rossleor asseco murr

Jak je to s GDPR?

„Vox populi, vox dei" neboli „Hlas lidu, hlas Boží", konstatuje staré latinské přísloví, které lze interpretovat i tak, že účelnost toho či onoho nařízení ukáže většinou až čas a mínění občanů. A ne vše možná dopadne tak, jak předpokládají tvůrci moderních pravidel.

 
Možná máte ještě v paměti nedávný cirkus kolem GDPR, často nechutně nákladné nabídky řešení firem všeho druhu na jeho „bezpečné zvládnutí“. A občas se i nesměle vyskytla otázka, zda je to všechno opravdu tak nutné a pro fungování společnosti opravdu potřeba. Nicméně stalo se, GDPR už od února platí (a dělá vrásky těm, kdo nepodlehli úplně masivní hysterii kolem něj a nenakoupili okamžitě některé ze zmiňovaných systémů či služeb poradců). Letmý obraz reality však nechtěně nabídla zkušenost, kterou učinili organizátoři srpnového nizozemského populárního festivalu jídelních lahůdek Haarlem Culinair.
Ve vší počestnosti nabídli účastníkům, kteří nechtějí být na fotografiích z této akce, nekomplikovaný, ba dokonce až geniálně jednoduchý způsob, jak to dát najevo a umožnit tak požadované respektování ochrany osobních údajů v podobě vizuální identifikace. U vstupu rozdávali malé kulaté červené samolepky, kterou si mohl nalepit na čelo každý, kdo nechtěl být rozpoznatelný na oficiálních fotografiích s tím, že při následné postprodukci budou záběry osoby s červeným kolečkem na čele z fotografie vyretušovány, případně nebude snímek použit vůbec. A tipněte si - výsledek možná překvapí i ostřílené profesionální sázkaře: Z celkem 70 000 návštěvníků měli červenou tečku na čele jen 3, slovy tři! Ještě štěstí, že se o ochranu naší identity starají úřady, vždyť těm lidem je to snad úplně „šumák"...  
 
Publikováno: 30. 10. 2018 | Počet zobrazení: 2404 článek mě zaujal 492
Zaujal Vás tento článek?
Ano