Evropa bude investovat do větrných elektráren
Investice do nových větrných elektráren v Evropě by měly po prudkém poklesu opět vzrůst. Evropský svaz větrné energie WindEurope odhaduje, že po loňském 19% poklesu se v letošním roce investice zvýší o 4 % na 23,2 mld. eur a porostou i během následujícího roku, kdy by měly dosáhnout celkem 26 mld. eur.
V roce 2020 však prognóza WindEurope počítá opět s mírným poklesem objemu investic do větrné energetiky na hodnotu 24,2 mld. eur.
„Roky 2016 a 2017 byly pro sektor větrných elektráren přechodnými," uvedl svaz WindEurope s tím, že na nové investice v předchozích dvou letech měly negativní dopad ukončení systému subvencí a přechod na systém aukcí. Nicméně v letošním roce by se měla situace stabilizovat. Loňské investice 22,3 mld. eur do nové větrné kapacity byly i přes zmíněný pokles největšími investicemi do obnovitelných zdrojů energie v Evropě v dosavadní historii, na celkových investicích se podílely zhruba polovinou, konstatuje studie svazu. Výdaje na nové projekty neodrážejí refinancování, fúze a akvizice a navýšení dluhu v odvětví. Včetně všech těchto údajů celkové investice v oblasti větrné energie loni dosáhly rekordních 51,2 mld. eur. a podle agentury Reuters k tomu přispěly hlavně akvizice, které se loni více než zdvojnásobily na 14,4 mld. eur.
Evropa je domovem velkého počtu významných firem působících v této oblasti energetiky - ať už jsou to developeři projektů nebo výrobci zařízení, jako Vestas, Orsted, Siemens, Gamesa, EnBW, Nordex či Innogy. Řada z nich se představila i na nedávném veletrhu Hannover Messe, kde byla právě energiím věnována celá jedna z hlavních veletržních sekcí. Největší projekty větrných parků budovaných v příštích letech představují rozsáhlé větrné farmy na moři v pobřežních lokalitách - zejména britské komplexy HornSea, kde na ploše o velikosti 400 km2 vznikne soustava obřích větrníků s celkovým instalovaným výkonem 1,2 GW.
Z pevninských projektů patří k pozoruhodným např. ten, který připravuje v Norsku společnost Statkraft s partnery - komplex celkem šesti větrných farem za 1,1 mld. eur (téměř 30 mld. Kč) by měl od roku 2020 vyrábět až 1000 MW elektrické energie. Největší samostatnou evropskou pevninskou větrnou elektrárnou má být po dokončení v roce 2019 švédská větrná elektrárna Markbygden ETT s výkonem téměř 645 MW, jejíž výstavbu bude zajišťovat koncern GE. Výkonově překoná i 600MW rumunský větrný park Fantanele-Cogealac patřící společnosti ČEZ, která se na rozvoji těchto projektů bude v Evropě rovněž podílet - ten se pyšnil titulem největší evropské pevninské elektrárny od roku 2012. Po Rumunsku má firma největší portfolio svých větrných elektráren v Německu, kde její dceřiné společnosti provozují po celé zemi od Baltu až po Alpy 53 větrných elektráren v desítce parků o celkovém instalovaném výkonu téměř 135 MW. Na přelomu let 2018/19 by měla Skupina ČEZ zahájit výstavbu první pevninské větrné farmy ve Francii, ve čtveřici vybraných lokalit o celkovém instalovaném výkonu 42,4 MW. Na tamní trh obnovitelných zdrojů vstoupil ČEZ loni v létě prostřednictvím akvizice devíti projektů větrných farem získaných od developerské společnosti ABO Wind. Během následujících 5 let může být celkem postaveno až 100 MW instalovaného výkonu. Do roku 2023 má za cíl vytvořit soubor projektů obnovitelných zdrojů o instalovaném výkonu až 1000 MW.
371
.gif)
