Obchodní válka USA vs. Evropa a spol. začala
Válka může mít mnoho podob od bratrovražedných krvavých bojů až po souboje diplomatických prohlášení bez použití vojenské síly. Ale často má i formu ekonomickou v podobě embarga na určité komodity nebo celních bariér a omezení - a to je i případ posledního konfliktu mezi USA a jeho sousedy i evropským kontinentem, ve které sice mlčí zbraně, ale řinčí ocel a šustí papír.
Ten papír je míněn jak obrazně v podobě dokumentů, jež si znesvářené strany vyměňují mezi sebou, tak reálně - na seznamu dotčených komodit, na něž se vztahují omezení a zvýšené celní sazby v obchodování mezi Spojenými státy a jeho sousedy a ekonomickými rivaly, Kanadou a Mexikem, figuruje v kanadském seznamu totiž i americký toaletní papír. Ten je samozřejmě ale jen marginální položkou, tím hlavním, co aktuální krizový stav odstartovalo, jsou cla na ocel a hliník.
Ze spojenců rivalové
Mezi EU a USA, dvěma klíčovými spojenci, tak naplno začala obchodní válka. Ta vypukla už koncem května letošního roku, kdy americká vláda oznámila, že neprodlouží výjimky pro EU, Kanadu a Mexiko z cel na dovoz oceli ve výši 25 % a 10 % na dovoz hliníku, které USA zavedly už v březnu. Od června začaly uplatňovat cla na dovoz těchto komodit i u těchto zemí. K březnovému zavedení sankcí na ocel a hliník využil prezident Donald Trump zákon z roku 1962, jež mu umožňuje uvalit cla v případě, že by dovoz ohrožoval národní bezpečnost USA a své národohospodářské kroky se snažil zargumentovat mj. i snahou udržet v zemi dostatek pracovních míst. Zdůvodnění obavami o bezpečnost Spojených států však Evropa pokládá za absurdní a samy americké firmy dokonce varují, že zavedení cel může být kontraproduktivní a místo záchrany pracovních míst dojde k pravému opaku: vysoké ceny oceli (jejímž největším dovozcem jsou právě USA, a hlavními dodavateli pro americký průmysl jsou Kanada a EU) mohou podle deníku Financial Times ohrozit desetitisíce amerických pracovních míst. List poukazuje na obdobnou dřívější zkušenost USA poté, co bývalý prezident George W. Bush v roce 2002 uvalil cla na dovoz oceli, která vydržela 21 měsíců, což podle různých odhadů vedlo ke ztrátě 20 až 200 tisíc pracovních míst a prezident po tlaku ze strany EU od cel nakonec opět ustoupil.
Předseda Evropské komise (EK) Karl Juncker označil postup USA za zcela nepřijatelný a uvedl, že EU bude bránit své zájmy v souladu s mezinárodním obchodním právem a následně oznámil, že Unie uvalí odvetná cla na Spojené státy. V praktické podobě a řeči čísel to znamená zavést cla na americké zboží dovážené do EU v objemu 2,8 mld. eur (72 mld. Kč) ročně, která by postihla především „typicky” americké zboží jako motorky Harley Davidson, džíny nebo bourbon či arašídovou pomazánku a sladkou kukuřici, fazole, cereálie, jachty apod. Některé zboží (např. textilie) bude možné dovézt z USA do EU pouze po zaplacení 50% přirážky, papíru - s výjimkou hygienických potřeb, jako je toaletní papír nebo tampony, a s výjimkou zdravotnických potřeb - se v případě amerického dovozu do Evropy týká dovozní přirážka ve výši 35 %, u obuvi 25-50 %.
Od 1. července zavedla odvetná cla na americké zboží také Kanada, která kromě ocelářských výrobků zvýšila celní sazby na řadu dalších produktů včetně potravin a nápojů v celkové hodnotě 16,6 mld. kanadských dolarů (281 mld. Kč). Ke stejnému kroku sáhlo i Mexiko, které uvalilo cla na dovoz ocelářských a některých potravinářských produktů z USA.
Zatímco cla na hliník a ocel českou ekonomiku výrazněji nezasáhnou, větší problémy by přineslo zavedení cla na dovoz jiné významné evropské exportní komodity - další na řadě mohou být auta. Jak upozornil Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která poskytuje celní služby hlavním českým dovozcům i vývozcům, řada českých firem má silné vazby na německý automobilový průmysl a dodává značné množství komponentů předním německým automobilkám, pro které je americký trh společně s čínským klíčový.
Donald Trump se nechal slyšet, že 25% clo uvalí i na dovoz aut a autodílů z EU, protože zatímco evropské automobilky mají při exportu na americký trh clo ve výši 2,5 %, evropské clo na americká auta je čtyřnásobné (10 %) u osobních automobilů, a desetinásobné (25 %) u dodávek a SUV. Unijní představitelé jako protiargument na nevyrovnanou úroveň cel pro obchodování s automobily namítají, že USA zase mají výrazně vyšší cla např. na dovoz vlakových souprav.
Zavedení vyšších cel avizované americkým prezidentem v sektoru automobilového průmyslu by už Evropu, ČR nevyjímaje, skutečně bolelo a mělo na ekonomiku evropských států mnohem citelnější dopady než vyšší cla na ocel a hliník. Podle analýzy mnichovského institutu IFO by to jen německé výrobce stálo přes 5 mld. eur ročně. Dotklo by se to samozřejmě i ČR, a to nejen Škody Auto, byť americký trh nepatří mezi její hlavní odbytiště (do USA směřovaly jen zhruba čtyři desítky aut vyrobených v ČR), ale i mnoha českých firem, které patří mezi klíčové subdodavatele evropských automobilek, a podle analytiků by tak přišly o 150 mil. eur, tedy téměř 4 miliardy Kč.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, naopak předpokládá, že nová cla na automobily a jejich díly by ČR bezprostředně nepocítila (a to ani subdodavatelé automobilek), a že celkové přímé škody, které by česká ekonomika utrpěla, lze vyčíslit v desítkách milionů Kč. Zato by (v poměru k hrubému domácímu produktu) citelněji postihla Slovensko a Německo s tím, že avizované opatření je namířeno zejména proti německým automobilkám.
Dráždění čínského draka
Celní souboj USA vs. ostatní svět ovšem roztržkou mezi Spojenými státy, jeho sousedy a Evropou zdaleka nekončí.
Americký prezident rozhodl o 25% clu na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 mld. dolarů (přibližně 1,1 bilionu Kč), které podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR) začnou USA uplatňovat od 6. července ve dvou fázích jako odvetu za postup Číny v oblasti duševního vlastnictví. Cla se budou týkat rozsáhlé palety výrobků zahrnující mj. automobily, buldozery, vrtulníky i průmyslové nástroje. Postihnou na 818 produktových kategorií, jejichž import dosahuje ročně hodnoty 34 mld. dolarů, přičemž další položky v hodnotě ročního dovozu 16 mld. dolarů jsou na řadě později, a pokud Peking podnikne odvetné kroky, USA mají v záloze další opatření - např. seznam čínského dovozu, jehož roční hodnota dosahuje 100 mld. dolarů. A to, že Peking odvetné kroky učiní, je nasnadě. Čína si to samozřejmě nenechala líbit a od druhého červencového týdne uvalila dodatečné 25% clo na americký dovoz v roční hodnotě 34 mld. dolarů zahrnující zemědělské produkty a automobily s tím, že cla na další americké zboží budou představena později. Celkem postihne celní válka na 659 amerických produktů, jejichž dovoz do Číny dosahuje hodnoty 50 mld. dolarů ročně.
/jv/