asseco Aimtec murr

EK uložila Google pokutu za protiprávní jednání

Evropská komise oznámila 18. července 2018 uložení pokuty společnosti Google ve výši 4,34 mld. eur za porušení antimonopolních předpisů EU. Společnost Google ukládala od roku 2011 výrobcům zařízení Android a provozovatelům mobilních sítí protiprávní omezení, aby upevnila dominantní postavení svých produktů zaměřených na všeobecné vyhledávání na internetu.

 

Zneužívání dominantního postavení zakazuje článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 54 Dohody o EHP. Rozhodnutí Komise je určeno společnosti Google LLC (dříve Google Inc.) a společnosti Alphabet Inc., mateřské společnosti Google.
Komise zahájila toto řízení v souvislosti s operačním systémem a aplikacemi Android v dubnu 2015 a v dubnu 2016 zaslala společnosti Google prohlášení o námitkách. Google v rámci svého jednání, které Komise klasifikovala jako protiprávní, kromě jiného:
- od výrobců požadoval, aby na zařízení předem instalovali aplikaci Google Search a prohlížeč (aplikaci Chrome) jako podmínku udělení licence k využívání aplikace Play Store (online obchod společnosti Google s aplikacemi);
- zaplatil některým velkým výrobcům a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že tyto společnosti na svých zařízeních předem instalují výhradně aplikaci Google Search a nedovolil výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace Google, aby prodali jediné chytré mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android (tzv. Android forks), jež nebyly Googlem schváleny.

Strategie Googlu
Společnost Google, která za převážnou většinu příjmů vděčí svému hlavnímu produktu - vyhledávači Google, brzy pochopila rozhodující význam přechodu od stolních počítačů k mobilnímu internetu. Proto přišla se strategií, která jí pomohla připravit se na účinky této změny a zajistit, že uživatelé budou Google Search používat i na svých mobilních zařízeních.
V roce 2005 Google zakoupila původní vývojářskou společnost, která je autorem mobilního operačního systému Android. Na Androidu dnes běží po celém světě přibližně 80 % chytrých mobilních zařízení. Pokaždé, když Google přijde s novou verzi Androidu, zveřejňuje zdrojový kód na internetu. To v zásadě třetím stranám umožňuje kód stahovat a vytvářet jeho vlastní vývojové větvě. Tento veřejně přístupný zdrojový kód systému Android zahrnuje základní funkce chytrého mobilního operačního systému, nikoli však proprietární aplikace Android či služby Google.
Výrobci zařízení, kteří chtějí získat proprietární aplikace a služby Android, musejí s Google uzavřít smlouvu, v jejímž rámci jim Google ukládá řadu omezení. Společnost Google rovněž uzavřela smlouvy s některými velkými provozovateli mobilních sítí a uplatnila na ně některá z těchto omezení. I oni totiž mohou určovat, které aplikace a služby jsou instalovány na zařízeních prodávaných konečným uživatelům.

Rozsah šetření Komise
Rozhodnutí Komise se týká tří konkrétních typů smluvních omezení, která společnost Google ukládala výrobcům zařízení a provozovatelům mobilních sítí. Google tak Android využil k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Rozhodnutí Komise však nezpochybňuje model otevřeného zdrojového kódu ani operační systém Android jako takový.

Dominantní postavení Google
Podle rozhodnutí Komise těží společnost Google z dominantního postavení na trzích i) se službami všeobecného internetového vyhledávání, ii) s licencovanými operačními systémy pro chytrá mobilní zařízení a iii) s obchody pro aplikace určené pro mobilní operační systémy se systémem Android.

i) Služby všeobecného internetového vyhledávání - Google vykazuje dominantní postavení na vnitrostátních trzích s produkty sloužícími k všeobecnému internetovému vyhledávání v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. ve všech 31 zemích EHP. Podíl Google na trhu ve většině členských států EHP přesahuje 90 %. Pro vstup jiných hráčů na tyto trhy to představuje značnou překážku.

ii) Operační systémy pro chytrá mobilní zařízení poskytované na základě licencí -
Jako vlastník Androidu vykazuje společnost Google u operačních systémů poskytovaných v rámci licence výrobcům chytrých mobilních zařízení celosvětově (s výjimkou Číny) dominantní postavení a její podíl na trhu přesahuje 95 %. Vstup na tyto trhy pak mají ostatní hráči částečně kvůli souvisejícímu dominovému efektu značně ztížený: čím více uživatelů se pro daný operační systém chytrého mobilního zařízení rozhodne, tím více aplikací vývojáři pro tento systém vytvářejí a ty zase lákají další uživatele.
Licenčně poskytovaný operační systém Android se liší od operačních systémů, které vertikálně integrované společnosti (jako je Apple a jeho iOS nebo Blackberry) používají exkluzivně. Takové produkty nejsou součástí téhož trhu, protože nejsou k dispozici v rámci licencí pro výrobce zařízení vystupující jako třetí strana.
Komise nicméně zjišťovala, do jaké míry mohla hospodářská soutěž o koncové spotřebitele, zejména soutěž mezi zařízeními Apple a Android, nepřímo omezit tržní sílu Google k udělování licencí na Android výrobcům zařízení. Zjistila, že taková hospodářská soutěž nemůže významně Google omezit.

iii) Prodejny s aplikacemi pro mobilní operační systémy Android - Společnost Google těží (s výjimkou Číny) z dominantního postavení na celosvětovém trhu s obchody s aplikacemi pro operační systémy Android pro chytrá mobilní zařízení. Z obchodu s aplikacemi Google (Play Store) pochází více než 90 % aplikací, které se celkem na zařízeních Android stahují. Pro společnosti, které chtějí na tento trh vstoupit, existují i zde velké překážky. Z podobných důvodů není dominantní postavení Google u obchodů s aplikacemi omezováno provozem obchodu s aplikacemi společnosti Apple, který je k dispozici pouze na zařízeních s operačním systémem iOS.

Porušení antimonopolních pravidel EU
Dominantní postavení na trhu jako takové není podle antimonopolních pravidel EU protiprávní. Přesto však dominantní společnosti nesou zvláštní odpovědnost a nesmí zneužívat své silné postavení tím, že budou na trhu, na němž jsou dominantní, ani na jiných trzích omezovat hospodářskou soutěž.
Společnost Google vyvíjela tři různé typy činnosti, jejichž cílem bylo upevnit dominantní postavení v oblasti všeobecného internetového vyhledávání.
1) Protiprávní vázání vyhledávací aplikace a prohlížeče Google
Google nabízí své mobilní aplikace a služby výrobcům zařízení jako balíček, který zahrnuje Google Play Store, aplikaci Google Search a prohlížeč Google Chrome. Licenční podmínky Google výrobcům znemožňují, aby předem instalovali některé z aplikací, ale ne jiné.
V rámci šetření Komise výrobci zařízení potvrdili, že obchod Play Store je neopominutelnou aplikací a uživatelé očekávají, že bude na jejich zařízeních předinstalovaná (už jen proto, že si ji sami legálně stáhnout nemohou).
Komise proto v rozhodnutí dospěla k závěru, že společnost Google se dopustila dvojího nezákonného vázání produktů:
•    Zaprvé vázání aplikace Google Search - Google si tak pojistila, že její aplikace Google Search bude předem instalovaná prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Vyhledávací aplikace představují při vyhledávání na mobilních zařízeních důležitý vstupní bod. Podle Komise se Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2011.
•    Zadruhé vázání prohlížeče Google Chrome - Google si tak pojistila, že i její mobilní prohlížeč bude předem instalovaný prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Prohlížeče rovněž představují důležitý vstupní bod při zadávání vyhledávacích dotazů na mobilních zařízeních a Google Search je v Google Chrome nastaven jako výchozí vyhledávač. Podle Komise se společnost Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2012.
Tato předinstalace může mít za následek, že budou tyto aplikace zvýhodněny. Uživatelé, kteří najdou vyhledávací aplikace a prohlížeč na svých zařízeních předinstalované, mají totiž tendenci tyto aplikace neměnit. Komise např. dohledala důkazy o tom, že aplikace Google Search se trvale používá více na zařízeních Android, kde je předinstalovaná, než na mobilních zařízeních Windows, na které si ji uživatel musí stáhnout. To také ukazuje, že uživatelé si nestahují konkurenční aplikace v takovém počtu, který by mohl kompenzovat významnou komerční výhodu získanou předinstalací. Dokládají to údaje z roku 2016:
•    na zařízeních Android - kde je předem instalovaný Google Search a Chrome - zadávali uživatelé při vyhledávání přes 95 % všech dotazů přes Google Search,
•    na mobilních zařízení se systémem Windows, kde je předinstalovaný vyhledávač Bing, se přes Google Search nezadávalo ani 25 % dotazů.

Praktiky Google snižovaly motivaci výrobců instalovat předem konkurenční vyhledávací aplikace a prohlížeče i motivaci uživatelů si takové aplikace stahovat. Tím se snížila schopnost konkurentů účinně se společností Google soutěžit.
Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že vázání aplikace Google Search a Chrome bylo nezbytné, zejména aby společnost Google mohla profitovat ze své investice do Androidu, a dospěla k závěru, že tyto argumenty nejsou opodstatněné. Jen z obchodu Play Store plyne společnosti Google ročně výnos v řádu miliard dolarů. Shromažďuje při tom velké množství dat, která zhodnotí při podnikatelské činnosti související s vyhledávací službou a reklamou na zařízeních Android, a i bez takových omezení by těžila z významných příjmů z reklamy umísťované do výsledků vyhledávání.
2) Nezákonné platby podmíněné výhradní instalací služby Google Search
Společnost Google poskytla značné finanční pobídky některým z největších výrobců chytrých zařízení a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že v celé nabídce svých zařízení se systémem Android předem a výhradně nainstalují Google Search. Tím byla podle Komise narušena hospodářská soutěž, jelikož se výrazně snížila motivace těchto společností k předinstalaci konkurenčních vyhledávacích aplikací.
Šetření Komise ukázalo, že konkurenční vyhledávač by nikdy nemohl výrobcům ani operátorům mobilní sítě kompenzovat ztrátu na platbách od společnosti Google a být zároveň ziskový. Je tomu tak proto, že i kdyby byl konkurenční vyhledávač předinstalován pouze na některých zařízeních, musely by výrobcům zařízení nebo mobilním operátorům kompenzovat ztrátu na příjmu od Googlu na všech zařízeních.
Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že od roku 2011 do roku 2014 bylo jednání Googlu protiprávní. V roce 2013 (poté, co se Komise začala touto záležitostí zabývat) začala společnost Google od požadavku postupně upouštět. Protiprávní jednání fakticky skončilo od roku 2014.
3) Protiprávní překážka vývoji a distribuci konkurenčních operačních systémů Android
Společnost Google bránila výrobcům zařízení v používání jakékoli jiné verze systému Android, která nebyla Googlem schválena (tzv. Android forks). Podmínkou toho, že budou výrobci moci na svá zařízení předinstalovat proprietární aplikace společnosti Google - včetně Play Store a Google Search - byl závazek, že nebudou vyvíjet ani prodávat jediné zařízení, které by běželo na Android forks. Komise zjistila, že tohoto zneužívajícího jednání se Google dopouštěl od roku 2011.
Tímto jednáním se výrazně snížila možnost, aby vznikala a prodávala se zařízení, která by běžela na jiných vývojových větvích Androidu. Komise např. našla důkazy o tom, že jednání Google zabránilo tomu, aby několik významných výrobců testovalo a prodávalo zařízení fungující na alternativní větvi Androidu od společnosti Amazon (Fire OS).
Společnost Google tak rovněž uzavřela významný kanál, který konkurenti mohli využít k zavádění aplikací a služeb, zejména služeb všeobecného vyhledávání, jež by mohly být na zařízeních běžících na alternativních verzích Androidu předem instalovány. Jednání Google tak mělo přímý dopad na uživatele - znemožňovalo jim přístup k dalším inovacím a chytrým mobilním zařízením založeným na alternativních verzích operačního systému Android. V důsledku těchto praktik to byla společnost Google (a nikoli uživatelé, vývojáři aplikací či trh), kdo určoval, kterým operačním systémům se bude dařit.

Dopady nezákonných praktik
Komise dospěla k závěru, že tyto tři typy zneužití dominantního postavení jsou součástí celkové strategie společnosti Google, jejím prostřednictvím chtěla v době, kdy význam mobilního internetu značně rostl, upevnit svou dominanci na trhu v oblasti všeobecného vyhledávání na internetu.
Praktiky Google upřely konkurenčním vyhledávačům možnost soutěžit na základě předností. Vázáním produktů si Google zajistil předběžnou instalaci svého vyhledávače a prohlížeče na prakticky všechna zařízení Android a platbami za exkluzivitu výrazně snížil motivaci k předinstalaci konkurenčních vyhledávačů. Google rovněž bránil vývoji alternativních větví kódu Android, na základě kterých mohla vzniknout platforma pro konkurenční vyhledávače. Strategie Google rovněž zabránila konkurenčním vyhledávačům, aby shromažďovaly více dat z chytrých mobilních zařízení, včetně dat o vyhledávání a poloze, což společnosti Google pomohlo při upevňování dominantního postavení jejího vyhledávače.
Tyto praktiky Google rovněž poškodily hospodářskou soutěž a inovace v celé oblasti mobilních zařízení, nikoli jen ohledně internetového vyhledávání. Zabránily totiž tomu, aby ostatní mobilní prohlížeče s předinstalovaným prohlížečem Google Chrome účinně soutěžily. V neposlední řadě Google bránila rozvoji alternativních větví kódu Android, které mohly dát vzniknout platformě pro ostatní vývojáře aplikací.

Důsledky rozhodnutí
Pokuta Komise ve výši 4 342 865 000 eur bere v úvahu trvání a závažnost protiprávního jednání. V souladu s pokyny Komise z roku 2006 pro výpočet pokut byla pokuta vypočítána na základě výše příjmu společnosti Google ze služeb spočívajících v umísťování reklamy do výsledků vyhledávání na zařízeních Android v zemích EHP.
Ve svém rozhodnutí Komise požaduje, aby společnost Google své protiprávní jednání fakticky ukončila do 90 dnů od rozhodnutí. Google musí přitom minimálně upustit od tří uvedených praktik a nesmí se k nim vrátit. Rozhodnutí Komise rovněž požaduje, aby Google upustila od jakýchkoli opatření, která by měla stejný nebo obdobný cíl či účinek jako výše uvedené praktiky.
Je výlučnou odpovědností společnosti Google, aby rozhodnutí Komise dodržela. Pokud Google nebude rozhodnutí respektovat, bude čelit pokutě za jeho nedodržení až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu společnosti Alphabet, mateřské společnosti Googlu.
Google může rovněž čelit občanskoprávním žalobám o náhradu škody, které mohou být podány u soudů členských států kteroukoli osobou či podnikem, jež byly protiprávním jednáním společnosti Google zasaženy. Nová evropská směrnice o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel usnadňuje obětem jednání, které je v rozporu s hospodářskou soutěží, náhradu škody získat.

Protiprávní jednání na pokračování
Předmětné rozhodnutí Komise vůči společnosti Google není jediné a ani osamocené. Již v červnu 2017 uložila Komise společnosti Google pokutu ve výši 2,42 mld. eur za zneužití dominantního postavení, kdy její vyhledávač poskytoval protiprávní výhodu její vlastní službě sloužící k porovnávání cen zboží.

/pm/

 
Publikováno: 1. 10. 2018 | Počet zobrazení: 1600 článek mě zaujal 356
Zaujal Vás tento článek?
Ano