Nová pravidla pro provoz dronů

Technologie dronů se v posledních letech rychle rozvinula a odhaduje se, že během přibližně 10 let by mohlo 10 % celosvětové flotily civilního letectví být bezpilotní. Tisíce podniků, většinou malých a středních firem v EU již vyvíjejí, vyrábějí a používají drony pro údržbu a monitorování infrastruktury, letecké mapování, filmování, zemědělství a mnoho dalších odvětví. Komise odhaduje, že v sektoru dronů by v EU do roku 2050 mohlo vzniknout zhruba 150 000 pracovních míst. Dosavadní legislativa, opírající se o standardní „letecké“ předpisy, však nestačila reagovat na razantní nástup bezpilotních strojů a zařízení zcela nové kategorie, což by měla napravit právě nyní uvedená novelizace - modernizovaná a novým výzvám přizpůsobená pravidla bezpečnosti letectví.

Legislativa reaguje na technologický vývoj
Politika EU v oblasti bezpečnosti civilního letectví v současné době sestává ze souboru společných pravidel stanovených v nařízení (ES) 216/2008 (známém jako základní nařízení EASA) a jeho pozměňující akty. Stanovují hlavní funkce systému letectví EU, jako je tvorba pravidel, certifikace a dohled. Podrobná pravidla jsou stanovena v prováděcích pravidlech přijatých Evropskou komisí na základě technických stanovisek EASA. Základní nařízení vyžaduje certifikaci většiny výrobků civilního letectví, personálu a organizací - např. letadlo potřebuje osvědčení letové způsobilosti a členské státy jsou povinny tyto certifikáty uznávat bez dalších technických požadavků nebo hodnocení. Bezpilotní letadla (drony) byla dosud  pokryta jen částečně, a to pouze ty stroje, které mají provozní hmotnost nad 150 kg. Základní nařízení dosud ani nedefinovalo přesně pojem „bezpilotní letadlo".
Nová legislativa upravuje oblast působnosti společných pravidel a rovněž upravuje, odstraňuje a přidává některé definice - např. úpravu hmotnostních limitů pro kluzáky, přidání lehkých elektrických letadel a doplňuje definici „bezpilotních letadel", která jsou charakterizována jako „letadlo provozované nebo určené k provozu bez pilota na palubě".
Novela také posiluje spolupráci mezi Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) a vnitrostátními orgány, např. v případech letů nad konfliktními zónami.
Přijaté nařízení, které je výsledkem jednání a dohody poslanců se zástupci Rady ministrů EU z listopadu 2017, definuje na úrovni EU klíčové zásady týkající se všech bezpilotních letadel a jejich provozovatelů. Výrobcům by mělo poskytnout celounijní právní jistotu a předvídatelnost při navrhování a konstrukci bezpilotních letadel. Tento souhrn nových předpisů, zaměřený především na bezpečnostní hlediska provozu dronů, včetně požadavků na jejich obsluhu, jehož cílem je zajištění stejné minimální úrovně bezpečnosti dronů v celé unii, však většina výrobců pokročilejších strojů této kategorie už nyní splňuje, podobně jako jejich operátoři.

Pravidla pro drony, výrobce...
Reforma zahrnuje první pravidla EU týkající se občanských dronů a zavádí základní požadavky pro bezpilotní letadla s tím, že pravidla mají být přiměřená riziku konkrétní operace nebo typu operace, k níž je stroj používán.
Mezi hlavní principy patří, aby konstrukce a výroba dronů odpovídaly základním zásadám EU v oblasti bezpečnosti, ochrany soukromí a ochraně osobních údajů. Vysoce rizikové operace s dronem budou vyžadovat certifikaci, zatímco pro drony s nižším rizikem jsou předpisy pro jejich provoz volnější a mírnější. Návrh řeší i pravidla týkající se hluku a emisí způsobených letouny.
Bezpečnost bezpilotních letadel budou muset mít na paměti už designéři, kteří by měli zajistit, aby jimi navržená konstrukce dronu nikoho neohrožovala. Drony musí být bezpečně ovladatelné a manévrovatelné, tzn., že už v návrhu a ve výchozím nastavení by měly odpovídat jejich funkci a zohledňovat soukromí a ochranu osobních údajů. Měla by být rovněž možná identifikace dronu, povaha a účel operace. Bezpilotní letadla by měla být na základě bezpečnostního rizika vyplývajícího např. z jejich hmotnosti nebo místa využívání vybavena určitými prvky a funkcemi - např. systémem zabraňujícím srážkám či systémem automatizovaného přistávání v případě ztráty kontaktu či kontroly nad strojem a schopností bezpečného přistání v případě potíží.

... i provozovatele
Určité požadavky jsou v nové právní úpravě kladeny i na znalosti operátorů, zejména pokud jde o pravidla bezpečného provozu těchto strojů, takže budou výslovně zodpovědní za to, že jimi pilotované drony neohrozí veřejnost ani jiné objekty ve vzduchu. Některé bezpilotní letouny bude možné provozovat až po absolvování specifického školení. Provozovatelé větších dronů, které mohou v případě srážky způsobit lidem zranění, by měli být registrováni ve vnitrostátních registrech a jejich stroje označeny pro snadnější identifikaci (tato povinnost se nebude vztahovat na provozovatele nejmenších dronů). Operátoři dronů se budou muset zaregistrovat, pokud budou obsluhovat stroje, které při nárazu s osobou mohou přenášet více než 80 joulů kinetické energie.
Zmíněná legislativa se týká zejména komerčního provozu velkých dronů používaných k profesionálním účelům, přičemž pro malé rekreační stroje s hmotností několika set gramů jsou pravidla relativně volná a některé drony svými parametry (např. výškové dostupnosti apod.) ani nejsou schopny dosáhnout hodnot stanovených limity pro provoz těchto bezpilotních zařízení. Složitější je však situace u tzv. poloprofesionálních strojů, které už mohou překročit některý z parametrů, pro něž jsou uplatňována zmíněná pravidla a pro něž je už vyžadována úřední certifikace (operace v určité výšce či prostoru apod.). Provozovatelé se proto budou muset seznámit se všemi pravidly, která se na ně vztahují.

/vj/

Publikováno: 1. 9. 2018 | Počet zobrazení: 1773 364