Aviatici napříč rovnoběžkami a poledníky
Cesta kolem světa lákala lidi odjakživa a letadla nabídla v tomto směru zcela nové možnosti. Vůbec prvním letcem, o němž je v historii letectví záznam o úspěšném obletu světa, je německý baron Friedrich Karl von Koenig-Warthausen.
Na letounu Klemm L20B1 s motorem Daimler o výkonu 20 HP (14,7 kW) cestoval rychlostí 105 km/h. Cesta s řadou zastávek, při níž se potýkal s nedostatkem paliva a jednou havárií, mu zabrala 15 měsíců a 12 dní (od 9. 8. 1928 do 21. 11. 1929). Ovšem podobně jako u řady dalších z jeho následovníků nešlo při cestě kolem světa o čistě leteckou záležitost, tzn., že celá trasa byla absolvována nejen ve vzduchu, ale část i po moři, což je vzhledem k možnostem tehdejších strojů pochopitelné.
Před 2. sv. válkou se cesta kolem světa podařila jen čtyřem pilotům, z nichž dvě byly ženy: historicky první sólovou pilotkou byla v roce 1930 tehdy 35letá Angličanka Mary Petre Bruceová a trvalo jí to 5 měsíců (v jejím letadle nezbylo kvůli 90galonové přidané nádrži místo ani na padák), po ní o rok později to dokázala i 24letá hannoverská rodačka Elly Beinhorn, také na stroji Klemm.
Na první skutečně sólový let vykonaný po celou trasu vzduchem si letečtí kronikáři museli počkat do roku 1933, kdy se Američan Wiley Hardeman Post na letounu Lockheed 5C Vega pojmenovaném Winnie Mae stal prvním pilotem, který sám obletěl svět, a také prvním, který dokázal obletět zeměkouli dvakrát (jeho první pokus z roku 1931 nebyl sólový, letěl s navigátorem). Let mu zabral 8 dnů (tj. 207 h a 51 min., z nichž 107 h strávil ve vzduchu) a překonal při něm vzdálenost 29 022,7 km. Na oficiální minimum pro oblet světa stanovené FAI, což je délka obratníku Raka (36 787, 559 km) by však ani tento jeho jinak úctyhodný výkon nestačil.
Rozmach dálkových letů a pokusů obletět svět nastal až v poválečném období. Detailní přehled sólových letů kolem světa lze najít na stránkách: www.soloflights.org/list2_e.html, včetně záznamů před a po zavedení systému GPS, který lety významně ulehčil. Navigační chyba zřejmě způsobila i fatální tragédii slavné americké letkyně Amelie Earhartové, která zmizela při pokusu o oblet světa v roce 1937 - na stejném stroji Lockheed Electra, jaký používal i Baťa.
V roce 1952 přistál ve Springfieldu stroj Beechcraft Bonanza, na němž sólově obletěl svět americký kongresman Peter Mack (na 61 116km trase strávil téměř čtyři měsíce), který i jako první pilot sám přeletěl Pacifik.
K pozoruhodným osobnostem patří i britská pilotka Sheila Scottová, která obletěla svět třikrát (1966, 1969, 1970), její třetí let byl i historicky prvním přeletem malého letadla (dvoumotorový Piper Aztec D) od rovníku k rovníku přes severní pól.
Rekordní sólový oblet světa zaznamenává historie těchto dálkových letů roku 1971, kdy americký pilot Elgen Marion Long obletěl Zemi na stroji Piper Navajo přes oba póly, za což získal i zlatou medaili FAI.
V roce 2016 obletěl svět první letoun poháněný pouze elektřinou vyráběnou ze Slunce pomocí 17 248 fotovoltaických článků. Tento čtyřmotorový švýcarský stroj Solar Impulse 2 byl pilotovaný dvoučlennou posádkou. Přes úctyhodné rozpětí křídel 72 m (což je více, než má Boeing 747) činila hmotnost stroje jen 2,3 t. Cesta se 17 zastávkami, při níž urazil trasu zhruba 40 tis. km, mu přeletem čtyř kontinentů, tří moří a dvou oceánů zabrala 17 měsíců.
Pro zajímavost: Většina letů kolem světa využívala podobně jako mise Okřídlený lev přelety východním směrem, kdy stroje nemusí tak často čelit protivětru.
329
.gif)
