Rosatom plánuje vytvořit alternativu ke GLONASS a GPS
V Rusku vznikne v roce 2019 centrum pro výrobu přístrojů pro vesmírný program, kde budou vyrobeny přístroje pro průzkum vesmíru a pro navigaci pomocí rentgenových pulsarů jako alternativa k systémům GLONASS a GPS. Další pozornost zaměřují ruské výzkumné ústavy i na Měsíc a Mars.
Centrum vznikne ve výzkumném ústavu VNIIEF v Sarově, který patří do struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Zabývat se bude výzkumnými a konstruktérskými pracemi zaměřenými na průzkum vesmíru. Vzniknou zde přístroje Spektr-Ultrafiolet (analyzující ultrafialové záření hvězd), systém autonomní astronavigace za pomoci rentgenových pulsarů (představující alternativu k GPS a GLONASS a usnadňující navigaci při letech do vzdáleného vesmíru), laserové přístroje, Spektr-RG ad.
V současnosti probíhá příprava investiční dokumentace a podání harmonogramu projektu k vedení Rosatomu. Centrum bude navazovat na stávající aktivity ústavu VNIIEF v oblasti průzkumu vesmíru a podle plánu zahájí svou činnost v lednu 2019.
V ústavu VNIIEF již stojí výrobní hala kovových rentgenových zrcadel s povrchovou vrstvou o tloušťce menší než jeden nanometr s přesností 2 µ. Podobnou technologii má na světě jen americká kosmická agentura NASA. Tato hala dala vznik projektu kosmické observatoře Spektr-RG, do nějž jsou zapojeny rovněž Institut kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) a němečtí partneři.
Součástí projektu jsou dva rentgenové zrcadlové teleskopy eROSITA (evropské výroby) a ART-XC (ruské výroby), které citlivostí překonávají své předchůdce. Tyto přístroje budou sledovat kosmický prostor a analyzovat záření přicházející z naší galaxie i zpoza jejích hranic. Vypuštění zařízení Spektr-RG je plánováno na rok 2019.
Ústav VNIIEF je v současnosti zapojen do projektu kosmické observatoře Spektr-Ultrafiolet (Spektr-UF), která bude pracovat v oblasti ultrafialového záření, a vyrobí pro něj spektrografy pro detekci ultrafialového záření hvězd. Pro zkoumání temné hmoty je určen komplex přístrojů GAMMA-400 (Gama-astronomická mnohoúčelová modulární aparatura), který bude rovněž pomáhat při rozvoji teorie vzniku vysokoenergetických kosmických paprsků a fyziky elementárních částic, při studiu kosmického gama záření v oblasti vysokých energií a rentgenového záření. Součástí projektu GAMMA-400 je i zmíněný teleskop ART-XC.
Nové centrum vzniká v rámci diverzifikace činnosti Rosatomu a zvyšování jeho pozornosti k inovativním oborům. Bude spolupracovat s ruskými organizacemi, jako Ruská akademie věd, IKI RAN, Astronomický institut, kosmická agentura Roskomos, a zahraničními partnery.
Stopy jezera na Rudé planetě
Další z výzkumných ústavů ze struktury Rosatomu VNIIA zaměřuje svou pozornost na Měsíc a planety Sluneční soustavy. Vyvíjí novou verzi přístrojů určených pro analýzu složení hornin s plánem využít ji při výzkumu Měsíce, Marsu a Venuše. S podobnými přístroji již má své zkušenosti a jeden právě pracuje na povrchu Marsu.
Když v srpnu 2012 přistálo na Marsu v kráteru Gale americké vozítko Curiosity, neslo na palubě impulsní neutronový generátor ING-10K, který pro vozítko vyvinul a vyrobil ústav VNIIA. Generátor je součástí systému DAN (Dynamic Albedo of Neutrons) dodaný institutem IKI RAN. Přístroj detekuje neutrony druhotného neutronového záření, které vzniká ostřelováním povrchu planety neutronovým paprskem z generátoru. Hlavním úkolem tohoto přístroje je hledat sloučeniny vodíku v půdě Marsu.
Přístroj již pracuje přes 5 let, čímž několikanásobně překročil původně odhadovanou životnost. Garantovaná doba provozu na povrchu Rudé planety byla stanovena na jeden rok. Vozítko Curiosity již na Marsu urazilo vzdálenost 19 km a projelo několika různými geologickými oblastmi. Během výzkumu horniny identifikovalo rozličné minerály a potvrdilo, že kdysi bylo v kráteru Gale jezero, v němž panovaly podmínky příhodné pro vznik života.
Nový přístroj pro Mars a Měsíc
Součástí nového přístroje pro zkoumání hornin budou nejen detektory a impulsní generátor neutronů, ale také scintilační gama detektor. Nyní vznikají modely tohoto přístroje, který bude použit během evropsko-ruské mise ExoMars 2020. Mise plánuje na povrch Marsu usadit těžký přistávací modul a lehké vozítko. Cílem je hledat stopy mimozemského života, k čemuž budou sloužit vrtací zařízení, schopné odebírat vzorky až z hloubky 2 m, a komplexní atmosférické a geofyzikální přístroje.
Jedním z výsledků spolupráce VNIIA a IKI RAN za poslední dobu je výroba přístroje ADRON pro plánované ruské mise Luna-25 a Luna-27 zkoumající Měsíc. I tato aparatura obsahuje impulsní neutronový generátor a neutronový detektor a těží ze zkušeností získaných díky přístroji DAN. Cílem těchto misí je průzkum jižních polárních oblastí Měsíce, analýza mineralogického, chemického a izotopového složení měsíčních hornin a hledání ledu při povrchu půdy.
327
