Fantomovým zácpám může předejít adaptivní tempomat
Téměř každý řidič se už někdy dostal na přehledných silnicích či dálničních tazích do kolony, která se najednou objeví. Když ale po několika stovkách metrů popojíždění přijede na pomyslný začátek kolony, zjistí, že tam žádná překážka nebyla. Lidově se tomu říká „fantomova zácpa".
Původcem těchto frustrujících dopravních komplikací bývá lidský faktor. Například připojování se bez použití blinkru, nepozornost, špatné řidičské návyky, příliš dlouhá reakční doba a zbytečné brzdění. A tady je kámen úrazu. Jakmile se totiž řidič dotkne brzdového pedálu, nastává řetězová reakce, kdy postupně brzdí také řidiči za ním. A protože téměř každý zpomalí o něco víc než řidič před ním, daleko vzadu se může provoz zcela zastavit.
Automobilka Ford ve spolupráci s vědci z americké Vanderbiltovy univerzity předvedla, že tyto komplikace by bylo možné omezit nebo jejich vzniku i zcela předcházet, kdyby se v autech dostatečně rozšířil adaptivní tempomat. Ten samočinně reguluje rychlost jízdy tak, aby udržel stálý odstup od vozidla jedoucího vpředu.
Jak probíhal výzkum
Na uzavřeném testovacím polygonu Fordu simulovalo 36 automobilů ve třech jízdních pruzích běžný dálniční provoz. Vozy jedoucí v čele zpomalovaly z 97 na 64 km/h, čímž vzniklo narušení plynulosti provozu. Bez adaptivního tempomatu řidiči vždy zpomalili o něco víc než vůz před nimi. Vznikala tak vlna brzdění, která směrem dozadu zesilovala.
Při opakování pokusu měly všechny vozy adaptivní tempomat nastavený na 100 km/h, aby bylo zaručeno, že zůstanou ve formaci za vedoucími vozy, které i tentokrát udržovaly rychlost 97 km/h. Adaptivní tempomat prakticky při všech brzdných manévrech překonal lidské řidiče. Při jedné z jízd dokonce oslabil „vlnu“ brzdění tak, že poslední vůz v daném pruhu zpomalil pouze o 8 km/h.
Při jednom z pokusů snížili výzkumníci počet vozů se zapnutým adaptivním tempomatem na 33 %, což je hraniční hodnota, kterou odborníci považují za dostatečnou k omezení vzniku fantomových zácp. Výsledky byly srovnatelné se situací, kdy měly adaptivní tempomat zapnutý všechny automobily v experimentu.
A výsledek?
Při použití adaptivního tempomatu měl brzdný manévr mnohem menší dopady na plynulost provozu. Přínos se projevil i tehdy, když adaptivní tempomat využívala jen třetina vozů na polygonu. Ford ve spolupráci s vědci předvedl, že široké využití adaptivního tempomatu může fantomové zácpy zmírnit nebo zcela předejít jejich vzniku.
V loňském roce strávili řidiči v dopravních zácpách v Německu v průměru 30 h, ve Velké Británii 31 h, a v Londýně dokonce 74 h, tedy víc než tři celé dny.
/ml/
387
.gif)
