalosti z velmi dynamicky se rozvíjejících oborů techniky. Odborníci v našich specializacích jsou však „bohužel“ velmi žádaní a nadstandardně oceňovaní v komerčním sektoru. Kvalitních pedagogů tedy není nikdy dostatek, proto se jim snažíme nabídnout tvůrčí, motivující a špičkově vybavené pracovní prostředí, rozsáhlé možnosti profesního a akademického růstu a také zapojení v projektových činnostech ve spolupráci s průmyslovými podniky, což je pro nás jedinou možností, jak narovnat finanční ocenění pracovníků.

Publikováno: 26. 4. 2018 | Počet zobrazení: 3331 422