Návrat krásných obrů
Mají rekordní parametry, robotizované bary, lunaparky na palubě a jsou napěchovány moderními technologiemi. Přesto nedosahují dnešní moderní superlodě noblesní elegance a atmosféry opulentního luxusu jako někdejší vládci oceánů z dob parní éry, jakými byly Queen Mary (myšleno samozřejmě ta první, původní) či Titanic. A stejně tak se nám bude asi stýskat po eleganci zeppelinů, vznášejících se nad hlavami užaslých pozorovatelů v hloubce pod nimi. Ale možná tyto ikony epochy okouzlení dopravní technikou nezmizely navždy.
Když v chladných vodách Atlantiku zmizel v dubnové noci roku 1912 Titanic, symbol luxusu zaoceánských plaveb své doby, a s rozvojem letecké dopravy po 2. světové válce se z hladin moří vytratily transoceánské „linery“ jako Queen Mary, France, America aj, zdálo se, že definitivně skončil čas noblesní námořní dopravy a zůstanou jen moderní turistická plovoucí města, která už nedosahují zdaleka retro elegance svých předchůdců. Ale možná právě nostalgie po „starých krásných časech“ vedla k tomu, že retro je opět v módě s plnou parádou, a z hlubin času se opět vynoří i legendární Titanic.
Druhá šance pro Titanic
Projekt na vytvoření novodobé kopie této lodi není úplně novou myšlenkou, objevil se už v souvislosti se 100. výročím této nejznámější námořní katastrofy. K jeho realizaci však nedošlo, ale nyní se zdá, že Titanic opět ožije ve své původní kráse. V čínské provincii Sečuán byla oficiálně zahájena stavba plnohodnotné repliky Titaniku. Ten ovšem na moře nevypluje, ale 269 m dlouhá loď se stane hlavním lákadlem nového zábavního parku. Turisty by měl na palubu přijmout prý už příští rok.
Na oceánskou plavbu by se však měla vydat možná už v roce 2020 další kopie RMS Titanic, a to z Dubaje do Southamptonu, odkud by poté zahájila pravidelné spojení mezi Anglií a USA a také výletní plavby ve službách společnosti Blue Star Line. Za projektem lodi Titanic II, která má být věrnou replikou původního plavidla, ale vybavenou už moderními technologiemi a navigačními i bezpečnostními systémy, včetně záchranných člunů odpovídajících soudobým předpisům, stojí australský miliardář Clive Palmer, pro kterého loď postaví státní čínská loděnice CSC JinLing. Clive Palmer se o podobný projekt pokoušel již dříve, ale nyní podle všeho už úspěšně. Loď nabídne 383 kabin první třídy, 201 druhé a 251 třetí (které budou kopiemi těch původních) pro celkem 2435 pasažérů. Poháněna bude motory typu Azipod, vybavena radary a soudobou komunikační technikou. Pro detailnější informace o projektu slouží i vizualizace na www.bluestarline.com.au.
Luxus v oblacích
Na oblohu by se mohly vrátit dokonce i obří vzducholodě, byť možná ne tak elegantní jako svého času vrcholné modely továrny hraběte von Zeppelina, nicméně neméně impozantní svým interiérem, který si nijak nezadá s noblesou jeho předchůdců. Projekt moderní obří vzducholodi Airlander přes některé problémy, které provázely její vznik, už dosáhl fáze, kdy se novodobý nástupce zeppelinů představil v plné kráse (tedy lze-li tento pojem použít pro bachraté těleso podivuhodného dvoutrupého tvaru). Přes poněkud bizarní design se hlavní překvapení skrývá uvnitř - v podobě extravagantního interiéru, na němž konstruktéři odvedli skutečně kus poctivé práce. Kabina s proskleným výhledem opravdu stojí za to, aby nalákala k tomu proletět se v tomto znovuvzkříšeném symbolu vzduchoplavby. Není sice kopií luxusních interiérů někdejších vládců nebes, ale v moderním pojetí na ně rozhodně důstojně navazuje.
Mimochodem pro ty, kdo by si chtěli připomenout, jaké to bylo cestovat na palubě těchto létajících obrů v době jejich největší slávy, se kromě dochovaných dobových fotografií a virtuálních rekonstrukcí nabízí i možnost prohlédnout si znovuoživené interiéry vzducholodi LZ129 Hindenburg v reálné fyzické podobě v Zepppelinově muzeu v německém Friedrichshafenu.
Čínské stratosférické oko
Čína už před třemi lety zahájila testování nového typu stratosférické vzducholodě Jüan-meng (v čínštině „sen“). Podle magazínu Popular Science s odvoláním na agenturu Xinhua absolvovala svůj první 24hodinový zkušební let ve 20km výšce na podzim roku 2015, ale ve vzduchu by měla 75 m dlouhá a 22 m vysoká vzducholoď s objemem 18 000 m3 vydržet až půl roku. Pomáhají k tomu i solární panely instalované na jejím povrchu, vyrábějící energii pro pohon rotorů, což ušetří další hmotnost, aby se zvýšilo užitečné zatížení (informace hovoří o 5‒7 tunách), Slunce bude také dodávat energii pro relé, datalinky, kamery a další čidla na palubě. Tato vzducholoď ovšem není určena ke komerčním účelům, ale hlavně pro průzkumné a špionážní účely (asi i proto nejsou k dispozici její podrobnější fotografie). Heliem plněný obr vyvinutý ve spolupráci Nanjiang Space a Pekingské univerzity astronautiky a aeronautiky má operovat až ve výšce100 km nad zemí, mimo dohled jiných letadel a dosah raket.
Dalším projektem návratu vzducholodí je Dragon Dream americké firmy Aeros. V tomto případě jde však o prototyp moderní vzducholodě určený k nákladní dopravě. Ta svůj první let absolvovala v roce 2013 a letos její výrobce představil Aeroscraft 2 - novou generaci tohoto impozantního stroje s lepším vybavením a modulárním nákladním systémem.
/joe/
407
.gif)
