Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu...

Evropský parlament (EP) vychází z teze, že odvětví dopravy v současnosti odpovídá za bezmála čtvrtinu evropských emisí skleníkových plynů, přičemž emise skleníkových plynů z dopravy v roce 2014 byly o 20 % vyšší než v roce 1999. Unie a její členské státy přitom podepsaly Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a má za cíl udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5 °C. Mají-li být tyto cíle splněny, musí odvětví dopravy přispět svým dílem, potvrdil EP. Řešením je nezvratný přechod k nízkoemisní mobilitě, tedy k mobilitě s nízkými emisemi uhlíku a látek znečišťujících ovzduší.
Evropská komise v návaznosti na tento trend vydala sdělení „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ ze dne 20. července 2016, které sjednocuje opatření a navrhuje legislativní i nelegislativní iniciativy zaměřené na urychlení přechodu k nízkoemisní mobilitě.

Komise se zabývá třemi klíčovými předpoklady pro rozvoj odvětví dopravy směrem k nízkoemisní mobilitě, a to jsou:

- vyšší účinnost systému dopravy,
- alternativní zdroje energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy a
- dopravní prostředky s nízkými a nulovými emisemi.

Těchto předpokladů se Usnesení EP drží a navrhuje rovněž několik nových prvků. V otázce stanovování cen v dopravě zdůrazňuje, že k dosažení rovných podmínek pro různé druhy dopravy v Evropě jsou zapotřebí další opatření a že jasnější cenové signály lépe odrážejí zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“. Vítá úsilí Komise o rozvinutí norem pro interoperabilní elektronické systémy výběru mýta v EU i nadcházející revizi směrnice o euroznámce. Vyzdvihuje důležitost aktualizací, pokud jde o vnější náklady spojené se všemi druhy dopravy, založených mimo jiné na posledním vývoji souvisejícím s hospodářstvím a změnou klimatu a na zdokonalených údajích o emisích v reálném provozu. Velký důraz klade i na úlohu, již má v projektech udržitelné mobility digitalizace (obzvlášť na logistiku a autonomní vozidla), která je důležitá i pro řešení dopravního přetížení měst. Zásadními jsou zavedení spolupracujících inteligentních dopravních systémů a rámec EU pro jejich koordinované zavedení.

Pro dosažení nízkoemisní mobility má velký význam multimodalita. Měly by se posílit a pravidelně aktualizovat pobídky, jež by podpořily multimodální integraci a kombinovanou dopravu, aby byl přechod k udržitelným nízkoemisním druhům dopravy skutečně účinný. Druhá generace pracovních plánů a opatření na usnadnění zavádění transevropské dopravní sítě musí věnovat velkou pozornost environmentálním aspektům. V tomto ohledu by kritériem způsobilosti pro získání financování z TENT-T, ale také z EFSI nebo Nástroje pro propojení Evropy, měl být přínos projektů ke zmírnění změny klimatu.
V zájmu proaktivního přístupu měst v podporování modálního přechodu k aktivnímu cestování, veřejné dopravě a sdíleným režimům mobility by se měla na úrovni EU přijmout opatření, kterými by se snížilo přetížení měst a znečištění městského ovzduší. Tyto aspekty by měla zohlednit revize nařízení o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy.

Evropský parlament také trvá na nutnosti motivovat občany ke změně chování, a to i prostřednictvím:

-    podpory poskytování snadno dostupných informací o emisích skleníkových plynů jako práva cestujících v intermodální dopravě;
-    posílených sítí nejpokrokovějších měst, aby se mohla dělit o úspěchy dosažené v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a se strategiemi na ochranu ovzduší;
-    vyvinutí konceptů modálního přechodu na krátké vzdálenosti od využívání osobního automobilu v soukromém vlastnictví ke kombinovanému řetězci mobility zahrnujícímu chůzi, jízdu na kole, veřejnou dopravu, spolujízdu a sdílení automobilů.

Přechod odvětví dopravy na alternativní zdroje energie s nízkými emisemi bude nezbytné rozvíjet. Rozhodujícím faktorem k úspěchu tohoto přechodu je udržitelné využívání alternativních paliv, k čemuž je zapotřebí rozšířit zvláštní infrastrukturu. V tomto ohledu EP zdůrazňuje, že je důležité, aby právní předpisy, které mají být přijaty (např. legislativní balíček týkající se obnovitelných zdrojů energie), ukládaly dodavatelům paliv povinnost snížit emise skleníkových plynů prostřednictvím širší nabídky energie z obnovitelných zdrojů, udržitelných pokrokových biopaliv či syntetických pohonných hmot. Vítá rovněž snahy o zajištění komplexní a interoperabilní infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel, v rámci směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva, a vyzývá členské státy, aby více usilovaly o provádění konkrétních politických rámců pro rozšíření veřejně dostupných dobíjecích stanic pro elektrická vozidla.
Přechod k vozidlům s nulovými emisemi se podle EP může podařit jedině tehdy, pokud se podpoří inovace, které zvýší účinnost vozidel a také poptávku po nich. Důvěru spotřebitelů, co se týče testování vozidel, lze znovu získat pouze prostřednictvím zdokonalených zkoušek. Pokud to bude z technologického hlediska možné, měly by se budoucí unijní normy CO2 z vozidel měřit v rámci zkoušek v reálném provozu. Elektrifikace směřující k mobilitě s nulovými emisemi vyžaduje zajištění nulových emisí během celého životního cyklu.
Evropský parlament se dále domnívá, že v zájmu zdokonalení informací pro spotřebitele a vytvoření pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které by podnítily ekologická vozidla, by se mělo přepracovat označování automobilů. Vyjádřil přitom politování nad tím, že členské státy stále uplatňují širokou škálu rozporuplných daňových pobídek, které od nízkoemisní mobility odrazují, a dotují neúčinné a znečišťující vozidla, jako zejména v případě služebních aut.
Usnesení dále analyzuje konkrétní odvětvové trendy, které se týkají rozličných druhů dopravy a zaměřují se na dosažení nízkoemisní mobility. Podle EP je nanejvýš důležité, aby investiční nástroje EU byly řízeny tak, aby se technologicky neutrálním způsobem zaměřovaly na podporu vyšší účinnosti dopravního systému, využívání alternativních zdrojů energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy a vozidel s nízkými či nulovými emisemi. V kontextu celosvětového úsilí v oblasti mezinárodní dopravy podpořil další opatření zaměřená na přechod k nízkoemisní mobilitě a pro to, aby v tomto směru docházelo k pokroku, je nutný přínos EU, ať už v odvětví letectví (na úrovni ICAO), nebo v odvětví námořní dopravy (na úrovni IMO).

Odvětvové požadavky

Motocykly, osobní automobily a dodávky
Evropský parlament ve svém usnesení mimo jiné:
- vyzývá Komisi, aby předložila návrh norem pro osobní automobily a dodávky do roku 2025 a zdůrazňuje, že tyto průměrné normy by měly být vypočítány na základě nového celosvětově harmonizovaného zkušebního postupu pro lehká vozidla (WLTP) a odpovídat dlouhodobému scénáři snižování emisí stanovenému rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobým cílům Pařížské dohody;
- vítá zavedení nového zkušebního postupu WLTP a zdůrazňuje, že s ohledem na výzkumy, z nichž vyplývá, že nový celosvětově harmonizovaný zkušební cyklus pro lehká vozidla bude stále vykazovat přibližně 20% odchylku oproti emisím ve skutečném provozu a bude nadále umožňovat optimalizaci a manipulaci zkoušek, je třeba postup WLTP doplnit vytvořením cílené metodiky pro následné měření emisí CO2 v reálném provozu (RDE). Tato metodika by se mohla zakládat na měřicích zařízeních, která se ve vozidle již nacházejí. V zájmu získávání spolehlivých údajů by měl být vyvinut standardní přístup ke shromažďování, uchovávání, používání a sdělování hodnot spotřeby paliva, který by zároveň respektoval pravidla na ochranu soukromí;
- připomíná, aby byly testy RDE při omezování nesrovnalostí mezi emisemi naměřenými v laboratoři a v terénu účinné, měly by být specifikace postupů testování a hodnocení stanoveny velmi opatrně a měly by pokrývat širokou škálu podmínek jízdy, včetně různé teploty, zatížení motoru, rychlosti vozidla, nadmořské výšky, typu silnice a dalších parametrů, s nimiž se lze při jízdě v EU setkat;
- žádá o rychlé přijetí harmonizovaného, povinného a transparentního systému označování EU, který by spotřebitelům poskytl přesné, spolehlivé a srovnatelné údaje o spotřebě paliva, životním cyklu, emisích CO2 a emisích látek znečišťujících ovzduší z osobních automobilů, které byly uvedeny na trh; požaduje přezkum směrnice o označování automobilů (směrnice 1999/94/ES), která by mohla být změněna tak, aby zahrnovala povinnost poskytovat informace o dalších emisních látkách znečišťujících ovzduší, jako jsou oxidy dusíku a pevné částice;
- vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o čistých zdrojích energie pro dopravu (směrnice 2014/94/EU) a předložila návrh nařízení o normách CO2 pro vozidla, která budou uváděna na trh po roce 2025, s cílem vyřadit postupně z užívání nové automobily produkující CO2;
- vyzývá Komisi, aby pro všechny výrobce zavedla minimální cíl podílu nízkoemisních vozidel;
- poukazuje na to, že Komise zahájila řadu řízení o neplnění povinnosti vůči členským státům, které porušily směrnici 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší v důsledku neustálého překračování mezních hodnot NO2 a PM10; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby uplatňovala své kontrolní pravomoci a zabránila tomu, aby byla na trh uváděna znečišťující vozidla s naftovým motorem, která se významně podílejí na uvolňování NO2 a PM10 do atmosféry;
- vyzývá Komisi k zajištění toho, aby předpisy o emisích CO2 po roce 2020 zohledňovaly, pokud možno veškeré technologické přístupy ke snižování emisí v silničním provozu a konstatuje, že by tato právní úprava měla klást důraz především na možnosti, které skýtají nejnovější alternativní paliva (např. elektropaliva, syntetická paliva, přeměnu elektřiny na plyn či na kapalinu).

Těžká nákladní vozidla
- naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh certifikace, monitorování a oznamování těžkých nákladních vozidel a stanovila ambiciózní normy CO2 pro rok 2025, které se budou zakládat na nejlepších dostupných údajích; vítá nástroj pro výpočet spotřeby energie vozidla (VECTO) pro simulaci efektivity nákladní dopravy;
- vyzývá Komisi, aby na základě srovnávací studie zahájila vypracovávání evropské strategie pro nízkouhlíkovou nákladní přepravu, s cílem usnadnit zavádění energeticky účinných autobusů a nákladních vozidel s nulovými emisemi na trh; zdůrazňuje, že již existují iniciativy členských států zaměřené na silniční nákladní dopravu s nulovými emisemi;
- domnívá se, že by měl být podporován růst využívání čistých motorů pro těžká nákladní vozidla, např. elektrických motorů nebo motorů využívajících LNG, a že to vyžaduje významné a strategické investice do infrastruktury;
- vyzývá Komisi, aby vytvořila pobídky pro tranzit vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi a umožnila jejich zavedení ze strany členských států a aby upřednostňovala jejich pohyb po celé síti TEN-T;
- žádá, aby byly zavedeny městské autobusy s nulovými emisemi začleněním kritérií EU pro zelené veřejné zakázky do směrnice o čistých vozidlech (směrnice 2009/33/ES), jež v současné době prochází revizí;
- podporuje plán Komise na Platformu čistých autobusů sdružující provozovatele autobusů, místní orgány, výrobce autobusů a dodavatele energie s cílem podpořit rychlé zavádění čistších vozidel;
- bere na vědomí, že v rámci stávajících technologií existuje řada nových, které mohou mít významný přínos pro životní prostředí, jako jsou lepší pneumatiky, zdokonalená maziva, účinnější převodovky a hybridní motory, a že Evropa by měla stát v této souvislosti v oblasti technologií v popředí vývoje;
- vyzývá Komisi, aby přezkoumala mezní hodnoty emisí stanovené v příloze I nařízení (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla a aby nejpozději do roku 2025 předložila případně návrhy na nové technologicky neutrální mezní hodnoty emisí Euro 7;
- zdůrazňuje, že cíle v oblasti snižování emisí a kvality ovzduší vyžadují opatření, která se týkají i starších vozidel, a připomíná v tomto ohledu, že dovybavení představuje nejrychlejší a nákladově nejefektivnější způsob, jak snížit emise a množství znečišťujících látek ze zastaralejších vozů, neboť systematické zavádění pokročilých systémů následného zpracování výfukových plynů z naftových motorů umožňuje provoz starších těžkých užitkových vozidel, např. autobusů či nákladních vozů, které budou šetrnější k životnímu prostředí; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala společné pokyny EU, které podnítí členské státy k tomu, aby plně využívaly možná řešení dodatečného vybavení a zároveň zajistily způsobilost pro financování, pokud jde o finanční nástroje EU zaměřené na dekarbonizaci dopravního odvětví.

Schvalování typu a dozor nad trhem
- požaduje komplexnější a koordinovanější systém schvalování typu a dohledu nad trhem na úrovni EU, který by zahrnoval důsledný a spolehlivý dohled ze strany EU a systém kontrol, aby bylo možné řešit nedostatky a právní mezery zjištěné v souvislosti s aférou „Dieselgate“; zdůrazňuje, že je důležité urychleně přijmout návrh Komise nařízení o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi (COM(2016)0031) s tím, že přijetím nařízení by se měly zajistit jednotné a transparentnější rovné podmínky pro všechny zúčastněné strany z odvětví vozidel, stanovit účinná pravidla na ochranu spotřebitelů a zajistit plné provádění nového rámce pro schvalování typu a dozor nad trhem;
- vyjadřuje politování nad přijetím vysokých faktorů shodnosti pro emise NOx, které vytvářejí mezeru v právní úpravě umožňující produkci nadměrných emisí, a to i u automobilů po roce 2020; naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala faktor shodnosti testů pro měření emisí při skutečném provozu (RDE) v případě emisí NOx, jak je stanoveno v druhém balíčku pro RDE, a aby každoročně prováděla jeho přezkum v souladu s technologickým vývojem, aby jej bylo možné nejpozději v roce 2021 snížit na hodnotu 1;
- vyzývá k rychlému přijetí čtvrtého balíčku pro RDE, jímž má být ukončena práce na regulačním rámci pro nový postup schvalování typu, a k urychlenému uplatňování tohoto rámce.

/pm/

Publikováno: 31. 5. 2018 | Počet zobrazení: 2472 412